Bobošíková je zpět

Nejistota kolem prezidentské volby, kdy část kandidátů napadla své vyřazení ministerstvem vnitra kvůli malému počtu nominačních podpisů, je částečně rozptýlena. Nejvyšší správní soud, jenž posuzoval jejich stížnost, totiž rozhodl, že vnitro zvolilo špatný vzorec pro výpočet hlasů (každý kandidát jich ze zákona musí mít minimálně padesát tisíc), a vrátilo tak do hry Janu Bobošíkovou (což může nyní oslabit jednoho z favoritů Miloše Zemana, protože míří na podobný elektorát).

Naopak ekonomovi Vladimíru Dlouhému a senátorovi Tomio Okamurovi ani nový výpočet, který jako správný stanovili soudci, k překročení potřebné hranice nestačil. Historicky první přímé volby prezidenta by se tedy nakonec mělo zúčastnit devět uchazečů. Stále ale není jasné, zda v řádném termínu proběhne.

Advokátka Klára Samková totiž příští týden plánuje podat ústavní stížnost na své vyřazení a zákon, který volbu upravuje. Zároveň, tak jako to v minulosti udělal poslanec Miloš Melčák v případě pozastavených voleb do Poslanecké sněmovny, Ústavní soud požádá i o odložení termínu vyhlášení voleb. „Ano, to skutečně udělám. Bude to pro Ústavní soud před Vánocemi takový dárek s mašličkou,“ řekla Respektu Samková.

O co přesně se bude její argumentace opírat, není jasné. Samková to nechce sdělit, dokud soud její podání neobdrží. Faktem ale je, že soudci jí podobně jako Melčákovi můžou ohledně požadavku na odložení konání voleb vyhovět, a to do doby, než o její stížnosti skutečně rozhodnou. Nemají pro to ze zákona žádnou lhůtu, mohou se tedy radit i několik týdnů nebo měsíců.

Soud pak buď Samkovou odmítne, a volby by se poté konaly, nebo jí vyhoví, což by jejich termín ještě dál oddálilo. Poslanci by totiž museli přijmout úplně novou zákonnou úpravu a nelze vyloučit, že by ji již znovu nemuseli schválit. Část zákonodárců je totiž proti přímé volbě, vyloučit tedy nelze ani návrat k výběru hlavy státu parlamentem.

Kdyby nový prezident nebyl zvolen do začátku března, kdy končí mandát Václavu Klausovi, přešly by jeho pravomoci na nejvyšší ústavní činitele. Tedy na předsedu vlády, který by dočasně zastupoval republiku navenek, jmenoval velvyslance a soudce. Na předsedkyni Poslanecké sněmovny, která by převzala kompetenci jmenovat vládu, rozpustit sněmovnu nebo jmenovat ústavní soudce. A na předsedu Senátu, ten by za prezidenta vyhlašoval volby do Poslanecké sněmovny.