Kdo představuje riziko, jádro stavět nebude, slibuje vláda

Pokud skutečně dojde na dostavbu dalšího jaderného bloku v Dukovanech, soutěž mezi dodavateli reaktoru bude bodovat a vyhodnocovat ČEZ. Vláda si však chce ponechat právo vyřadit uchazeče, kteří se ukáží jako bezpečnostní riziko. Vyplývá to jako jeden bod z materiálu, který schválila vláda coby strategii pro uskutečnění přípravných kroků a rozběhnutí tendru do konce roku.

Dokument v tichosti prošel už v březnu na počátku koronavirové krize, ale vláda ho vložila do režimu „vyhrazené“ a až dosud o něm neinformovala. K odtajnění materiálu došlo až koncem dubna, Respekt měl možnost do dvacetistránkového dokumentu nahlédnout.

Černé na bílém

Bezpečnostním zájmem státu je podle dokumentu sama stavba, a to kvůli zajištění dostatečného množství elektřiny po zastarání dnešních dukovanských bloků a útlumu uhlí. Vláda v textu opakuje svůj již dlouho známý předpoklad, že bez jádra se Česko po roce 2040 neobejde. Ve stejném kontextu ale dokument upozorňuje, že „zcela zásadní význam“ má spolehlivost a důvěryhodnost dodavatele a geopolitika. Poprvé je tak někde černé na bílém popsáno, v čem konkrétně bezpečnostní zájmy tkví: dokument výslovně zmiňuje riziko kybernetických útoků a náchylnost elektrárny k takovým útokům, třeba skrze skrytý malware.

„Zhmotnění uvedených rizik při výstavbě či při provozu jaderné elektrárny by pak v konečném důsledku mohlo vést např. v určité krizové geopolitické situaci k závislosti na určitém dodavateli (či jeho subdodavatelích) či zemi jeho původu. Z uvedených důvodů představuje zejména výběr dodavatele (včetně jeho subdodavatelů) každého nového jaderného zdroje pro Českou republiku primárně bezpečnostně strategickou záležitost státu, a nikoli čistě ekonomickou záležitost,“ uvádí vládní dokument.

Experti tajných služeb a silových ministerstev vypracovali už před rokem a půl pro vládu k tomuto tématu jiný utajovaný dokument, ve kterém rozebírali bezpečnostní aspekty zakázky. Tato zpráva nikoho jmenovitě nevyřazovala, ale uvedla několik kritérií představujících problém pro Rusko a Čínu. Bezpečnostní složky dlouhodobě upozorňují na nepřátelské chování obou zemí. Speciální dokument věnovaný pouze bezpečnostním rizikům schválila vláda koncem dubna rovněž v utajeném režimu.

Podle dostupných informací platí, že text dává prostor pro vyřazení Ruska a Číny. Význam dokumentu se však bude odvíjet až od toho, jak s ním kdo naloží. Teoreticky jej vláda jednoho dne může vytáhnout a některého z uchazečů o dostavbu vyřadit - stejně tak ovšem může jít jen o průběžné alibi, že strategické zájmy byly posouzeny, ale přebilo je něco jiného. Ministr průmyslu Karel Havlíček již oznámil, že dopředu ze soutěže nikoho vyřazovat nechce.

Vládní strategie z března dále obsahuje plán přípravných kroků, z nichž některé už byly provedeny, ale jiné – hlavně jednání s Evropskou komisí – se podle textu ještě povlečou. Za prvé, vláda si dala za úkol do prázdnin projednat a schválit smlouvy s firmou ČEZ, které by přípravu elektrárny měly zastřešit. Zatím má jít jen o smlouvy na první fázi, kdy ČEZ dostane za úkol vypsat soutěž mezi dodavateli a někoho vybrat. ČEZ i ministerstvo průmyslu nyní ve svých materiálech mluví o vyhlášení tendru ještě letos a o výběru vítěze do roku 2022.

