Boj s inflací ČNB promeškala, sazby už nechává být

Česko se bude muset ještě zhruba rok vyrovnávat s vysokou inflací, letos by v průměru za celý rok měla činit 10,8 procenta. Počítá s tím nová prognóza České národní banky. 

Lze ji brát jako uznání, že zdejší boj proti zdražování úplně nefunguje. Předchozí prognóza ČNB z listopadu počítala pro letošní rok s inflací 9,1 procenta, vývoj tedy jde opačným směrem, než banka – coby hlavní instituce zodpovědná za cenovou stabilitu – slibovala a než by bylo v době rekordního zdražování žádoucí. 

Také platí, že Česko v krocení inflace zaostává i v porovnání se zbytkem světa. V rámci EU je zdejší inflace jedna z nejvyšších, celosvětový růst cen má letos podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu zpomalit na 6,6 procenta. 

„V důsledku dosavadní vyčkávací politiky bankovní rada podle nás promeškala ideální chvíli pro další zvýšení sazeb, a tedy zároveň i pro dřívější návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli,“ poznamenal ekonom Komerční banky Martin Gürtler v reakci na nejnovější rozhodnutí ČNB ze čtvrtečního odpoledne, kdy ponechala svůj hlavní nástroj – úrokové sazby určující cenu peněz v ekonomice – znovu beze změny. 

Jde o stejný postup, jakého se banka drží od loňského srpna, kdy Miloš Zeman do jejího vedení jmenoval nového guvernéra Aleše Michla a spolu s ním další tři členy. Tato hromadná obměna vedla k odklonu od dřívější přísnější politiky, což zpětně jako chybu hodnotí i jiní ekonomové, třeba poradce nově zvoleného prezidenta David Marek nebo autoři pravidelných doporučení z MMF, naposledy ve své listopadové zprávě. Nejčastějším argumentem proti zvyšování sazeb (používal ho v prezidentské kampani i Andrej Babiš) je to, že dražší peníze škodí ekonomice, protože domácnostem zdražují hypotéky a podnikům komplikují život, na druhou stranu ale vyšší úroky chrání úspory střadatelů a fungují jako cesta k obnovení cenové stability, která – jak upozorňuje třeba bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl – je hodnotou sama o sobě a je dobré o ni usilovat i za cenu zchlazení ekonomiky.

Ve zvyšování sazeb loni radil pokračovat i odborný aparát ČNB a dva Michlovi oponenti Marek Mora a Tomáš Holub, kteří v radě zůstali kvůli rozdílnému časovému rozvrstvení mandátů ještě z doby bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka. Pro Moru bylo čtvrteční hlasování poslední, v polovině února mu končí funkční období a druhý mandát už od Miloše Zemana nedostal. Holubův mandát trvá do konce roku 2024 a půjde o jediného člena, jehož potvrzení nebo výměna spadá do pětiletého funkčního období Petra Pavla.

Michl ve čtvrtek uvedl, že většina bankovní rady se nyní rozhodla dál držet sazby beze změny, protože takový postup podle aktuálních prognóz vypadá podobně, jako kdyby se sazby teď zvedaly a vzápětí zase snižovaly. Hlavní úrok, za který si komerční banky mohou v ČNB ukládat korunové vklady, tak dál zůstává na sedmi procentech. Většina radních spoléhá na to, že inflaci pomůže stlačit dolů silná koruna (ta je nyní paradoxně nejsilnější od vzniku eura, protože ČNB jí začala pomáhat intervenčními nákupy a měnoví obchodníci spoléhají na to, že u této strategie ČNB ještě nějakou dobu vydrží) a ekonomický útlum spočívající v tom, že domácnosti šetří a podniky méně investují. Čistě matematicky zbrzdí inflaci i to, že odeznívá zdražování energií – příští týden mají být zveřejněna data o růstu cen v lednu, kde se sice ještě čeká skok vzhůru kvůli lednovým změnám ceníků, dál už by ale ceny energií neměly stoupat. Naopak v některých případech nyní i klesají. 

Podle Gürtlera je možné, že na zvyšování sazeb je skutečně už pozdě, protože zdražování peněz se na nižší inflaci obvykle projevuje až s velkým zpožděním jednoho roku nebo roku a půl. Michl slibuje, že inflace bude po lednovém skoku, který bude ohlášen příští týden, rychle klesat, koncem roku se dostane na úroveň kolem sedmi procent a v příštím prvním pololetí poblíž dlouhodobého dvouprocentního cíle ČNB.

Na otázku, proč je v Česku inflace nyní vyšší než ve srovnatelných zemích, guvernér odpověděl, že důvodem byla „kombinace nákladového šoku a poptávkové inflace“ a že jde o lekci pro další rozhodování. „Vyplývá nám z toho, že v příštích pěti a půl letech budeme muset být výrazně přísnější, než byla bankovní rada před námi,“ dodává Michl – což ale nehraje dohromady s tím, že sám jako řadový člen Rusnokovy bankovní rady hlasoval loni a předloni opakovaně proti zvyšování sazeb a že jako guvernér loni svou příležitost k uplatnění přísnější politiky nevyužil.