S Martou Pellar o sociální firmě

Marta Pellar

pracuje v Máme otevřeno?, o.s. od září roku 2008, před tím od roku 2001 pracovala v komerčním sektoru a od roku 2004 v různých neziskových organizacích, nejen se sociálním zaměřením. Vystudovala na Univerzitě Hradec Králové speciální pedagogiku (Bc.), sociální pedagogiku (Mgr.) a sociální pedagogiku se zaměřením na etopedii (Mgr.). Marta Pellar je také členkou České asociace transakčních analytiků a byla frekventantem dvou výcviků v psychoterapii – Psychoanalytická skupinová psychoterapie a Transakční analýza.

Obsluze to trochu trvá, ale na rozdíl od běžných pražských restaurací tady nemá zákazník důvod se rozčilovat. V nekuřácké kavárně Vesmírna, provozované občanským sdružením Máme otevřeno, se o zákazníky starají lidé s různými druhy mentálních handicapů. Ještě před dvaceti lety podle socialistických pravidel nebyli schopní práce a žili ubíjejícím rytmem za zdmi státních ústavů. Tady přijímají objednávky, obsluhují zákazníky a se svými školiteli absolvují společné pracovní porady. Právě sociální neziskovky patří díky schopnosti sladit život handicapovaných lidí s životem těch „normálních“ podle studie, kterou sestavili před pěti lety experti na neziskový sektor z Fakulty humanitních studí Univerzity Karlovy, spolu s ekologickými sdruženími mezi pilíře české občanské společnosti. A na rozdíl od ekologů se těší jednoznačnému uznání, protože méně protestují a výsledky jejich práce se nikdo neodvažuje hodnotit jinak než jako jednoznačně pozitivní. Zároveň jsou ale daleko ohroženější než ekologové. Jestliže pro ekologické organizace znamená financování prostřednictvím státních nebo nadačních grantů nepříjemný problém, který by rády omezily na minimum, pro sociální nezikovky je to problém naprosto kardinální, na který neexistuje jednoznačný recept.
Jde o tloušťku peněženky – péče o lidi s handicapem, umírající nebo o drogově závislé zvyšuje náklady sociálních neziskovek ve srovnání s ekology o desítky milionů korun. Závislost na penězích je přitom o to větší, protože organizace, od nichž se odvíjí kvalita života stovek potřebných lidí, prostě nemohou jen tak ze dne na den ukončit svoji činnost pro nedostatek peněz. „A taky je sociálek v Česku strašně moc, takže je mezi nimi velká konkurence a hůře než ekologové dovedou sladit svoje zájmy,“ dodává ředitelka sdružení Máme otevřeno Marta Pellar.(Z článku v Respektu 9/2010.)

(On-line rozhovor jehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)  

:37Olga RichterováDobrý den,
do Vesmírny poměrně pravidelně chodím a již několikrát mě napadlo, že by mě zajímaly „success stories“ vašich klientů - lidí, kteří po praxi ve Vesmírně získali třeba i nechráněnou práci jinde. Možná by menu mohl doprovázet jakýsi newsletter…Ke konkurenci sociálních neziskovek: Je, nebo není ku prospěchu klientů?11:00Marta PellarDobrý den, těší mě, že jste návštěvníkem Vesmírny. Příběhy našich klientů - „success stories“ připravujeme ve spojitosti s novým projektem, který jsme vymysleli a chceme jej realizovat v této polovině roku. Určitě je to dobrý způsob, jak přiblížit svět lidí s mentálním handicapem širší veřejnosti.
