Plzeň, 17. ledna 2015 v podvečer: V čase, kdy Francie pohřbívala oběti zakuklených vrahů, na plzeňském náměstí, ve vytrvalém, jemném dešti a před očima desítek tisíc zvědavých parta chlapů v žaketech a s buřinkami rozhýbala sedmimetrového železného anděla. Ten si klekl na koleno, aby si do jeho dlaně mohlo sednout nádherné stvoření v bílém a být při tom, až anděl druhou rukou zatáhne za lano visící snad z nebe a v katedrále zazní první zvon. A anděl z půldruhé tuny černého železa rozepjal křídla a vznešeně jimi mával, až se mi pomíjivě zazdálo, že se snad opravdu vznese nad katedrálu, jejíž zvony uvedl do chodu.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].