S Davidem Šmejkalem o riskantních půjčkách

David Šmejkal

je od poloviny roku 2008 ředitelem Poradny při finanční tísni, o.p.s., předtím dlouhodobě pracoval pro SOS - Sdružení obrany spotřebitelů, o.s. (zdroj:

financnitisen.cz

).

Objem spotřebitelských úvěrů u českých bank během roku 2008 narostl o téměř 30 miliard korun na celkových 165 miliard. Nebankovní subjekty půjčily lidem dalších 142 miliard korun, o 14 miliard více než o rok dříve. Ani letos se růst nezastavil – podle údajů ke konci října činí tempo více než deset procent za rok. Členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová v této souvislosti varuje před tím, že růst se odehrává i ve volném segmentu nebankovních poskytovatelů úvěrů. Zde jsou největšími hráči společnosti typu Cetelem, Profi Credit, Provident Financial, Cofidis, Essox, Smart Capital či KM Servis.
Právě nebankovní společnosti, jak známo, půjčují často za podmínek, které angličtina výstižně označuje jako loan sharking, lichvářské či lépe žraločí půjčky. „Lichvu považujeme za nebezpečný fenomén, proti kterému je nutné začít bojovat,“ varuje výkonný ředitel České bankovní asociace Josef Tauber. Za hlavní problém považuje právě to, že nebankovní společnosti nejsou nijak regulovány. „Je fakt, že problémy s lichvářskými půjčkami se koncentrují u nebankovního sektoru,“ zdůrazňuje David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. (Z článku v Respektu 51/09.)

(On-linerozhovorrozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

:49Roman HlavaJak moc podle vás souvisí stupeň dosaženého vzdělání s rizikem, že se člověk stane obětí lichvy? Bude mít snižující se kvalita vzdělání vliv na nárůst obětí lichvářů? A bude mít zvyšující se počet studentů ekonomických oborů pozitivní nebo nagativní dopad na tuto problematiku?09:57ŠmejkalDobrý den, čím vyšší vzdělání, tím menší pravděpodobnost špatného rozhodnutí o úvěrové smlouvě. Nejvíce našich klientů, kteří docházejí osobně, vyplňují formulář na www.financnitisen.cz či volají na bezplatnou pondělní poradenskou linku 800 722 722 jsou středoškoláci, posléze vyučení, pak se základním vzděláním. Nejméně se na nás obracejí ti, co absolvovali vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. Dnes je finanční gramotnost díky snaze Ministerstva financí již i v rámcových vzdělávacích programech ZŠ a do středních škol brzy dorazí. To je výrazný pokrok. Problém je se střední a starší generací. Na ně žádné programy necílí. Vidím zde volné pole působnosti pro neziskové organizace a (finanční) podporu poskytovatelů finančních produktů. Vzdělání není jedinou brzdou lichvě. Co pomáhá nejvíc, je dohled nad trhem a dostatečně striktní legislativa.:06Radim S.Také vidíte v zastropování bankovních půjček riziko zmíněné v článku? Tedy, že klienti bank budou odmítání a přejdou k nebankovním společnostem?10:09ŠmejkalPřirozeně záleží na výši takového stropu. Můj argument je ryze technický. Na základě jakých úvah, analýz, zjišťování a jejich oponentur dospějeme ke stanovení číselného stropu? Máme dostatečně prozkoumáno, co to způsobí? A další úvaha: strop znamená, že nikdo nebude moct jít s nabídkou (RPSN) výše. Nenalezne se náhodou nějaká cesta, jak toto obejít a umístit do smluv např. „smluvní odměny“ nebo cokoli jiného, co vposledku zase výnos pro poskytovatele navýší? Co budou dělat ti, kteří na zákonný úvěr nedosáhnou, ať již z jakéhokoli důvodu. Stát by jim měl připravit řešení ve formě sociálního úvěru, nebo chcete-li mikroúvěru – tedy úvěru s povinnostmi – školit