Čekání na období dešťů

Bílí farmáři vidí věci často jednostranně, povzdychl si Hemish Ross, potomek britských kolonialistů z Chomy na jihu Zambie. „Díky své černošské manželce mám výhodu, rozumím tak trochu oběma světům,“ vypráví. Muž, na jehož kůži tropické slunce a tvrdá práce zanechaly nepřehlédnutelné stopy, před necelými dvaceti lety porušil tabu farmářské komunity – oženil se s černoškou.

„Hodně kamarádů mi říkalo, ať odsud vypadnu. Rodina moji Daizu snad deset let přehlížela, na návštěvu zvali vždy jen mě. Až po dlouhé době uznali, že je to slušná žena, které nejde o naše peníze,“ vysvětluje padesátník Ross, který je v okolí dosud jediným bělošským farmářem žijícím v rasově smíšeném manželství. A Daiza dodává: „Přitom se farmáři s černoškami scházejí, jenže k narozeným míšencům se nehlásí a děti to pak mají hodně těžké.“

Všeobecně oblíbený Ross hovoří plynule místním jazykem tonga. Rodině své ženy zaplatil podle tradic kmene tzv. lobolu, kompenzaci za ztracenou dceru – stálo jej to nezanedbatelné množství dobytka. Přesto ani on neunikne schizofrenii svého postavení. Bydlí v krásném starém koloniálním domě s kuchařem a služkou. Plat jeho rolníků přitom sotva stačí k přežití.

Od porážky kolonialismu uplynulo padesát let, Afrika se však jeho dědictví dosud nezbavila. Chceme-li pochopit, jakou katastrofu pro Afriku znamenal, musíme se vrátit o dvě století zpět.

Podle britských osnov

…