Nový zádrhel se stavebním zákonem: vychází draze
Ministerstvo vnitra tvrdí, že tvůrci nové normy lakují náklady na růžovo
Nový stavební zákon, o kterém by měla tento nebo příští měsíc jednat vláda, má neplánovanou slabinu. Norma zpracovaná ministerstvem pro místní rozvoj bude mít podle oponentních výpočtů ministerstva vnitra mnohem vyšší náklady, než její tvůrci dosud tvrdili.
Zákon počítá s rozsáhlým přeskupením stavebních úřadů. Podle autorů měla tato rošáda vyjít na začátku jednorázově na 200 milionů korun a pak každý rok na 1,4 miliardy. Ministerstvo vnitra, pod které organizační věci ohledně státní správy spadají a jež má k návrhu zákona řadu připomínek, ale odhaduje extra náklady mnohem výš: v prvním roce na 2,3 miliardy a pak každoročně na 4,4 až 4,6 miliardy. Čísla vycházejí z prezentace náměstka ministra vnitra Petra Mlsny, kterou jeho úřad poslal do sněmovny jako podklad pro seminář o stavebním zákonu pořádaný toto úterý.
Výdaje souvisí s tím, že stavební úřady by podle legislativců už neměly být součástí takzvané přenesené státní správy. Už by tedy organizačně nespadaly pod obecní samosprávu, ale přímo pod centrální státní hierarchii. Cílem je odstínit úřady od tlaků lokálních politiků.
Přečtěte si více k tématu
Respekt 15/2019: Máte právo mlčet
V rámci přenesené státní správy by už dnes zaměstnanci stavebních úřadů měli fungovat zcela nezávisle na politických preferencích ve svojí obci, měli by se řídit jen zákonem, a ne třeba tím, že obec někde chce nebo nechce něco postavit či opravit. Přenesená státní správa nicméně zároveň funguje tak, že zaměstnanci jsou placeni obcemi a s tajemníky obecních úřadů řeší i nejrůznější personální otázky. Fungují často ve stejné budově jako obecní úřad; někdy tito úředníci mají přímo u obce částečný úvazek i mimo stavební agendu.
Nová koncepce počítá s tím, že by stavební úřady spadaly přímo pod ministerstvo pro místní rozvoj nebo pod nově zřízený, vládě podřízený Nejvyšší stavební úřad. Musely by se tedy financovat přímo ze státního rozpočtu. V obecních rozpočtech by se tím sice ušetřilo, ale celkové náklady by stouply - pro úředníky by se musela najít nová pracoviště a nejspíš by v rámci státní správy jejich platy musely být vyšší.
Nový zákon kromě převedení agendy na stát také počítá s tím, že by se do stavebních úřadů včlenili i experti z takzvaných dotčených orgánů, tedy z jiných odborů zabývajících se památkovou péčí nebo ochranou přírody. Toto přeskupení by nejspíš přineslo další náklady.
Ministerstvo vnitra kvůli nákladům s navrhovaným modelem nesouhlasí. Nové uspořádání se mu nelíbí ani kvůli tomu, že jde o izolovaný a velký zásah do stávajícího fungování státní správy a samosprávy. Proti vyčlenění stavebních úřadů na semináři ve sněmovny vystupovali také zástupci krajů a obcí.
Přečtěte si více k tématu
Korbel: Stavební úřad může řídit i přírodovědec
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: 101 akademiků píše Babišovi, ať zastaví nový stavební zákon
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].