Policie zasahuje proti českým domobrancům. Pokračují tak akce proti ruskému vlivu

Premiér Andrej Babiš v sobotu oznámil, že podle policie výbuch 60 tun trhaviny v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 mají na svědomí zpravodajci ruské vojenské rozvědky GRU. Mohou tak za smrt dvou Čechů a více než miliardovou škodu. Po vyhoštění osmnácti pracovníků ruské ambasády v Praze české bezpečnostní složky v noci z úterý na středu pokračovaly v akci proti ruskému vlivu v Česku.

Stovky policistů se po republice podle informací Respektu a Aktuálně.cz účastnily zásahu proti Čechům, kteří jsou členy některých z paramilitárních spolků. Podle vyjádření pražského Vrchního státního zastupitelství zadrželi policisté pět osob. Policie je  podezřívá, že jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Není ani vyloučeno, že mohli být v kontaktu s některými vyhoštěnými ruskými diplomaty, ve skutečnosti příslušníky GRU. Jak nicméně oznámila policie na Twitteru, zásah NCOZ nesouvisí s kauzou Vrbětice.

Akce se odehrává v době vyhrocující se situace na rusko-ukrajinské hranici. Tam se přesunuly ruské vojenské síly a NATO se obává útoku Moskvy. Rusko takový záměr dříve popřelo.

V Česku se za válčení na straně proruských separatistů na Ukrajině od vypuknutí konfliktu před sedmi lety ocitlo před soudem již několik lidí. Až doteď experti tyto cesty přisuzovali silné proruské orientaci českých bojovníků, za níž stojí třeba vliv dezinformací na sociálních sítích. Nyní se také řeší, zda v jejich přesvědčování hrála roli ruská špionáž.

Naposledy policie a soudy loni v prosinci řešily případ jednoho z Čechů, kterého jako uprchlého poslal soud do vězení na 15 let za teroristický útok. „Muži bylo kladeno za vinu, že se od konce května 2014 měl aktivně zapojit do ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny na straně separatistické tzv. Doněcké lidové republiky v bojích proti legální vládě Ukrajiny,“ uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Doplnil, že odsouzený byl separatisty vyznamenán za statečnost.

Z terorismu byl v minulosti obžalován i bývalý český voják Erik Eštu, soudy ho však nakonec potrestaly za službu v cizích ozbrojených silách podmíněným trestem. Pavlu Kafkovi uložil Vrchní soud v Praze za účast na organizované zločinecké skupině tříletý nepodmíněný trest. Celkově se počet prověřovaných případů pohybuje kolem dvou desítek.

Kontrarozvědka BIS domobrany v Česku zmiňovala ve veřejných výročních zprávách za roky 2018 a 2019. Podle shrnutí jim chybělo silnější téma a jejich vedení bylo roztříštěné. Podobně mluví i ministerstvo vnitra ve svých zprávách o extremismu - sleduje především Národní domobranu a Československé vojáky v záloze za mír. Kontrarozvědka přesto před paramilitárními spolky varovala.

“Dílčí aspekty aktivit uskupení a jejich členů měly rizikový potenciál. Mezi členy uskupení se nacházeli i jednotlivci tíhnoucí ke konspiračním teoriím či s radikálnějšími sklony. Ve spojení s kladným vztahem a přístupem ke zbraním šlo o potenciálně rizikové jedince, jejichž chování nelze předvídat,” píše BIS ve výroční zprávě za rok 2018.

”Členové paramilitárních uskupení kvůli své výrazné protizápadní orientaci také přispívali k šíření proruské propagandy a na ni navázaných konspiračních narativů. Poté, co ve společnosti pozvolna utichlo téma migrace a souvisejícího nebezpečí ze strany uprchlíků, se mnozí paramilitáři (přestože téma migrace nadále hojně využívali) zaměřili také na vytváření dojmu hrozícího ozbrojeného konfliktu mezi Západem a RF,” dodává kontrarozvědka.

“Domobranecké skupiny dlouhodobě vyjadřují podporu Ruské federaci, zejména pak v rámci sporů s Ukrajinou,” píše pak vnitro.

Podle BIS se za účelem získání legitimity paramilitární uskupení pokoušejí pořádat různé „osvětové akce“ pro veřejnost a navazovat kontakty a spolupráci se zástupci obcí - třeba zajišťovat bezpečnost v ulicích.

Na návrh ministerstva vnitra loni prošel Parlamentem prošel zákaz zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin, které by sloužily k prosazování politických nebo ideologických cílů. Za porušení zákona od roku 2022 hrozí pokuta až 200 tisíc korun a zákaz nakládání se zbraněmi až na sedm let. Domobranci proti paragrafům protestovali. Dle BIS se zákon stal už v roce 2019 jejich nejvýznamnějším mobilizačním tématem.

“Návrh zamýšlené legislativy zaktivizoval vedení hlavních celostátně působících uskupení a přiměl je koncem roku k prohloubení vzájemné spolupráce. V této souvislosti lze očekávat, že se domobranecké skupiny budou transformovat, aby se vyhnuly případným finančním či jiným postihům. Jednou z variant je například zintenzivnění jejich aktivit na poli branné výchovy,” dodala kontrarozvědka. Spolupráci tehdy ohlásila Národní domobrana, Zemská domobrana a Českoslovenští vojáci v záloze za mír.