Posilujme svobodné plebejství, vyzval náhradní Albertov

Tentokrát se na Albertově skutečně slavil Den boje za svobodu a demokracii. Ten byl sice už před pěti dny, jenže v úterý 17. listopadu si - jak známo - Albertov zabrali příznivci Miloše Zemana a islamofobové, což byla jedna a ta samá skupina.

V neděli se na Albertově před třetí hodinou odpoledne sešlo přes pět tisíc lidí, což je stejně nebo o něco víc, než jich přišlo podpořit prezidenta o pár dní dříve. Tentokrát tu nebyly zátarasy a policejní kontroly, shromáždění lidé si pochvalovali poklidný duch setkání.

Studentům se podařilo svolat „náhradní Albertov pro všechny“ během několika dní jako reakci na to, že se v úterý s květinami k památníku nedostali, aby - jak řekl moderátor akce student Václav Vidím - „vzdali tomuto místu hold, jak se patří, s úctou a v pietě“.

Setkání zahájila studentská hymna a studentský projev o tom, že populismus je třeba odsoudit. Ale že zároveň – právě teď, v době uprchlické krize, kdy je společnost názorově rozdělena - je důležité debatovat v klidu a informovaně. Vyvarovat se jednoduchého nálepkování lidí s jiným náhledem na věc.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, který dostal slovo jako první z řady pedagogů, je jedním z patnácti rektorů, kteří posunutou akci na Albertově zaštítili. „Je pravda, že my Češi jsme plebejský národ,“ řekl davu, „přišli jsme z důvodu historických elity aristokratické a pak měšťanské. Plebejství má ale dvě stránky, to lokajské se krčí před vrchností a odehrává se na slabších, v minulosti to byli Židé a teď uprchlíci.“ A vyzval z tribuny k tomu, aby se v českém národě posiloval jiný druh plebejství -  hrdého a svobodného, které je připraveno pomáhat slabším. „To je úkolem vysokých škol: nacházet v nás plebejství svobodné, ne lokajské.“

Přestože byla akce na Albertov svolána v reakci na chování prezidenta a jeho fanoušků, o Miloši Zemanovi tu nepadlo ani slovo. Všichni řečníci v poklidném tónu připomínali hrdinství studentů v roce 1939 i 1989, vybízeli k přemýšlivosti, hrdosti, svobodě a odpovědnosti. I oni odsuzovali politický populismus, ale se vyhnuli přímým odsudkům prezidenta.

„Svět se mění, ale některé hodnoty se v něm nemění a měnit nesmí: lidskost, solidarita, respekt, svoboda,“ řekla shromážděným lidem děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mirjam Friedová, „musíme je bránit a brát se za ně za každých okolností. Proti zášti bojujme láskou a proti demagogii odborností a vzdělaností.“

V davu vlály především české vlajky a vlajky Evropské unie, objevila se i vlajka ukrajinská. U pódia tleskal projevům i předseda Ústředí muslimských obcí ČR Muníb Hasan Alravi; ten držel vlajku moravskou na znamení, že do Prahy přijel z Brna, kde sídlí. Minuta ticha byla určena nejen studentům z minula, ale i obětem násilí, teroru po celém světě.

„Vůbec dnes nemám pocit, že by šel národ špatnou cestou,“ komentoval setkání na Albertově jeden z účastníků, důchodce Vladimír Říha.