Kvůli testům pro školy se střetl Babiš s Hamáčkem, problematický kontrakt nakonec platí dál

Vláda Andreje Babiše v pondělí povolala na své zasedání ředitele kontrarozvědky BIS Michala Koudelku a šéfa ÚZSI Marka Šimandla. Pokračovalo tak přetahování premiéra (ANO) a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) o to, kdo udělal chybu ohledně tendru na dodávku rychlotestů do škol za čtvrt miliardy korun. Testování je podle expertů nezbytnou podmínkou pro to, aby se děti mohly na začátku března vrátit do lavic.

Babiš již dříve označil za problém, že komise zřízená ministerstvem vnitra z klíčového tendru vyloučila nejlevnější nabídku - firmu Chironax. Ale jak už v sobotu informovaly Aktuálně.cz a HN, Babišem favorizovaná společnost má blízko k lobbistovi Tomáši Horáčkovi stíhanému za manipulace veřejných tendrů. Jeho lidé v orgánech Chironaxu seděli ještě před měsícem.

Ministr Jan Hamáček se hájí, že před „napojením Chironaxu na stíhané osoby“ varovala BIS, a tak ho komise z bezpečnostních důvodů vyloučila. Právě kontrarozvědka v minulosti rozkrývala Horáčkovy aktivity. Pozdějšího vítěze tendru - firmu Tardigrad International Consulting - naopak podle Hamáčka tajné služby jako problém neuvedly.

Posoudit ji nechal BIS i rozvědkou ÚZSI. „Oni se vyjádřili jenom k firmám, které z jejich pohledu představují riziko. Ani BIS, ani rozvědka firmu Tardigrad nezmínily,“ řekl Hamáček serveru Seznam Zprávy s tím, že se po vyřazení jiných firem jako jediná Tardigrad blížila splnění podmínek.

Podle pátrání Aktuálně.cz, HN a týdeníku Respekt ovšem nejnovější varování služby ohledně tendru na rychlotesty bylo výrazně obecnější - protože vnitro, respektive Hamáčkův náměstek Vilibald Knob, oslovilo BIS s požadavkem na konzultaci jen několik hodin před vyhlášením výsledků.

Kontrarozvědka tak zaslala pouze bezpečnostní kritéria, která by podle ní měl vítěz splňovat. A mezi nimi také to, že by to měla být firma finančně stabilní a sídlící mimo daňové ráje. Podobně narychlo reagovala podle zdrojů redakcí obeznámených s procesem i rozvědka - Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Rovněž jejím rozhodnutím se Hamáček zaštiťuje.

Pokud by ovšem komise složená nejen ze zástupců ministerstva vnitra, ale i ministerstev školství a zdravotnictví (ovládaných hnutím ANO) varování BIS a ÚZSI striktně respektovala, musela by zřejmě vyloučit i Tadrigrad. Kabinet však nakonec v pondělí příslušné usnesení o vítězi nijak nezměnil ani zakázku nezrušil, jak informoval Hamáček.

Máme stovky zakázek

Jistotu finanční stability totiž vítěz tendru úplně nesplňuje. Základní kapitál firmy Tardigrad je tisíc korun. A zatímco společnost Chironax byla podle zápisu výběrové komise, který mají redakce k dispozici, vyhodnocena jako riziková mimo jiné „z hlediska veřejně dostupných ekonomických dat“, u Tardigrad finanční stabilitu zhodnotit z veřejných zdrojů vůbec nelze.

Společnost totiž neplní zákonnou povinnost vkládat o obchodního rejstříku účetní závěrky. Navzdory tomu, že za to hrozí pokuta ve výši až tří procent z obratu firmy. Na dotazy, zda si stát ověřil před vyhlášením firmy Tardigrad vítězem například její obrat či dostatek financí na zaplacení čínskému dodavateli, Hamáček neodpověděl.

Ani druhé varování rozvědky a kontrarozvědky výběrová komise zcela nenaplnila. Jak už Aktuálně.cz napsalo, ještě před necelými dvěma lety stopy firmy Tardigrad International Consulting končily v daňových rájích. Tehdy ji vlastnila firma ze Spojených arabských emirátů.