Oba termíny spadají ještě do mandátu prezidenta Miloše Zemana, příznivce jádra a ruského řešení, jehož lidé v minulosti dávali najevo velkou snahu umést cestu právě ruským dodavatelům. Nabízí se hypotéza, že vypsání soutěže usnadní Andreji Babišovi příští rok pozici při vyjednávání s prezidentem nebo s komunisty ohledně formování další vlády. Z vládního dokumentu ale neplyne, že by termíny 2020 a 2022 byly závazné.

Nutný risk

Vládní strategie dále zmiňuje nový „bezemisní zákon“, který už má vláda na stole pro některé z červnových jednání. Zákon se má v parlamentu z ne zcela dobře vysvětlených důvodů projednávat ve zrychleném řízení, jeho podstatou je přitom důležitá změna pravidel ohledně budoucích plateb za elektřinu. Stručně řečeno, ČEZ má mít nárok na garantovanou cenu, za kterou stát bude v budoucnu elektřinu z Dukovan vykupovat.

Záruky jsou pro ČEZ podmínkou, aby se polosoukromý podnik mohl do nákladné a riskantní stavby pustit. Háček je v tom, že bude-li elektřina z Dukovan v budoucnu vycházet dráž než z jiných zdrojů, což dnešní čísla ukazují, stát ji stejně bude odkupovat a rozdíl rozpočítávat spotřebitelům ve formě speciálního jaderného příplatku na faktuře, podobně jako jsou dnes podporovány obnovitelné zdroje.

Ministerstvo průmyslu argumentuje, že jde ze strany státu o nutný risk, jinak v budoucnu nebude z čeho elektřinu vyrábět - a že v případě zdražení elektřiny můžou Dukovany jednoho dne obstát jako výnosný podnik. Odpůrci jádra to zpochybňují, a naopak sázejí na to, že nedostatek proudu by sám o sobě dal do pohybu privátní investice do energetiky, tak jako je tomu v případě převisu poptávky nad nabídkou v jiných odvětvích.

Vládní dokument rovněž naznačuje jeden dosud ne zcela akcentovaný důvod, proč se s přípravou jaderného tendru nyní tak spěchá. Jednou z podmínek stavby je souhlas Evropské komise, s níž nyní ministerstvo průmyslu zahajuje oficiální vyjednávání o přiměřenosti státní podpory – tak, aby české dotace pro jeden typ elektrárny nekřivily férové konkurenční prostředí na společném otevřeném trhu.

„Je nezbytné, aby byla notifikace zahájena vůči Evropské komisi již v tomto roce a dokončena za platnosti stávajícího právního rámce,“ uvádí materiál – s odůvodněním, že je potřeba rozjet proces podle stávajícího evropského práva a nečekat na jeho chystanou revizi související s tlakem na podporu bezemisních zdrojů. Pokud se stát s Bruselem na podpoře nedohodne, mělo by to podle materiálu znamenat i rozvázání smluv s ČEZ, a tedy de facto zrušení projektu.

Dosavadní jednání ukázala, že ochota začlenit jádro mezi plnohodnotné bezemisní zdroje není velká. To může také snížit chuť bank, aby na stavbu půjčovaly. Proto je podle materiálu „nezbytné“, aby ČEZ dostal od státu ještě další formu podpory - a aby si na Dukovany mohl půjčovat tak levně, jako kdyby si půjčoval stát.

Detailní podobu této podpory má vláda také projednat během června. Vzhledem k dlouhé době stavby hrají úroky v ceně celého projektu velkou roli, podobně jako při splácení domu hypotékou. Stlačení sazeb díky zapojení státu by tedy ekonomiku projektu podstatně vylepšilo. Pro stát však půjde o další riziko, které se zhmotní v případě, že se stavba elektrárny protáhne či prodraží a ČEZ kvůli tomu bude mít se splácením úvěrů potíže.