Havlíček opravil jadernou daň. Nebude jen pro chataře, ale pro všechny

Rébus ohledně financování nových jaderných bloků už má ze strany ministerských úředníků řešení. Doplácet budou všichni, podobně jako dnes na solární parky a jiné obnovitelné zdroje. Vyplývá to z návrhu takzvaného bezemisního zákona, který zveřejnilo ministerstvo průmyslu na vládním webu a který má za úkol řešit finanční stránku chystaných jaderných bloků. Zákon je součástí balíku, od kterého si vláda slibuje, že do léta posune přípravu nového zdroje v Dukovanech do další fáze.

Podstatou zákona je vyřešit, kdo a jak bude hradit případné ztráty, pokud se elektřina z nové elektrárny ukáže v budoucnu jako příliš drahá a na normálním trhu nekonkurenceschopná. To se může snadno stát, přinejmenším podle dnešních cen elektřiny a podle nákladů na výstavbu nejnovějších jaderných bloků v Británii, Maďarsku nebo Finsku.

Oproti předběžné verzi zákona, o které Respekt informoval minulý týden, už ministerstvo neplánuje vybírat peníze jen skrze fixní platbu za odběrové místo. To by znevýhodnilo příležitostné odběratele se silným jističem, třeba chalupáře s cirkulárkou nebo elektromobilem. Finální návrh obsahuje namísto toho už jen obecnou formulaci, že potenciální díra ve financování jaderné elektrárny se zaplatí „podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie“ – tedy skrze podobný typ příplatku, jaký má dnes každý na faktuře kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Tato formulace ukazuje, že stát se chystá pomoci Dukovanům podle stejného principu, jaký fanoušci jádra u solárních parků a jiných zelených zdrojů s oblibou kritizují. Vláda má o zákonu hlasovat do prázdnin.

Zatím není jasný vzorec, podle kterého se jaderná přirážka bude počítat, známá není ani její výše. Ta se ukáže až podle toho, za kolik peněz elektrárna vznikne. Jde o součást složitějšího mechanismu: stát si objedná stavbu u firmy ČEZ, ta vypíše v nejbližší době soutěž na dodavatele reaktorů, dohodne s vítězem cenu celé dodávky, zkusí dohlédnout na její dodržení, a pak oznámí státu, kolik za elektřinu z Dukovan chce, aby se celý projekt vrátil. I když tou dobou půjde koupit elektřinu jinde levněji, spotřebitelé budou – podle čerstvě zveřejněného návrhu zákona – muset rozdíl dorovnat, tak jako dnes připlácejí na provoz solárních parků.

Vláda zároveň u Dukovan slibuje ještě další formy státní pomoci: jednak přes garantované bankovní úvěry a jednak pojistkou, že pokud by se vyskytly nepředvídatelné komplikace jako třeba další zpřísnění evropských předpisů ohledně atomové energie, vezme stát stavbu na sebe.

I když se premiér Andrej Babiš dlouho zdráhal garance slíbit, na konci dubna se jeho vláda shodla, že výše uvedený princip schvaluje. Mimo jiné s argumentem, že elektřiny by po odpojení uhelných elektráren a dnešních Dukovan mohlo být málo, že jádro je v Česku jedinou cestou k soběstačnosti, a že stát tudíž s vysokou cenou nic nenadělá. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka je možné i to, že stát na chystaném mechanismu nakonec vydělá, protože elektřiny bude málo a bude drahá.

Stále je také ve hře i možnost, že Babiš tlačí přípravu jaderného tendru vpřed hlavně z politických důvodů, ve snaze vyjít s prezidentem Milošem Zemanem. Ten investicím do jádra dlouhodobě fandí, což platí i pro lidi z jeho okolí, například pro Zemanova poradce Martina Nejedlého, u kterého už Respekt v minulosti zmapoval intenzívní zájem o státní investice do jádra ve spolupráci s Ruskem.

Vláda se chystá uzavřít smlouvy s ČEZ o výstavbě Dukovan ještě letos, do konce roku by podle vládního harmonogramu měl být také vypsán oficiální tendr na dodavatele. Avizovaná státní pomoc ještě podléhá souhlasu Evropské komise, která teoreticky může chystaný mechanismus zablokovat nebo napadnout z titulu toho, že český stát by skrze chystanou podporu jádra nepřiměřeně křivil unijní trh s elektřinou, kde by za normálních okolností měla poptávka po elektřině přirozeně vyvolat novou nabídku v podobě výstavby nových privátních elektráren - tak jako u každého jiného zboží.