Co se týká newsletteru, vychází pro zájemce, kteří jsou členy klubu přátel Máme otevřeno? – Kosmos. Určitě můžeme popřemýšlet a zvolit podobnou variantu i pro kavárnu Vesmírna nebo jiný sociální program. Konkurence NNO - já osobně si myslím, že by měla být ku prospěchu klientů nejen sociálních služeb, tzn. NNO by měly reagovat na poptávku klientů po službách, zajímat se o nové služby a možnosti, které na sociálním trhu zatím ještě nejsou, efektivně hospodařit s finančními prostředky na služby, měly by i umět více využívat a kooperovat s ostatními NNO, tak, aby jejich služby měly návaznost. V současné době, myslím, že je na čem pracovat v rámci sociálních služeb a NNO. Konkurence je něco, co si nikdo příliš s neziskovým sektorem nespojoval a přitom s rozvojem sociálního podnikání to hraje větší a větší roli. Také ve spojitosti s novými projekty, zejména financovanými z prostředků EU, je tlak na inovaci a neotřelý nápad. Samozřejmě, že každá organizace se s konkurencí vypořádává po svém, jako kterákoli firma či instituce.:09Jiří MikulaDobrý den. Mohu se vás paní Pellar zeptat, zda jste inspiraci pro svůj projekt sociální firmy hledala v cizině, nebo je to vaše „dítě“? A ještě: existuje „konkurenční boj“ mezi neziskovkami podobného zaměření? Myslíte, že bude opravdu rok 2013 „vražedným“ pro řadu projektů neziskovek? Chystáte nějaké společné řešení a opatření?11:01Marta PellarDobrý den, nápad na založení sociální firmy vznikl u nás, v Máme Otevřeno?. Konkurenční boj, jak to nazýváte, mezi NNO, které se rozhodly nebo rozhodují „podnikat“ podle mne existuje, i když mám dojem, že se ještě plně nepřipouští a příliš se o tomto faktoru nemluví. Rok 2013 bude jistě přelomový a pro NNO sektor bude jistě těžký. Financí bude méně, ubudou prostředky na nové projekty, inovativní projekty atd. Já to za naši organizaci vnímám jako výzvu k tomu, zamyslet se a zkusit realizovat projekty, které poskytnou možnost nebýt zcela finančně závislý na státních a jiných veřejných dotacích. Domnívám se, že pro některé NNO to může znamenat finanční problémy a ukončení činnosti, což v prvé řadě bude může mít vliv na klienty služeb. Ohledně počtu, kolik to bude NNO, existují různé názory. Společné řešení, tzn. „spojení“ více NNO k řešení problému jsou zatím nárazová, aspoň, podle mých zkušeností. Ale, věřím tomu, že s přibližujícím se rokem 2013 takové tendence budou a myslím si, že to je v pořádku.:35DavidDobrý den, máme vymyšlený neziskový projekt, máme lidi co jsou ochotní zadarmo pracovat, víme co dělat, jak, a z čeho to bez nutnosti státních nebo jiných příspěvků dlouhodobě financovat. Jediné co nám chybí je pozemek kolem hlavního města, kde bysme si svépomocí postavili malé centrum. Nemáte nějaký tip kam bychom se mohli obrátit s žádostí o nějaký jednorázový grant, nebo jinou radu? Díky!11:01Marta PellarDobrý den, Vaše otázka je trochu obecná, záleží na tom jaký je Váš projektový záměr, o jaký typ dotací se chcete ucházet (chcete oslovit státní sektor s registrovanou sociální službou, chcete čerpat z „EU financí“ nebo žádat nadace, nadační fondy atp.), jaký jste právní subjekt a další věci. Můžu doporučit stránky www.esfcr.cz, můžete se podívat na webové stránky státních institucí, nadací - doporučuji si objednat tzv. Grantový kalendář (www.neziskovky.cz).:14Martin N.