se, docházet na rekvalifikaci, zlepšovat finanční gramotnost a správu rodinných financí za pomoci poradců.:29Monika TaušováOd jaké výše roční procentní sazba nákladů (úroků za půjčku) ji lze považovat za lichvářskou?10:23ŠmejkalNaše justice pracuje s tzv. dobrými mravy. Existují rozsudky, avšak vždy ke konkrétní kauze a my nemáme precedentní právo. Ministerstvo financí by mělo zadat studie s náležitou propagací výsledků a oponenturami. My vůbec nevíme, co se na trhu s půjčkami děje. Dokonce ani nevíme, kdo je poskytuje. ČOI dělá co může na tak závažnou oblast, má však dostatek zdrojů a kompetencí? Není zde žádný podklad, na základě kterého bychom mohli diskutovat, jaké jsou důvody, příčiny, kontext a důsledky zadlužování různých skupin obyvatel u různých skupin poskytovatelů. Současná praxe není dobrá, nelze se však koncentrovat jen na jeden ukazatel – RPSN. Co podmínky při nesplácení, sankce, poplatky, různé odměny a provize. Některé smlouvy jsou na roky, některé na týdny, některé obchodní modely jsou nákladově náročné, jiné méně. Někteří klienti jsou extrémně rizikoví, jiní méně. Bez náležitého výzkumu příčin a důsledků by bylo neodpovědné přicházet s nějakým konkrétním číslem.:16JaromírZa první republiku tu byl Úřad pro potírání lichvy, myslíte, že by stálo za úvahu jeho znovuzřízení?10:37ŠmejkalÚřad pro potírání lichvy, alespoň co já vím, se koncentroval na jiné věci než peněžní úvěry. Šlo spíše o boj s předražováním zboží a potravin po první světové válce, kdy byl všeho nedostatek a hrozil hlad a bída. Regulace je potřeba, otázkou zůstává na základě jakých faktů k regulaci přikročit a co vlastně regulovat. Prvním krokem by mělo být získání informací o trhu, nabídce a poptávce úvěrových produktů. Obor by měl být licencován a podléhat silnému dozoru. U bank tomu tak je, nebankovní poskytovatelé jsou dozorování ČOI, která by měla mít víc kompetencí. Jestliže ČOI jako orgán dozoru zveřejní, že: “ V každé páté reklamě na spotřebitelský úvěr chybí RPSN“, tak by každá pátá firma měla kleknout na kolena pod váhou okamžité pokuty, nebo by jí měla být rovnou odebrána licence. Jakmile platí, že: „Více jak polovina smluv o spotřebitelských úvěrech porušuje zákon“, jak říká ČOI, pak nevím, proč tu takové firmy ještě jsou.:33JohanDobrý den, jste pro zavedení stropu po RPSN, jak to navrhují některé politické strany (ČSSD, VV, TOP 09)? Hodně lidí při tom zmiňuje riziko toho, že lidé toužící po půjčce potom přejdou ke skutečným lichvářům, protože společnosti „postižené“ takovým zákonem by zavedly přísnější pravidla pro půjčování.10:52ŠmejkalMám zato, že jsem se k tématu již vyjádřil. Přesto doplním, že jsem nezaznamenal mimo listopadového semináře České bankovní asociace, na který jsem byl pozván přednášet, žádný jiný náznak odborné společenské diskuse. Česká leasingová a finanční asociace se nevyjádřila, zmíněné politické strany žádnou ucelenou argumentaci mimo zahraničních příkladů nepředložili. Ministerstvo financí, resp. vláda zaujala k návrhu negativní stanovisko s tím, že uvádí nejméně šest závažných argumentů. Nejsem a priori proti stropům, nevidím však rozumnou snahu pochopit příčiny a sociální kontext tak, aby stropy samotné neudělaly víc škody než užitku.:58Gabriela KocováLidí žádajících půjčení peněz ať již u bankovních nebo nebankovních společností bude přibývat, poradíte jim pár jistých základních rad v bodech, čím se při výběru řídit? Co jim má být už při prvním pohledu na nabídku podezřelé? Co má být tím prvním varovným signálem?
