Jan Komárek
(1978) je doktorandem na Právnické fakultě Oxfordské univerzity, kde rovněž vyučuje právo Evropské unie. V letech 2004–2006 pracoval pro vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudním dvorem.
Možná si ještě vzpomenete na případ bývalého soudce Nejvyššího soudu Zdeňka Sováka, jenž publikoval pod svým jménem řadu textů svých kolegů. Trestní řízení proti němu skončilo narovnáním. Jedná se o jakousi dohodu mezi státem, obžalovaným a obětí trestného činu, která však neznamená přiznání viny ze strany obžalovaného. Na něj se totiž hledí jako na nevinného. Sovák se veřejně omluvil a složil 100 tisíc korun jako pomoc obětem trestné činnosti i náhradu škody poškozeným nakladatelstvím.
Co však s plagiátorem ve funkci soudce? Tam by mělo nastoupit kárné řízení, jehož účelem není pouze potrestání soudce, ale rovněž obnovení důvěry veřejnosti v justici – v krajním případě i za cenu jeho odvolání z funkce.
Po mnoha peripetiích však kárný senát Nejvyššího soudu v říjnu definitivně rozhodl, že Sováka v kárném řízení stíhat nelze. Podle Nejvyššího soudu by se totiž jednalo o dvojí potrestání za tutéž věc, což zakazuje Evropská úmluva, byť české právní předpisy nic takového nevylučují.
Rozhodnutí je pozoruhodnou esencí problémů, se kterými se česká justice potýká. Nejde přitom pouze o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
