Andrzej Duda je - těsně - prezident Polska

Andrzej Duda, prezident za vládní stranu Právno a spravedlnost (PiS), obhájil svůj mandát. Přišlo téměř sedmdesát procent voličů, druhý největší počet v novodobé historii, a Duda vyhrál nejtěsnějším rozdílem, jaké svobodné Polsko pamatuje. Podle zatím neoficiálních dat státní volební komise získal 51,21 procent hlasů, jeho konkurent Rafał Trzaskowski, zástupce opoziční Občanské platformy (PO) pak procent 48,79. Tento výsledek odpovídá exit-pollům i většině průzkumů provedených před volbami. Můžeme tedy s velkou pravděpodobností považovat Andrzeje Dudu za vítěze.

Duda už dříve poděkoval všem voličům, označil volby za „krásný svátek demokracie“ a slíbil Polákům, že svůj závazek stát se „prezidentem polských záležitostí“ splní. Trzaskowski udělal to samé a slíbil Polákům, že vláda strany PiS, alespoň tak jak vypadala doposud, už nebude mít dlouhého trvání.

Dudovo vítězství sice logicky nezpůsobí takové politické zemětřesení, jako kdyby vyhrál jeho opoziční soupeř, ale i tak se polská politika promění. Přinejmenším přináší tři otázky, na které není zřejmá odpověď.

Jak se usmířit po kampani?

Prezidentská kampaň byla tvrdá, a i když opoziční tábor také nehrál zcela čistě, mnohem víc lhali a faulovali zástupci současné vlády. Prezidentova žena a dcera sice hned po ukončení voleb vyzývaly k toleranci a usmíření, ale jejich gesto zanechalo podivnou pachuť. Jejich výčet provinění proti toleranci a vkusu byl totiž především popisem kampaně jejich muže a otce.

Vítězství strany PiS je nezpochybňované, ale zároveň je velmi těsné (byť Duda vyhrál přesvědčivěji, než se očekávalo). Poražených je téměř polovina. Ti mají pocit, že Andrzej Duda vyhrál neférově. Měl nevyslovenou, ale zřejmou podporu katolické církve. Kraje s ním objížděla skoro kompletní vláda a slibovala kopce peněz. Veřejnoprávní televize TVP dávno opustilo prostor žurnalistiky a vysílá něco, čemu diskutující na Twitteru přesně říkají provládní propagandistická pornografie.

Pokud má Andrzej Duda opravdu ambici natáhnout ruku i k voličům Trzaskowského, bude to trvat dlouho a bude potřeba mnohem víc než proslovy. Co - to ale neví ani sám prezident Duda. A i kdyby to věděl, hlavní slovo má beztak šéf strany PiS a reálný vládce země Jarosław Kaczyński. Ten o žádné smiřování se svými spoluobčany s odlišným názorem dlouhodobě zájem nemá.

Co má vládní strana PiS po vyhraných volbách v plánu?

Především vládnout dál. S Andrzejem Dudou ve funkci jí v tom nic nebrání. Pokud by naopak vyhrál Trzaskowski, s pomocí prezidentských pravomocí (a spolu s opozičním senátem) by mohl vládní moc v podstatě zablokovat.

Vláda se bude muset vyrovnávat s dopady koronaviru a vyjednávat nový evropský rozpočet. Příští volby čekají zemi za tři roky. Pokud v nich chce obhájit většinu, volná ruka v sociální a hospodářské politice je pro ni klíčová.

Jarosław Kaczyński se ale také netají tím, že chce zemi z gruntu změnit a dosavadní politiku PiS učinit „nezvratnou“. Pouze veřejně neříká, jak to chce provést a které instituce chce kvůli tomu proměnit. Bude pokračovat takzvaná reforma soudnictví, v praxi převod justice pod politickou moc. Kvůli té už vede Evropská komise s Polskem kárné řízení.

Už po prvních exit-pollech někteří prostořecí vládní poslanci a politici prohlašovali, že „teď je čas na média“. To je dlouhodobý trn v patě PiS. Polská nezávislá média jsou v relativně dobré kondici, některá skutečně otevřeně fandí opozici (což ale není nijak srovnatelné s tím, co se odehrává na obrazovkách TVP). A velká část z nich je vlastněná zahraničními vydavatelstvími, především německými. Výpady proti Německu, které údajně skrz noviny ovlivňuje polskou politiku, jsou v repertoáru vládní strany časté.

Je tedy možné, že s novým mandátem se PiS pustí do repolonizace médií, jak zástupci strany často říkají - mohl by například zákonem nařídit, že média musí být z podstatné části vlastněná polským kapitálem.

Bude se nyní straně PiS vládnout snáz?

Podle všeho ne. Opozice zaznamenala porážku jen těsnou (navíc podle vlastního mínění neférovou). Už tak velmi aktivní opoziční občanská společnost čte výsledky jako signál, že změna je možná a opoziční tábor silný stejně jako vládní. Nic se nemění na tom, že opozice těsně ovládá senát. Vládu nyní čekají obtížné měsíce a možná roky - ekonomická krize je velmi pravděpodobná a sociální sliby, které cestou navršili prezident Duda a premiér Morawiecki, jsou nákladné.

Starosta Varšavy Trzaskowski těmito volbami upevnil svou pozici v celostátní politice. Ze všech zástupců opozice ji dovedl nejblíž k reálné změně a porážce hegemona PiS. Po porážce ze scény nezmizí, spíš naopak.