A pak mi moc není jasné, kdo (v případě, že se zadlužený člověk dostane do pasti lichváře)rozhodne o tom, že člověk podepsal smlouvu v jasné tísni, nebo že dostatečně neporozuměl smluvním podmínkám, nebo si nebyl vědom následků atd. (myslím, pokud chce postižený člověk řešit problém mimosoudně)?11:08ŠmejkalPři výběru poskytovatele úvěru je dobré nespoléhat se na první signály, abych použil Váš termín. Především si dobře zvážit vlastní možnosti takový úvěr splatit. Jestliže dojdeme k názoru, že po započítání všech známých budoucích příjmů a výdajů mi na splátky zbude, měli bychom se zastavit a zapřemýšlet. Co když se mi, nebo někomu či něčemu z mého okolí přihodí něco nečekaného, co ohrozí moje příjmy nebo zvýší výdaje. Mám dostatečnou rezervu? Je něco na běžném účtu, něco na terminovaném účtu, něco v peněžních, podílových či jiných fondech, je prostě nějaký majetek, který mohu v případě potřeby použít a zpeněžit? Tedy, máme dostatečné rezervy? Domnívám se, že dostatečné rodinné rezervy by měly dosahovat 3 měsíčných celkových výdajů domácnosti.
Jestliže na to mám, zvážil jsem rezervy, přichází otázka k účelu úvěru. Ten totiž něco stojí na úrocích a poplatcích, dokonce představuje riziko v případě zaváhání se splácením. Můžu danou věc zpeněžit, jestliže se v budoucnu dostanu do problémů? Připadá mi také nevýhodné půjčovat si na věc, která má kratší dobu životnosti než je doba splácení úvěru.
Po tomto rozhodnutí přichází čas na podrobnou analýzu smlouvy, nebojím se toho termínu. Splácení úvěru nebo půjčky představuje závazek pro nás i pro rodinu, stojí za to věnovat se podmínkám tohoto splácení. Dokonce víc, je třeba se koncentrovat i na podmínky nesplácení – co se stane, když se zpozdím se splátkou o den, o měsíc. Kolik celkově za úvěr splatím – tedy včetně všech poplatků a úroků. Je ve smlouvě rozhodčí doložka, kdo dělá rozhodce?
A nakonec se vrátím k začátku. První signál nechť zůstane prvním, vyhledejme další nabídky a srovnejme je. Pokusme se hovořit o těchto nabídkách s příbuznými a známými, nebo s finančními poradci. Můžete kontaktovat i naší Poradnu, zvláště pokud se jedná další úvěr v řadě.
Vzít si úvěr je závažné životné rozhodnutí a vyžaduje náležitou přípravu, nezůstávejme v tom sami a poraďme se s našim okolím.Co se týče podmínek trestného činu lichvu, rozhoduje soud. Dopustí se ho ten, který „zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru“. Tedy dosti krkolomné. Jestliže má někdo podezření na spáchání tohoto trestného činu, nechť se obrátí na policii, právníka nebo poradenskou organizaci. Jestliže jsou znaky lichvy naplněny, existuje oznamovací povinnost policii. Mimosoudní vyrovnání zde nehraje roli.:09Pištajaký krok v boji proti lichvě byste navrhnul jako nejsmysluplnější?
Jakou roli v tom mají hrát nevládky a jakou samotný stát?11:26ŠmejkalPokud za lichvu považujeme na rozdíl od našeho právního řádu vysoké náklady na úvěr (ať již počáteční, nebo následné), pak určitě pomůže kombinace následujících nástrojů: propagační kampaně zvyšující finanční gramotnost střední a starší generace, důraz na školní výuku finanční gramotnosti, licencování a striktní přístup tržního dozoru k nedodržování zákonných podmínek poskytování úvěru, nabídka sociálních úvěrů sociálně slabším spoluobčanům (úvěr s „povinným“ lektorováním), sjednocení rozhodovací praxe soudů o dobrých mravech (ve věci výše nákladů na úvěr či půjčku), zvýšení transparentnosti rozhodčích doložek a jejich dobrovolnost, zahájení dlouhodobého výzkumu na téma půjčování peněž (včetně periodickým výzkumů ČSÚ), podpora etického přístupu poskytovatelů, podpora neziskového poradenského sektoru, ustavení nezávislého orgánu k příjmu a řešení podnětů a stížností spotřebitelů (vč. publikování výroční zprávy a reakcí na podněty).
