Na Slovensku padla vláda. Čím dřív budou volby, tím větší šance, že suverénně nevyhraje Fico

Slovenský parlament ve čtvrtek shodil koaliční menšinovou vládu. Pro vyslovení nedůvěry kabinetu Eduarda Hegera (ze strany Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti - Oľano) bylo třeba nejméně 76 hlasů, pro nedůvěru hlasovalo celkem 78 poslanců a poslankyň. Krize je vyústěním vleklých sporů ve vládě, které kabinet provázejí už od jeho vzniku po volbách v roce 2020.

Volby před třemi  lety vyhrálo hnutí Oľano a premiérem se tehdy stal jeho předseda Igor Matovič. A právě jeho osobnost a chování k partnerům i k občanům, věčné šarvátky, které vyvolával, nekoordinovaná rozhodnutí, urážlivý a posměšný styl a nemožnost spolehnout se na jeho slovo - jak to líčí  jeho partneři z vlády - stojí už dva a tři čtvrtě roku za spory v kabinetu a jeho častou paralýzou.

Matoviče jeho partneři v čele s předsedou koaliční strany Sloboda a Solidarita (SaS) Richardem Sulíkem přiměli, aby po roce vládnutí rezignoval. Jeho nástupcem se stal jeho spolustraník Eduard Heger a Matovič ho vystřídal na postu ministra financí.  I poté však přišly krize mezi Matovičem a Sulíkem - a zejména strana SaS požadovala, aby Matovič vládu úplně opustil. Ten ale odmítl a jeho strana Oľano k problému zaujala rozpačitý postoj, když většina poslanců stála za Matovičem - a strana SaS proto opustila vládu. Nyní spory vyvrcholily definitivně: na návrh Sulíkovy SaS se hlasovalo o nedůvěře vládě.

Původně mělo hlasování přijít už v úterý, poslanci si však vzali dva dny čas na jednání a hlasování přesunuli. V mezičase se chvíli zdálo, že lze pád vlády odvrátit. Richard Sulík těsně před hlasováním sdělil parlamentu, že dostal slib od premiéra Eduarda Hegera, že Matovič rezignuje - že už je na cestě do Prezidentského paláce, kde demisi složí do rukou prezidentky Zuzany Čaputové. “Na poslední chvíli jsme byli v klubu připraveni vyjít vstříc. Ale pak se stalo něco nehorázného,” líčil Národní radě Sulík, “ministr financí Matovič přišel k prezidentce, podepsal demisi, ale pak ji vytrhl z rukou pracovníka kanceláře s tím, že si to rozmyslel. Myslím, že nic nedokumentuje lépe chaotické vládnutí, které tady zažíváme.”

Prezidentka Zuzana Čaputová tuto verzi nepodané demise potvrdila. “Před zaměstnanci kanceláře svou demisi podepsal, pak si však podání demise v poslední chvíli rozmyslel a podepsaný dokument vytrhl vedoucímu kanceláře prezidentky z rukou. Demise tak nebyla doručena do kanceláře prezidentky,” informovala.

Co se bude po vyslovení nedůvěry dít na Slovensku dál, teď nikdo přesně neví. Prezidentka musí vládu odvolat; podle aktuálních informací to udělá už v pátek. Pak pověří kabinet, aby vládl v demisi s omezenými pravomocemi. Většina parlamentu je pro vypsání předčasných voleb a příliš jiných řešení se ani nenabízí: pověřit sestavením vlády někoho jiného, případně znovu Eduarda Hegera, nemá při rozložení sil v parlamentu podle poslanců význam, stěží by se hledala vládní většina. Úřednická vláda nemá na Slovensku tradici a prezidentka Čaputová už před pádem vlády dala najevo, že není její ambicí takovou vládu sestavovat.

K předčasným volbám je však nejdříve potřeba schválit úpravu slovenské Ústavy. Současné znění nedovoluje sněmovně, aby se rozpustila - podmínkou je, že by musel být parlament neusnášeníschopný, nebo že by musel tři měsíce od podání návrhu na vyslovení nedůvěry odmítat o tomto návrhu hlasovat.

“Máme na stole hned dva návrhy změny ústavy, které by rozpuštění umožnily,” říká v telefonátu nezařazený poslanec Tomáš Valášek, který do Národní rady kandidoval za stranu Za ľudí bývalého prezidenta Andreje Kisky, která se však poté rozpadla. Teď je Valášek členem mimoparlamentní strany Progresivní Slovensko. I on hlasoval pro vyslovení nedůvěry vládě a teď si přeje příchod předčasných voleb. “Čím déle je tam tato vláda a čím více lidí ztratí důvěru ve fungování normálních institucí a demokracie, tím menší je pravděpodobnost, že se nám podaří zabránit návratu Roberta Fica,” vysvětluje.

“Ta strašná politická kultura, kterou na Slovensku zavedl Matovič, to osočování, osobní dramata, která potřebuje řešit kydáním na jiné lidi, to vše způsobuje, že důvěra v demokracii na Slovensku měřitelně klesá a podpora stran, jako je Ficův Smer nebo fašistická Republika, neúprosně stoupá. Za těchto okolností je lepší se pokusit o volby teď, kdy je ještě jakási šance na novou, lepší a demokratickou vládu. Za rok a čtvrt v řádném termínu už může být pozdě - obávám se, že pak by už Fico vyhrál úplně suverénně,” popisuje situaci Valášek.

Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že nejsilnější stranou je Hlas Petera Pellegriniho, který se odloupl od Ficova Smeru po krizi, již vyvolala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Slovenští politologové ale počítají s tím, že Hlas může znovu vytáhnout do vlády Fica a jeho Smer, který se v průzkumu agentury Focus drží hned za ním. Třetí skončilo Progresivní Slovensko a za ním ultranacionalistické uskupení Republika, které předběhlo stranu SaS - ta od léta v průzkumech klesá. Nad pěti procenty je momentálně v průzkumu ještě koaliční Sme rodina, za ní Oľano a KDH. “I teď je možné, že by se Fico po předčasných volbách vrátil do vlády. Po řádných volbách to ale bude jisté,” varuje Tomáš Valášek.