Volby v Německu 2013: <br />Kdo jsou Němci
Je to vláda v Berlíně, kdo dnes nejvýrazněji rozhoduje o budoucnosti Evropy. Němci o tomto víkendu vybírají nový kabinet. Infografika vám nastíní rozložení německé společnosti.
Do volebního eintopfu přidáme další důležitou přísadu: grafiku, díky které mnohem lépe pochopíme složení současné německé společnosti. Rozdělení na vyšší, střední a nižší třídy je zastaralé a v rychle se vyvíjejících západních společnostech už má sotva nějakou vypovídací hodnotu. Sociologický institut Sinus v Heidelbergu pravidelně vydává analýzu, která je mnohem přesnější. Obyvatele na vertikální ose dělí podle příjmů a sociálního statusu a na horizontální ose podle doby, která nejvíce ovlivnila jejich životní styl a hodnoty.
Následující infografika vychází z poslední studie Sinus institutu z letošního roku a texty pak i z knihy politologa Franze Waltera „Baustelle Deutschland“ (Staveniště Německo) z roku 2008.
Kliknutí na daný segment grafiky vás přesune na popis.
Válečná a poválečná generace, které záleží především na pořádku a bezpečnosti. Je hluboce zakořeněná buď v maloměstských kruzích (politicky napravo od středu), nebo v klasické dělnické vrstvě (politicky nalevo). Formována je životní zkušeností 50. let, kdy pracovitost a píle vedly k rychlému zlepšení životních standardů a sociálního postavení. Lidé si kladli dlouhodobé cíle a věřili v emancipaci sebe a svých potomků skrze vyšší vzdělání a ctižádostivou práci. Jsou skromní, spořiví, přizpůsobují se mocenským poměrům doby, uznávají klasické hodnoty smyslu pro povinnost, disciplíny a harmonických rodinných vztahů. Často se ve svých obcích angažují u hasičů, ve střeleckých spolcích, církevních spolcích, sportovním klubu. Většina je nyní už v důchodu a má obavy z rychlé proměny společnosti, z reforem, omezování sociálního státu, zvyšování cen a také imigrace.
Nejnižší vrstva společnosti, která hledá orientaci a napojení na zbytek společnosti. Má velké obavy z budoucnosti a mezi jejími příslušníky jsou rozšířené předsudky a resentimenty. Snaží se alespoň dohánět konzumní návyky většinové společnosti a kompenzovat tím své sociální vyloučení, proto také v dřívějších výzkumech institutu byli tito lidé nazýváni „konzumní materialisté“. Příslušníci této skupiny obyvatel mají malé šance na sociální vzestup, často žijí uzavřeni ve vlastních světech. Formovala je doba, která už tolik nevyznávala hodnoty starší, tradiční dělnické třídy – spořivost, skromnost, sebedisciplínu, odříkání si. Trend v jejich formativní době - 70. a 80. letech - už udával konzum, individialismus, užívání si. Konzum směřoval především k novým nabídkám elektronického a zábavního průmyslu. Propast mezi vytouženým konzumem a reálnými možnostmi se ale stále zvětšovala, spousta příslušníků tohoto milieu skončila v dluzích. V minulých letech nejčastěji zažívají nejisté pracovní poměry, různé částečné a časově omezené úvazky (tzv. prekérní práci) a obavu z nezaměstnanosti. Zvláště mezi muži je rozšířen vztek a fatalismus.
Nižší a nižší střední vrstvy, které svůj život orientují především podle zábavy. Žijí tady a teď, chtějí „fun and action“ a odmítají naplňovat nudné konvence společnosti založené na výkonu. V minulých deseti letech v této skupině stoupl pocit nejistoty, obav i předsudků vůči cizincům nebo skupinám žijícím více na okraji společnosti. Mají daleko ke křesťanskému nebo sociálně-demokratickému založení starších generací z podobných sociálních vrstev. Velké politické strany tedy tuto sociální skupinu nijak neoslovují a to samé platí i pro „prekérní milieu“. Současně tyto dvě nejhůře postavené sociální vrstvy nevyvolávají – na rozdíl od chudých vrstev minulosti, které byly v literatuře často idealizované – příliš soucitu ve zbytku společnosti. Je to zapříčiněno právě jejich konzumním, hedonistickým založením, odmítáním ctižádosti, disciplíny, touhy po větším vzdělání. Hedonisté a prekariát ve vzdělání nevidí cestu ke zlepšení své situace.