Čeho si na svém projektu ceníte vůbec nejvíc?11:02Marta PellarNejvíce si cením nápadu, který je podle mého názoru stěžejní. Doufám, že to nebude znít jako fráze, ale nápad, odvaha jej realizovat a zkušený a dobře sladěný tým lidí jsou ty nejpodstatnější věci, které k (nejen) novým projektům, inovacím potřebujete.:00JaromírVlastně mi až dodnes příliš nedocházelo, jak hodně mohou být neziskovky závislé na nadacích. Proč je vůbec třeba tenhle mezičlánek? Lidé přeci mohou finanční podporu zasílat i přímo vašemu sdružení, tak by se proces pomoci urychlil. Má to nějakou skrytou výhodu? Jsou třeba nadace lepší ve své propagaci?11:02Marta PellarTo je zajímavě položená otázka. Nadace jsou, podle mne, důležité jednak v tom, že i ony samy „vytvářejí“ nové projekty, generují nápady na granty a inovativně tak podporují NNO. Určitě máte pravdu v tom, že veřejnost může přispívat přímo, v tom vidím jednu důležitou věc, kterou je třeba zmínit, že v takovém případě je na NNO, aby směrem ke svým individuálním dárcům byla transparentní a pokud přispějete, musíte vědět na co přispíváte a jak se Vaše finanční podpora využila. Vím o řadě NNO, které takto transparentně fungují, ale všude pracují „jen“ lidé. V nadacích, pokud dobře a odpovědně fungují, vidím právě i určitý kontrolní článek, kdy oni sami hlídají, jak s prostředky bylo naloženo, jak je NNO využily a kam peníze doputovaly. Nadace, které granty vypisují, si podle mých dosavadních zkušeností, dobře hlídají, jak s prostředky, které Vám poskytnou, zacházíte. Takže to by byl druhý důvod, proč si myslím, že jsou nadace důležitým článkem. A určitě by jich mí kolegové z neziskového sektoru našli více.:54Radek ZikaPracovala jste tři roky v komerční sféře a pak přešla do neziskového sektoru - byla zkušenost z té komerční sféry hybným momentem pro přestup do nekomerční sféry? Pomáhají vám tehdejší zkušenosti při realizaci současných soc. projektů? Myslíte, že by každý z neziskovek měl mít alespoň několikaletou zkušenost z té komerční sféry?11:02Marta PellarMůj přestup do neziskového sektoru byl nezávislý na mém předchozím působení v komerční sféře. Neřekla bych, že to v mém rozhodování hrálo roli.
Mé zkušenosti z komerční sféry mi rozhodně pomáhají v současné práci, při realizaci projektů. Řekla bych, že především v tom, že jsem mohla poznat co je konkurenční rivalita, jak se k ní postavit, jak vyjednávat s lidmi, poznala jsem jinou firemní kulturu, jiné typy lidí/kolegů, jiný přístup k práci a pracovním povinnostem, jiný typ odpovědnosti atp.
Netrvala bych na tom, aby to byl skutečně každý z neziskového sektoru, myslím si, že by to měli být zejména ti, kteří pracují na řídících pozicích v NNO. Nerada bych srovnávala komerční a neziskový sektor, každý funguje jinak a má to své opodstatněné důvody, zároveň je pravdou, že komerční sféra Vás může naučit jinak přemýšlet - jinak přemýšlet o finančních investicích (plánujete, zvažujete investiční rizika), o konkurenci, můžete se naučit být více asertivní, dravější chcete-li a mnoho dalších věcí.
