Od té doby se mlčelo
Ztráty poválečné „národní očisty“ se odhadují na 200 miliard DM
V průběhu druhé světové války se v čs.domácím odboji i v exilu prosadila myšlenka radikálního rozchodu s „neslovanskými“ menšinami cestou jejich nuceného vysídlení a vyvlastnění.K násilnému vysídlení byli určeni všichni obyvatelé německé a maďarské národnosti. Výjimku tvořili antifašisté, lidé ze smíšených manželství a odborníci. Pokud jde o odborníky (šlo zhruba o 150.000 osob), bylo nemyslitelné se jich zbavit, a tím riskovat totální zastavení průmyslové výroby a těžby v pohraničních oblastech. (Nicméně komunistický ministr vnitra V.Nosek nepřestával zdůrazňovat, že i oni musejí během několika měsíců, ponejvíce let, opustit ČSR.) Osud smíšených rodin byl různý. Někde byly vysídlovány i ony a do odsunu byly zařazovány dokonce i vdovy a vdovci po Němcích. Z Československa bylo násilně vysídleno na 3 milióny sudetských a karpatských Němců. Na Maďarech Sovětům tolik nezáleželo; odsunuto jich bylo „pouze“ několik desítek tisíc.
Provinilé a neprovinilé složky
Názory na rozsah a charakter majetkových konfiskací se zpočátku různily (také postoj E.Beneše prošel jistým vývojem), ale nakonec došlo k jejich sjednocení. V memorandu čs.vlády Spojencům (Londýn 24.11.1944) se předpokládalo vyvlastnění maďarských a říšskoněmeckých státních příslušníků i „provinilé“ složky předválečné německé a maďarské menšiny. Bezprostředně „neprovinilým“ osobám obou národností se měl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