Nevládní neziskové organizace jsou tu od toho, aby doplňovali trh a státní správu tam, kde jsou jejich síly krátké. Z definice potřebují podporu pro svou činnost. Měly by být pozorně vyslyšeny jak státní správou, tak hráči na trhu.:15Pavlína ŠmejkalováVedete nějaký žebříček nejrizikovějších poskytovatelů půjček?11:36ŠmejkalNevedeme. Jestliže si někdo půjčí na inzerát vylepený na nádraží, který hlásá že půjčí všem, dělá evidentně rizikovou věc. Riziko je součástí života, i klienti jsou méně či více rizikoví. O ty méně rizikové nemám starost, těm půjčí seriosní poskytovatelé. Spotřebitelé s velkým rizikem nesplácení, se špatnou úvěrovou historií a záznamy v registrech, ti přestavují ohroženou skupinu. Pokud podepíšou směnku (nebo ještě hůře bianco směnku), zastaví majetek a chtějí půjčku za každou cenu, velice riskují. Ale riskuje i poskytovatel. Pokud se něco nepodaří, dochází k exekucím, jestliže není dostatečný příjem, nepomůže ani oddlužení (osobní bankrot) podle insolvenčního zákona. Pak nastupuje záchranná sociální síť a to je podle mě špatné řešení, protože drahé. Poslední dobou se vyrojily firmy, které nabízejí tzv. „oddlužení“ nebo dojednání splátkových kalendářů s věřiteli. V maximální většině toto podnikání vede jen k dalšímu zadlužování klienta a ke zhoršování jeho finanční i životní situace.:28Kateřina H.Měly by být podle vás striktně omezeny i reklamy na všemožné půjčky? Podobně jako u alkoholu a cigaret, které také škodí zdravému vývoji?11:40ŠmejkalNemyslím, že takové reklamy by měli být omezeny. Možná je zajímavá myšlenka, že z každé koruny na reklamu by poskytovatelé mohli přispět nějakým dílem na neziskové poradenské a výzkumné organizace, zabývající se důsledky úvěrování. Nebo součástí takové reklamy by mohla být povinně další informace, např. o projektech finanční gramotnosti, nezávislých platformách pro stížnosti, neziskových organizacích zabývajících se poradenstvím.:15K.K.Lichva tu byla již odvěků, zástupci křesťanské církve se od ní distancovali, ale přenechali ji jiným (tiše její existenci akceptovali). Nebylo by určitým řešením něco podobného?
Výrazně označit lichváře nálepkou: „Pozor, zde si můžete půjčit, ale berete tak na sebe riziko, že se můžete dostat do problému se splácením!“ (?).