Každopádně mnoho důležitých zkušeností se lze naučit z NNO sektoru, zvláště, pokud se rozhodnete jít do sociálního podnikání.:06markusdobry den. vsiml jsem si, ze operujete i na tzv.socialnich sitich a tak by me zajimalo,jak moc vam prezentace na techto webech pomaha?je to dnes jiz nutnost? na kterou cilovou skupinu mirite predevsim? dekuji za odpoved11:07Marta PellarDobrý den, s tímto způsobem propagace začínáme a zatím hledáme správnou cestu jak komunitu, která je na sociálních sítích, oslovit. Do budoucna chceme tuto propagaci propracovat a více ji zacílit na naše aktivity. Je to spíše módní trend, neřekla bych, že je to nutnost. Spíše v tom vidím nový způsob komunikace a propagace mezi širší veřejností. Myslím, že na hodnocení je ještě brzy. Každopádně fan klub kavárny Vesmírna na facebooku vznil spontánně díky naši příznivcům, což nás potěšilo.:06John R.Uvažujete již dnes o poskytování (pronájmu, prodeji) vašeho know-how jiným sdružením s podobným zaměřením v jiných krajích, městech?11:13Marta PellarV současné době o tom neuvažujeme, aspoň ne tak, jak jste v otázce naznačil. Samozřejmě, že spolupracujeme s kolegy z jiných organizací a sdílíme své zkušenosti. V kavárně Vesmírna a v našich ostatních projektech pro kolegy z jiných NNO poskytujeme stáže, kde se mohou o nás dozvětdět více. Jak ovšem předávat know-how tzn. na objednávku je složitější a na to si musí, troufnu si říci nejen naše organizace, teprve stanovit vhodnou strategii.:18Lukáš PolicarDobrý den, v Evropě se v poslední dekádě hojně rozvíjí a diskutuje koncept „sociálního podnikání“, který rozšiřuje integrační snahy „sociálních firem“ známým v ČR o další skupiny obyvatel znevýhodněné na trhu práce. Ve Velké Británii a Francii například sociální firmy zaměstnávají potomky přistěhovalců ve vyloučených lokalitách. Ve Španělsku a Rumunsku experimentují se zaměstnáváním Romů a v Německu zase s vytvářením pracovních míst pro seniory. Sociální podnikání má v západní Evropě mnohem širší záběr - patří sem i podpora obyvatel ohrožených sociální exkluzí v zakládání vlastních firem či zkrátka jen podnikání investující do rozvoje komunit (ghet či odlehlých venkovských oblastí). Rozvíjí se něco podobného i u nás? Pokud ne proč? Jinak děkuji za pěkný diář :)11:19Marta PellarDobrý den, myslím si, že v tomto jsme ještě nedosáhli úrovně, která je v zahraničí. Znám kolegy z jiných organizací, kteří s námi konzultovali podobné projekty zaměřené např. na romskou komunitu, takže určitě snahy jsou a nelze do budoucna vyloučit, že se budou rozvíjet. Myslím si, že je to o chybějícíh zkušenostech i o tom, jak získat prostředky na inovativní projekty, což není zcela samozřejmé (záleží na kvalitě projektvého záměru) a může to rozvoj těchto snah do určité míry zpomalovat. Jsem ráda, že se Vám diář líbí :), díky.:59VočkoV článku Adma Šůry zaznělo, že právě teď přerozdělují úřady miliardy korun na podobné projekty a ty miliardy se doslova válejí na ulici - to tedy vypadá, že neziskovky jsou docela dobrý byznys - souhlasíte? :-)11:22Marta PellarPřímo bych si netroufla říci, že se „válejí na ulici“, aspoň ta naše ulice tak nevypadá :). Záleží na tom, čemu říkáte dobrý byznys. Podle mých zkušeností není jednoduché připravit kvalitní projekt a pokud s ním chcete uspět i po ukončení dotace z EU (ukončení realizace projektu), musíte mít především kvalitní a nápaditý projektový/podnikatelský záměr.:03Lukáš PolicarDobrý den, v poslední dekádě se v mnoha evropských zemích hojně diskutuje pojem sociální podnikání. Podle mých zkušeností ale v Čechách v souvislosti s ním hovoříme pouze o tzv. „sociálních firmách“, které zaměstnávají hendikepované či jinak postižené občany. V Británii či Francii ale například do sociálního podnikání spadá i zaměstnávání přistěhovalců ve