Původně byla od roku 2016 napsaná na britskou firmu Tardigrad International LP. Jména osob, které britskou „matku“ v minulosti ovládaly (Jennete St. Luce a Deborah Merina Grant), se objevují ve zprávě investigativní organizace Bellingcat. Ta se věnovala praní špinavých peněz skrze firmy registrované ve Velké Británii. Zmíněné osoby založily stovky společností s neznámými vlastníky.

Hamáček ale zdůrazňuje, že Tardigrad International Consulting nyní dle obchodního rejstříku vlastní Česka. Firmu řídí Monika Jírovcová, která po vypuknutí kauzy rozeslala do médií prohlášení. „Za čtyři roky existence společnost odbavila už stovky zakázek a pracuje také pro české zdravotnické subjekty. Tardigrad International Consulting vstoupila řádně do výběrového řízení, které vyhlásilo ministerstvo vnitra a splnila všechny jeho podmínky. Stejně tak od počátku komunikuje časový plán jednotlivých dodávek a na splnění celé zakázky se vzhledem ke krátkým termínům i nyní pracuje,“ napsala redakcím Jírovcová.

Účetní závěrky prý chce do obchodního rejstříku nechat založit - a Jennete St. Luce a Deborah Merina Grant, které dle obchodního rejstříku její firmu v daňových rájích zakládaly, podle svého tvrzení nikdy neviděla. Prý jde o právní zástupce, kteří firmu v zahraničí zakládaly.

Sama BIS není k celé záležitosti sdílná. „Konkrétní případy nemůžu komentovat, ale v obecné rovině platí, že v rámci působnosti se věnujeme všem závažným případům a informace předáváme zákonným adresátům,“ řekl mluvčí BIS Ladislav Šticha. A podobně reagoval i mluvčí ÚZSI. „K této věci se nechceme vůbec vyjadřovat,“ uvedl Radek Holý.

Proč ne přímo

Babiš původně v sobotu řekl, že zakázku chce zrušit a její vypsání znovu zadat Správě státních hmotných rezerv. Té Chironax už dříve materiál dodával. Ze slov premiéra nepřímo vyplývalo, že mu nevadí problémy firmy dlouhodobě blízké zmiňovanému lobbistovi Horáčkovi. „Pokud si člověk dobře ošetří kontrakt a nehrozí riziko, že dodavatel dodá špatné zboží, a navíc tím státu ušetří peníze, tak nevím, kde by finanční riziko v tomto případě vůbec nastalo. (…) Chironax navíc dodává do státních hmotných rezerv. Takže ty od ní nakupují - a argumentují snad tajnou zprávou?“ uvedl premiér pro server Seznam Zprávy.

Nyní už bývalý Babišův ministr zdravotnictví Adam Vojtěch přitom v roce 2018 právě kvůli vazbám na Horáčka a neprůhlednému rozdělování zakázek jeho firmám odvolal například šéfku pražské Fakultní nemocnice Bulovka Andreu Vrbovskou. Policie ji nyní stíhá společně s Horáčkem.

V neděli pak Babiš prohlásil, že by bylo nejlepší, aby stát nakoupil rychlotesty přímo od výrobce - čínské firmy Lepu Medical. Ta stejné výrobky v počtu pět milionů testů dodala například Rakousku, u něhož se jejich použitím Česko inspirovalo. Proč se ministerstva zdravotnictví, školství a vnitra, které se na zakázce podílely, nepokusily testy nakoupit bez prostředníka hned od začátku, není jasné. „Bránila tomu nutnost mimo jiné požádat o výjimku ministerstvo zdravotnictví pro samotestování a také nutnost zajistit příbalový leták v češtině,“ argumentuje Hamáček.

Přesto stále není jasné, proč z konkrétních variant zvolil stát právě výroky čínské Lepu Medical. Několik českých dodavatelů neinvazivních PCR testů nabízelo ministerstvům školství a zdravotnictví své výrobky z EU. Nakonec ale úředníci dodali ministerstvu vnitra seznam firem, které jsou schopné dodat jen čínské antigenní testy. Experti přitom upozorňují, že mají výrazně nižší spolehlivost a velkou část nemocných dětí nemusejí odhalit.