Klasický establishment, vyznává etiku zodpovědnosti a úspěchu, má tendenci odpoutávat se od zbytku společnosti. Konzervativci“, menší část této skupiny, se stále považují za centrum společnosti, ale už jím dávno nejsou. Většina je v důchodovém věku a stěžují si na hodnotovou krizi společnosti, kde její smysl pro povinnost a disciplína hrají menší roli než v minulosti. Konzervativci byli formováni poválečným vzestupem, kladou velký důraz na klasickou humanitní vzdělanost i na aktivity v dobročinných spolcích. „Etablovaní“ tvoří převážnou část dnešní elity, formovala je 60. až 80. léta, je jim tedy od čtyřiceti do šedesáti let a obsazují většinu vedoucích pozic v zemi. Jejich dosažení bylo vždy jejich cílem, jsou vždy ochotní převzít úkol a odpovědnost a na rozdíl od konzervativců vítají společenské změny. Jsou optimisté, věří v technický pokrok (chtějí mu být vždy o krok napřed) a důvěřují profesionálnímu managementu. Ve srovnání s elitami minulosti se mnohem méně veřejně a dobročinně angažují. Kladou důraz na rodinný život a na svůj dobrý vkus.
Idealistická, ke konzumní společnosti kritická vrstva s vysoce vytříbeným sociálním a ekologickým svědomím. Nositelé principů politické korektnosti a diverzity, skeptičtí ke globalizaci a technologiím, obvykle voliči Zelených. Dlouho byli skeptičtí i ke kapitalismu, vzpouzeli se proti pohodlnosti mainstreamové společnosti a vyznávali kulturu protestu. Radikalismus, ideologie a konflikt vymizely s tím, jak tato generace stárla. Změnila většinové hodnoty země („etablovaní“ jsou otevřenější než dřívější elity, ekologie se stala národním konsenzem) a změnila se i sama: žije dnes podobně jako klasický občanský střed. Její příslušníci zvládají vysoké pracovní i rodinné nároky a mají sklon ke konzumu exkluzivního, kvalitního zboží a zážitků. Proto jim sociologové někdy říkají „luxusní materialisté“.
Na výkon zaměřená nová elita. Myslí v globálně-ekonomických souvislostech, mají spoustu životních možností a považují se za jakousi estetickou avantgardu. Už nezažili protestní vlnu počátku 80. let, vyrůstali nejprve s programem prvních soukromých televizí a pak s internetem. Jsou to mnohem větší individualisté než starší generace, před krizí mezi jejími příslušníky byla rozšířena víra v tzv. neoliberální ideje, kterou v minulých letech nahradila větší opatrnost.
Klasický mainstream, ochotný se přizpůsobit a splňovat nároky na vysoké pracovní výkony. Příslušníci této vrstvy přijímají společenský řád, pilně pracují, chtějí docílit kariérního a sociálního vzestupu a touží po zajištěných, harmonických vztazích. Harmonie a rodinné štěstí jsou hlavním cílem, píle a pořádkumilovnost – projevovaná například péči o malé zahrady u rodinných domků - typickými hodnotami. Tento střed společnosti, kterému dominují dnešní třicátníci až padesátníci, je typickým terčem volebních i reklamních kampaní. Mají obvykle střední vzdělání, střední příjmy, střední status. Nechtějí působit staromódně, ale ani příliš avantgardně. Chtějí být moderní a zároveň ukotvení.
Silně individualizovaná avantgarda digitální doby. Jsou nekonvenční, kreativní, mentálně i geograficky mobilní. Stále hledající nové hranice a změnu. Jsou tolerantnější, otevřenější, zvědavější než starší střední vrstvy, mají vyšší vzdělání než jejich rodiče, vyrůstali s vyšším výběrem kulturních možností. Dlouho oceňovali nové svobody ve světě práce: možnost pracovat stále na nových projektech, volnější, méně hierarchické a méně stále úvazky. K německé realitě jsou dnes ale kritičtí, neustálé střídání praktik a projektů, které brání souvislé pracovní biografii, je unavilo a znervóznělo. Jejich kritičnost se ale zatím nepřenesla do politické aktivity – jsou ke standardní politice nedůvěřiví a jsou příliš těkaví a příliš velcí bohémové na trvalé angažmá.
Mobilní a ctižádostivý mladý střed společnosti. Jsou pragmatici, ochotní ke kompromisu a kalkulovat své životní plány. Jsou orientovaní na úspěch, chtějí si život užít, vyznávají velmi konvenční cíle a hodnoty.
Akademicky vzdělaná vrstva, jejichž základní postoj ke světu je určený liberálními hodnotami. Mají bohaté a různorodé intelektuální zájmy, jsou ve svých hodnotách ovlivněni postmaterialismem „sociálněekologického milieu“. Touží především po životě, který budou mít pod vlastní kontrolou a který mohou aktivně utvářet.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