Nebylo by tohle „spravedlivější“?11:49ŠmejkalPokud narážíte na rasu či náboženství, to je dnes překonaná myšlenka. Vždyť i teď akceptujeme stávající podmínky na trhu úvěrů, bez povinnosti implementovat legislativu Evropské unie bychom nejspíš stáli na místě. Bez nutnosti převzít novou směrnici o spotřebitelském úvěru, případně její stávající verzi před 4 lety, by se možná poměry blížili těm z dob dominance křesťanské církve. Určitě by pomohl belgický příklad, kde všichni poskytovatelé úvěrů musí přispívat podle svého podílu na nesplácených půjčkách do fondu, z kterého je podporováno neziskové odborné poradenství klientům a nezávislý výzkum.:24J. NellováMoc nerozumím tomu, proč nejsou kontrolováni poskytovatelé nebankovních půjček již při zakládání takové živnosti?11:54ŠmejkalJá také ne. Jsou jen dvě odpovědi, buď si to nepřejí a dokážou svůj názor náležitě podpořit, nebo zde neexistuje dostatečně silná podpora těch druhých, kteří si to přejí. V každém případě se něco pohnulo a Ministerstvo financí tímto směrem uvažuje při převedení nové směrnice o spotřebitelském úvěru do našeho právního řádu.:54Radek KazíkPokud se člověk dostane do dočasné platební neschopnosti a nemůže tak splácet půjčku třeba i u banky, je banka povinná přistoupit na splátkový kalendář či nikoliv?11:59ŠmejkalNení, stejně jako každý jiný věřitel. Jedná se změnu stávající smlouvy, jejíž přílohou splátkový kalendář je. Na změnách smlouvy se musí obě strany dobrovolně dohodnout, nelze nikoho nutit. Pokud požádáte věřitele o změnu splátkového kalendáře dostatečně včas, máte velkou šanci, že Vám vyhoví (to registrujeme zejména u bank). Čím déle nesplácíte, tím více si zavíráte cestu na rozumnou dohodu. Nevyplatí se čekat. Další možností je rychle přeúvěrovat, případně u jiného poskytovatele. Pozor však na smluvní podmínky v případě nesplácení, mohou se rapidně zhoršit.:08Lída Z.Lze charakterizovat nejpočetnější skupinu lidí, kteří se na vás v tísni obrací?
Jsou to vámi zmiňovaní lidé středního a staršího věku?12:04ŠmejkalJsou to o něco více ženy než muži, většinou ve stavu manželském, ale svobodných je více než rozvedených, polovinu klientů máme ve věku 30 - 50 let, nejčastěji středoškoláci, z Prahy, Středočeského, Moravskoslezského či Ústeckého kraje, s příjmem 10 - 20 tis. čistého, zaměstnanci, s dluhem do 300 tis. Kč, s úvěry z nebankovního sektoru, kteří více než 3 roky pociťují předlužení.:17Klára NejdováMožná otázka více osobní, přesto by mne zajímalo, co vás vedlo k takovéto práci? Byl to nějaký konkrétní případ? Osobní zkušenost? Zkušenost někoho blízkého? Je to altruismus?
Děkuji Vám za odpověď. K.N.12:09ŠmejkalPracuji v neziskovém sektoru již delší dobu a baví mě to. Někoho baví vydělávat stále víc peněz pro firmu, někoho být součástí velkého a stabilního zaměstnavatele, někdo rád riskuje a někdo si radši hoví za pár. Práce pro Poradnu má ode všeho trochu, je tu však velká výhoda. Člověk vidí výsledky své práce a někdy mu i někdo poděkuje.:51Quido HlubinkaZmínil jste poradce pro nakládání s finančím rozpočtem rodiny, osobní finanční poradce atp.
Osobní zkušenost s osobním finančním poradcem mám ale spíše takovou, že se mne pokusil „namotat“ do ještě více finančních produtků a nejrůznějších „výhodných“ úvěrů, což by mne nakonec přivedlo do oné finanční tísně! Těch poradců je v současnosti jako hub po dešti a tak si myslím, že i zde je jeden z dosti podstatných kamenů úrazu. Řešíte i tuto problematiku?12:17ŠmejkalNení strdí jako strdí. Asi jste dobře udělal, když jste odhadl chamtivce. Neřekl Vám i něco dobrého? My s zabýváme penězi, resp. peněžními závazky nepodnikatelů. Finanční poradci mají rádi aktiva, která doporučují různě směrovat podle požadovaného výnosu, příslušného rizika a za dostatečné likvidity. Když klient nedisponuje aktivy, avšak kamarádí s pasivy, je pak už každá rada drahá. Pak jsme tu my z neziskového sektoru, kteří si za rady nic neúčtujeme. Riskujeme jen svojí pověst. Znám spoustu finančních poradců, kteří svou práci berou zodpovědně, stejně jako my a jde jim o dlouhodobý prospěch klienta. Pokud jste nebyl spokojen, předpokládám, že jste se obrátil jinam. Hezký den.