Ombudsman: Potraty pro Polky jsou v souladu s českým právem

Do pokračující právní debaty o tom, zda je podle zdejšího práva možné, aby v Česku cizinky podstupovaly interrupce, se nově vložil ombudsman Stanislav Křeček. A přiklonil se na stranu ministerstva zdravotnictví a expertů na zdravotnické i evropské právo, podle nichž to je v souladu s českými zákony.

Připomeňme, že aktuální diskuse se rozhořela poté, co na konci letošního ledna vstoupilo v Polsku v platnost říjnové rozhodnutí tamního Ústavního soudu, který zpřísnil už tak velmi tvrdou potratovou politiku země a de facto znemožnil legální interrupce. Hned po soudním výroků se rozjela pomoc polským ženám tak, aby mohly zákrok podstoupit v jiných zemích. V Česku se ale objevil problém s nejednoznačným výkladem tuzemských zákonů upravujících umělé přerušení těhotenství pro cizinky.

Podle platného zákona z roku 1986 lze zákrok cizinkám provést pouze tehdy, pokud mají na českém území trvalý pobyt. Tento výklad podporuje kupříkladu Česká lékařská komora (ČLK), která navíc varuje zdravotnická zařízení, že pokud toto doporučení neposlechnou, ocitají se v „možném právním riziku“. (Žádný soudní spor tohoto typu ovšem zatím neproběhl, takže varování je teoretické.)

Jiný pohled zastává ministerstvo zdravotnictví, které argumentuje tím, že archaickou normu doplnila vyhláška, která udělovala výjimku cizinkám, jež mají „povolení k pobytu pro cizince podle zvláštních předpisů, popřípadě mezistátních dohod“. Touto mezistátní dohodou je podle ministerstva i právníků specializujících se na zdravotní a unijní právo také Smlouva o fungování Evropské unie (upravuje podmínky, za kterých mohou občané EU v členských státech pobývat) a rovněž evropská směrnice o přeshraniční zdravotní péči, jež garantuje „zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti“. Jinými slovy - členství v EU a evropské předpisy Polkám i jiným občankám Unie zaručují stejné právo na umělé přerušení těhotenství, jako mají Češky.

K tomuto výkladu se nyní připojil také ombudsman Křeček. Na stůl veřejného ochránce práv se věc dostala také proto, že jeho úřad dohlíží na dodržování práva volného pohybu občanů EU. “Ze zákona o umělém přerušení těhotenství a jeho prováděcí vyhlášky, jakož i z příslušných pravidel práva EU plyne, že interrupci je možné legálně v Česku provést jak cizinkám, které jsou občankami EU bez ohledu na to, jestli jsou zde usazené (tedy je nerozhodné, zda mají trvalý či přechodný pobyt, popřípadě jsou v Česku jen krátkodobě), tak občankám třetích států, mají-li v Česku nějaké pobytové oprávnění,” píše Křeček v dopise adresovaném šéfovi ČLK Milanu Kubkovi a doporučuje mu přehodnotit názor komory, který podle něj “z právního pohledu neobstojí”.

Křeček zároveň reaguje na varování komory před možným postihem zařízení, která by se řídila výkladem ministerstva zdravotnictví. “V situaci, kdy připustíme, že existuje více možných výkladů zákona o umělém přerušení těhotenství a zdravotničtí pracovníci by se řídili jedním z nich, který navíc oficiálně podpořilo Ministerstvo zdravotnictví jako gestor právní úpravy, považuji vedení trestního řízení pro trestný čin nedovoleného přerušení těhotenství za vysoce nepravděpodobné,” píše.

Podobně jako postoj ministerstva ovšem není ani pohled ombudsmana právně závazný, situace tedy dál zůstává nejasná. Milan Kubek v reakci zveřejněné v odborném časopise ČLK Tempus Medicorum píše, že komora se jen snaží zabránit tomu, aby za nejasnou právní situaci nesli náklady lékaři, a že tedy trvá na původním postoji.

Jasno by mohla podle něj do celé věci vnést novelizace zákona z roku 1986. “Bylo by velmi užitečné, kdyby se úřad veřejného ochránce práv zasadil o co nejrychlejší novelizaci zákona o umělém přerušení těhotenství, která měla být provedena již dávno,” píše Kubek.

S tím souhlasí i Stanislav Křeček, který podle svých slov ke změně zákona resort zdravotnictví několikrát v minulosti vyzval - zatím ale neúspěšně. Letos v únoru poslal do legislativního procesu novelu, která věc vyjasňuje, senátní klub SEN 21 a Pirátů, k nimž se jako další předkladatel přidal člen zdravotnického výboru Ondřej Šimetka z klubu ODS a TOP09.

Novela je však od jara v senátních výborech a není jasné, kdy ji senátoři vyšlou dál. V následujících dnech se rovněž chystá nová pirátská poslankyně Klára Kocmanová oficiálně předat polské ambasádě výzvu tamní vládě k ochraně zdraví žen, již inspiroval nedávný případ mladé Polky, kterou nechali lékaři zemřít na septický šok ve 22. týdnu těhotenství, když odmítli provést interrupci těžce poškozeného plodu.