Jaderný lobbista: Havlíček chtěl udržet Rusko v hře o Dukovany

Podle lobbisty za dostavbu Dukovan Vítězslava Jonáše hledal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v nedávné minulosti cestu, jak udržet v jaderné zakázce ruský Rosatom. Předseda lobbistické organizace Energetické Třebíčsko přišel s překvapivým prohlášením na debatě s kandidáty do Poslanecké sněmovny za Vysočinu, kterou jeho sdružení pořádalo na začátku týdne. Havlíček měl podle něj Rosatomu zajistit účast ve hře o jádro přes tzv. bezpečnostní dotazník, jenž měl být rozeslán všem uchazečům včetně ruské firmy. Kdyby z dotazníku vyšel Rosatom dobře, zvýšily by se tak jeho šance na získání zakázky.

„Dotazník byl vypracován na základě toho, že se pořád chtěl nechat ve hře ruský Rosatom. Ministr Havlíček vymyslel bezpečnostní dotazník, aby se ještě v dotazníku mohl Rosatom vyjádřit a mohlo se posoudit, jestli má nějaká bezpečnostní rizika. Vlastně to bylo proto, aby tam byl zachován ten Rosatom. (…) Bylo to tady z toho důvodu, takto já jsem i komunikoval s panem Havlíčkem - aby tam byla silná konkurence a bylo to v tom zachování Rosatomu,” řekl na debatě Jonáš.

Dotazník přitom vznikl v době, kdy již měla vláda od bezpečnostní komunity expertní zprávy, z nichž vyplývalo, že Rusko a Čína představují v případě účasti v jaderné zakázce riziko kvůli tomu, že jde o autoritativní režimy, jež zároveň využívají energetické zakázky pro prosazování politických cílů. Část expertů proto brala vymyšlení tzv. bezpečnostního dotazníku právě jako cestu, jak vylepšit pozici těchto dvou zemí - zvlášť v době, kdy Rusko prosazoval prezident Miloš Zeman s tím, že jde o nejlepšího dodavatele zakázky.

Havlíček, který dotazník podporoval, Jonášovu interpretaci odmítá. „Přesný opak je pravdou,“ uvedl v reakci pro Respekt a Aktuálně.cz s tím, že Jonáš motá vše dohromady. „Cílem bezpečnostního dotazníku bylo a je prověřit všechny uchazeče, kteří by mohli mít vazby na obchodní partnery, již by mohli být případným problémem. Kdybychom chtěli udržet Rosatom ve hře, tak rovnou vypíšeme tendr. Naopak pokud bychom chtěli kohokoli vyřadit, tak na základě vyhodnocení bezpečnostního dotazníku, který je pro všechny stejný a žádný z uchazečů pak nemůže nic zpochybnit,“ reagoval Havlíček s tím, že bezpečnostní posouzení dopředu konzultoval s šéfem kontrarozvědky BIS (následně ho schválila Bezpečnostní rada státu).

BIS však už na jaře reagovala, že se na přípravě bezpečnostního dotazníku nepodílela. To bylo v době, co Havlíčkův plán s dotazníkem zveřejnily redakce Respektu a Aktuálně.cz. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve sněmovně následně potvrdil, že dotazník neřešila ani zahraniční rozvědka ÚZSI či jiní odborníci spadající pod vnitro. Opozice dlouhodobě tlačila na to, aby vláda tendr s účastí Rusů nevypisovala. Z interního průzkumu ministerstva zahraničí také vyšlo, že Češi odmítají, aby nový blok jaderné elektrárny Dukovany stavěl Rosatom.

Jinak než Havlíček viděli už tehdy krok s bezpečnostním dotazníkem ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i vládní jaderný zmocněnec Jaroslav Míl  - jeho rozeslání označili za faktický začátek tendru a přizvání Rosatomu, které může být pro Česko v budoucnu právně závazné. Plán oslovit dotazníkem i Rosatom zarazilo až zjištění policie a tajných služeb, že ruská vojenská rozvědka GRU stojí za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, při němž zahynuli dva lidé a vznikla miliardová škoda.

V současné chvíli se počítá s účastí tří uchazečů v tendru – Francie, USA a Jižní Koreje.