Drahá blamáž na pražské Palmovce možná směřuje k happy endu

Budovu radnice lze brát jako důl, který vám – slovy klasika – přece nikdo nevezme. Zvlášť když si ji obec staví sama pro sebe na své parcele. Anebo ne?

Hlavní město tento týden rozetnulo letitou blamáž s novým administrativním centrem Prahy 8, ze kterého je po 11 letech od počátku stavby jen opuštěný nehotový objekt s utopenými náklady v řádu vyšších stovek milionů. Výsledkem je přiznání ztrát na úkor celé Prahy, ale také nečekaná možnost areál nakonec vzkřísit s pomocí privátních peněz.

Převod, nebo krach

Stavbu i s pozemky přebírá magistrát, městská část za ni z celopražského rozpočtu dostane 550 milionů. Vynucený obchod, na který kývla i Praha 8, ve čtvrtek odsouhlasilo celopražské zastupitelstvo. Všechny peníze ale městské části nezůstanou – 142 milionů pošle firmě Metrostav, která objekt stavěla a drží kvůli chybným rozhodnutím bývalých radních Prahy 8 v šachu. Zbytek financí má pomoci k tomu, aby se čtvrtá největší pražská část (má přes sto tisíc obyvatel, což je víc než v Liberci nebo Olomouci) vyhnula bankrotu a následnému ochromení obecních služeb nebo propadnutí dalšího majetku.

Finanční kolapsy obcí nejsou v Česku úplnou výjimkou, ale případ Prahy 8 je ojedinělý jak velikostí, tak zhmotněním chyb v podobě chátrajícího areálu, který je na hlavní dopravní křižovatce městské části dennodenně všem na očích. Areálu dominuje skelet devítipatrové kostky od architekta Josefa Pleskota, kde měla radnice sídlit, obklopený betonovou kostrou obchodně-administrativního centra. Z něj se podle původních plánů měla stát rušná základna občanské vybavenosti na frekventovaném uzlu metra a šesti tramvajových linek, ovšem místo ní atraktivní lokalitu už roky zabírá oplocené zarostlé staveniště.

„Radní si za miliardu, kterou neměli, stavěli radnici, kterou nepotřebovali,“ shrnuje kořeny problémové kauzy opoziční zastupitel na Praze 8 Tomáš Němeček. Projekt naplánovala někdejší koalice ODS a TOP09, která čtvrť vedla letech 2010–14. Její nástupci z ČSSD a ANO stavbu přerušili poté, co vyvolali nepromyšlený spor s Metrostavem, který prohráli a poté nechali stavbu zakonzervovat.

V současnosti čtvrť opět řídí koalice ODS, TOP09 s pomocí lokálního spolku Patrioti a tiché podpory Hnutí ANO. Snahu areál prodat, vrátit mu život a získat část utopených peněz ale nikam nedotáhla. „Výsledkem je převod na hlavní město, takže nemáme ani tu radnici, ani tu miliardu,“ dodává Němeček k čtvrtečnímu usnesení, které mimo jiné znamená, že finanční ztráty si rozdělí daňoví poplatníci celé Prahy.

Odbydlíme si to

Magistrát nyní pracuje s třemi scénáři dalšího vývoje. První možností je pronájem Agentuře EU pro Kosmický program, která nyní sídlí poblíž na druhém břehu Vltavy a stávající objekt už jí přestává stačit. Tato varianta by ale znamenala, že by město muselo objekt nejdřív nechat dostavět, tedy vložit do něj další finance. Navíc unijní agentura coby nájemce nedává moc velké naděje na to, že by kolem svého sídla chtěla rozproudit městský život. O dostavbu, která se po zkušenostech s postupy Prahy 8 jeví jako riskantní krok, by se město muselo postarat i v druhém scénáři, který počítá s využitím areálu jako společného sídla městských firem.

Třetí varianta vychází z nabídky, s kterou město překvapil podnikatel Josef Průša. Jeho firma Prusa Research je jedním ze tří největších výrobců 3D tiskáren na světě a v Česku platí za vzor úspěšného technologického start-upu. Tržby firmy přesáhly 2,2 miliardy korun, Průša letos vyhrál soutěž EY Podnikatel roku a jeho podíl ve firmě letos magazín Forbes ocenil na 4,3 miliardy korun, což z 31letého zakladatele dělá i jednoho ze sta nejbohatších lidí v Česku.

Průša dnes svoje tiskárny vyrábí v pražských Holešovicích, ale pro firmu hledá nové sídlo. Čerstvě mu patří areál Štrasburk, který s Palmovkou skoro sousedí. Pod heslem „Otevřeme Palmovku lidem“ nabízí městu dostavbu radnice ve vlastní režii s tím, že vložené náklady si poté „odbydlí“ skrz nulový nebo symbolický nájem.

„Už jsme si projekt prohlíželi, bude potřeba vyměnit sítě, ale beton je podle našich lidí kvalitní. Mělo by to jít dodělat za nějakých 600 až 700 milionů,“ odhaduje podnikatel. Dokončení areálu slibuje do dvou let, aby na Palmovku mohl pod jednu střechu přesunout celou firmu včetně výroby, kanceláří, jídelny, galerie a „kampusu“ otevřeného pro veřejnost, jehož součástí má být třeba chov ovcí, lam a včel nebo veřejně přístupná dílna.

Výroba tiskáren – jak je vidět i v dnešním sídle Prusa Research v Holešovicích – není těžký a zatěžující průmysl. Návrh tak zatím vypadá pro město jako nečekaná výhra. „Byl jsem už smířen s tím, že se stavba zbourá. Toto bych tedy bral jako absolutní happy end, jaký jsem si už ani neuměl představit,“ říká k záměru architekt Pleskot, jehož podporou se Průša zaštiťuje.

„Pracujeme paralelně na všech třech možnostech, jasno budeme mít v první polovině příštího roku,“ slibuje za magistrát radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Průšův záměr odpovídá tomu, co podle Hlaváčka město očekává – nechce areál prodat, prioritu má mít rozvoj území. Průša má podle Hlaváčka slušnou šanci.

Pokud se však Praha rozhodne jít cestou spolupráce s investorem, nechce jednat jen napřímo s Průšou a spoléhá na to, že se proti němu přihlásí i konkurenti. „Určitě nebude poslední, kdo bude mít zájem být u toho. Všichni zájemci budou mít určitě možnost se utkat ve veřejné soutěži,“ uvádí radní.