Macron, Scholz a Rutte v Praze založili nový think tank o geopolitice. Češi zatím nemají čas

Síť center analyzujících mezinárodní dění se brzy rozroste o jedno další. V Bruselu začne fungovat nový think tank zaměřený na geopolitiku, Brussels Institute for Geopolitics (BIG). Adresu oficiálního rozjezdu ale bude mít českou a na pamětní fotografii elitní politická jména.

Institut BIG posvětili v pátek v pražském Hrzánském paláci Emmanuel Macron, Olaf Scholz a Mark Rutte. Francouzský prezident, německý kancléř a nizozemský premiér se v Praze účastní dvou evropských summitů a na okraj jednoho z nich si odskočili zahájit společný projekt.

Nové centrum zkoumající geopolitické trendy bude soukromá instituce, vlády Francie, Německa a Nizozemí pouze přispěly na sídlo v Bruselu. Přesto hlavě francouzského státu spolu se Scholzem a Ruttem stálo za to institut osobně zaštítit.

Podle jednoho ze zakladatelů, renomovaného nizozemského historika Luuka van Middelaara, to dokazuje, že centrum, kde by vznikaly analýzy o postavení Evropy na globálním hřišti, je potřeba. „Macron, Scholz a další mluví o tom, že Evropa musí vyrůst ze své naivity a stát se nejen ekonomickou, ale i geopolitickou silou, aby dokázala obhájit své zájmy. Institut BIG by měl být místem, kde budou vznikat ideje, jak v tom Evropě pomoci,” řekl van Middelaar Respektu.

O nápadu na institut, který by analyzoval slabiny Evropy tváří v tvář globálním hráčům a dodával vládám i soukromému sektoru analýzy z oblasti bezpečnosti, průmyslu nebo energetiky, se van Middelaar podle svých slov začal bavit se svými kolegy ještě před ruským útokem na Ukrajinu. Invaze pak zrod centra urychlila.

„Geopolitika je zpět. Ruská válka proti Ukrajině nás probrala. Pandemie covidu, nárůst vládců silné ruky a rozkol mezi Čínou a USA brutálně odhalily, jak je Evropa po strategické stránce zranitelná,” stojí v zakládající deklaraci institutu. „Chceme přispět, aby se to změnilo,” dodávají van Middelaar s akademiky Hansem Kribbem a Sébastienem Lumetem, dalšími ze zakladatelů BIG.

S nápadem úspěšně oslovili vlády Nizozemí, Francie a Německa. Podle van Middelaara ale chtěli od počátku přizvat také partnery ze střední a východní Evropy, protože mocenské těžiště kontinentu se válkou proti Ukrajině posunulo na východ - a právě ruský útok ukázal, že ve znalosti a odhadu Ruska měli pravdu spíš Východoevropané než Západ.

Autoři projektu oslovili konkrétně Česko, protože český premiér si podporou Ukrajiny rychle získal pozornost a respekt a založení institutu časově vycházelo na dobu českého předsednictví. Van Middelaar se podle svých slov v červenci obrátil na tým Petra Fialy, který neřekl a priori ne. Pak se ale Česko nikdy k institutu nepřipojilo.

Podle informací Respektu o to Češi ve finále neprojevili zájem. Když měl Fialův úřad po počátečních kontaktech odpovědět na jednoduché ano - ne, zvolil bez bližšího zkoumání variantu ne. „Říkal jsem autorům toho projektu, že na to teď vůbec nemám kapacitu. Není to tedy tak, že bychom o to vůbec neměli zájem. Někdy to řádně posoudíme,” vysvětlil Respektu Tomáš Pojar, premiérův muž na Evropu.

„My budeme v oslovování střední a východní Evropy v každém případě pokračovat. Už máme naplánované rozhovory s pobaltskými vládami,” říká van Middelaar. „Skutečně nám záleží na tom mít váš vhled. A nejen co se týče Ruska,” uzavírá renomovaný historik.