vyloučených čtvrtích, ve Španělsku experimentují se zaměstnáváním Romů, v Německu na podporu podnikatelských aktivit seniorů či osamělých matek s dětmi. Do sociálního podnikání spadá mnohdy i rozvoj komunit (ghett, venkova) atd … Rozvíjí se něco podobného i u nás? Pokud ne, v čem vidíte největší překážky? Jinak děkuji za pěkný diář :)11:24Marta PellarDobrý den, myslím si, že v tomto jsme ještě nedosáhli úrovně, která je v zahraničí. Znám kolegy z jiných organizací, kteří s námi konzultovali podobné projekty zaměřené např. na romskou komunitu, takže určitě snahy jsou a nelze do budoucna vyloučit, že se budou rozvíjet. Myslím si, že je to o chybějícíh zkušenostech i o tom, jak získat prostředky na inovativní projekty, což není zcela samozřejmé (záleží na kvalitě projektvého záměru) a může to rozvoj těchto snah do určité míry zpomalovat. Jsem ráda, že se Vám diář líbí :), díky.:52JežekMáte někoho, kdo za vás „kope“ na ministerstvu? Je zmíněna paní Deverová a Rada vlády pro nestátní neziskové oragnizace - jak funguje vzájemná komunikace?11:29Marta PellarNemáme. Určitě, pokud připravujeme větší projekt financovaný z EU je dobré a hojně se to doporučuje - konzultovat a doptávat se. Jako organizace samozřejmě komunikujeme s úřady a snažíme se vždy mít ve všech věcech jasno. Určitě je dobré, aby NNO byly sdruženy v asosiace nebo jiné zastřešující instituce, které mohou skrz své zástupce „kopat“ za své zájmy, které musí být vždy v souladu s tím, k jakému účelu jsou organizace založeny, ku prospěchu klientů.:12JežekJeště by mě zajímalo co si mám představit pod názvem koalice Za snadné dárcovství? Jste také v této koalici? Jaké zlepšení to má přinést? Jak daleko je tento projekt? Děkuji.11:39Marta PellarKoalice vznikla původně pro ekologické organizace, které mají omezenější přístup k fundraisingu. Postupně se ke koalici přidaly i jiné organizace. Smyslem je odstranit administrativní a jiné bariéry, které mohou individuální dárcovství znepříjemnit - např. úhrada poplatku za složenku, pokud posíláte dar pro NNO poštou atp. Je i v případech, kdy oslovujete někoho přímo tzv. na ulici. Také jsme členy, skoro od počátku existence. Koalice byl založena v roce 2004 a v současné době hodně zintenzivnila svou činnost (snaží se vyjednat speciální podmínky pro NNO v rámci bankovních a poštovních služeb, např. v on-line dárcovstí).:00markusskolite tedy i vy sve zamestance pro praci na facebooku podobne jako sdruzeni duha?11:41Marta PellarNeškolíme prozatím, vzhledem k tomu, že jsme na počátku a jako organizace využíváme i jiné způsoby komunikace v rámci našich aktivit.:14MagdalénaV textu pana Šůry popisujete, že úřady měly problém váš model o.p.s. pochopit a zaregistrovat, znamená to, že se to nakonec podařilo i bez návrhu změn zákonů? Nebo na základě toho žádáte o nějaké právní úpravy?11:46Marta PellarPodařilo se nám nakonec dostatečně objasnit naše záměry a smysl nově vzniklé o.p.s., šlo zejména o „podnikatelské“ aktivity. Souvisí to s tím, že termín sociální podnikání, sociální firmy jsou stále nejasné a jejich definice není jasně stanovená. Jako organizace se na žádostech o právních úpravách zatím přímo nepodílíme, ale komunikujeme s kolegy z jiných NNO, kteří jsou v tomto zapojeni. Pokud se jedná o sociální firmy, podařilo se nám společně s jinými NNO založit Platformu sociálních firem v ČR, kde bychom rádi stanovili definici soc. firmy, charakteristiky atp., což by mohlo do budoucnosti řadu věcí zpřehlednit.:38Anežka V.Kdy budu moci přijít na skvělý dort od tak skvělých lidí?
Děkuji za vše co pro druhé děláte.14:13Marta PellarNaše nová cukrárna bude otevřena na přelomu dubna a května 2010, průběh příprav můžete sledovat na www.cukrarna-vesmirna.cz. Děkuji Vám za pochvalu :), doufám, že se Vám u nás bude líbit.