O invetuře demokracie s Jiřím Boudalem

Jiří Boudal

(*1985) pochází z Českých Budějovic. Na FF UK studuje čtvrtým rokem kombinaci filozofie-sociologie. Při studiu se věnoval činnosti v Studentské radě FF UK, kde byl místopředsedou, později i místopředsedou Studentské unie UK. Kromě studentského aktivismu se také věnuje své kapele hrající irský folk (zdroj:

inventurademokracie.cz

).

Heslo „Začněte u sebe a buďte aktivními občany“, kterému 17. listopadu pri oficiálním ukončení Inventury demokracie na Václavském náměstí tleskaly tisíce občanů, vzniklo vlastně náhodou. „Myslel jsem si, že jsme pasivní a že se nám nechce nic měnit. Není to pravda – my to prostě neumíme. Během roku jsme potkali spoustu angažovaných lidí, většina z nich se ale vyčerpá, protože to dělá špatně. Další by rádi něco změnili, ale nevědí jak na to. My jsme to před rokem také nevěděli,“ říká Jiří Boudal. Uplynulý rok byl tak pro mladé lidi z iniciativy klíčovým přelomem nejen ve vnímání politiky, ale i sebe sama. Nejenže se naučili vystupovat před publikem, pracovat v týmu a komunikovat s úřady, ale zjistili, že nedotknutelná politická elita je z masa a kostí. Studenti nakonec s kamerou navštívili dvě desítky špičkových politiků a žádali po nich odstranění čtyř výše zmíněných absurdit. V hledáčku se kromě komunistů ocitli lídři stran a politici, kteří mají co do činění se čyřmi body, které chtěli studenti změnit. (Z článku v Respektu 48/09.)

(On-linerozhovorrozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

:56Petr Hlaváčzdravim Jiří,jsem stejně starý jako ty. Naše generace je opravdu laxní k tomu co se dejě. Podle mě byste neměli ukončit činnost. Vaše požadavky jsou splnitelné, ale ne s tisícovkou podporovatelů. V Praze studuje 40% všech vysokoškoláků. Dejte nám dárek) a pokuste se sjednotit VŠ studenty nejenom k těm 4 požadavkům.13:36Jiří BoudalAhoj. Ono to bohužel není tak jednoduché sjednotit (a vůbec jen zaujmout) pražské vysokoškoláky – větší a dražší kampaň na VŠ, než jsme měli teď v listopadu, si už lze těžko představit, a stejně přilákala jen zlomek studentů. Ohledně ukončení činnosti: my bychom samozřejmě rádi pokračovali dál, ale není to v našich silách. Fungujeme dva roky a většina z nás pracovala na dluh – školní, finanční, někteří i zdravotní. Záleží teď hodně na tom, zda se najde dost dalších nadšenců ochotných a schopných na naší činnost navázat – pokud ano, rozhodně se budeme snažit dál k činnosti přispívat, jak budeme moct. Plánujeme v prosinci schůzku takových zájemců, po níž snad bude jasnější, jak to bude dál. Datum zveřejníme s předstihem na našem webu.:43OlgaDobry den, to co delate povazuji ja vyznamne. Zajimalo by me, jak definujete demokracii. Podle mne je demokracie nejvetsi mira obcanske svobody pri respektovani svobody ostatnich obcanu.13:38Jiří BoudalDobrý den, nemám asi po ruce žádnou trefnou definici, která by obsáhla mou představu o demokracii. Váš důraz na respekt ke svobodě ostatních je určitě velmi důležitý, demokracie nesmí být „tyranií většiny“. Nejvíc se ale u nás myslím zapomíná na to, že „demokracie je práce“, jak na jedné z našich debat poznamenala Madeleine Albright. Demokracie, ani ta zastupitelská, není servis, a to, že si volíme zastupitele, z nás vůbec nesnímá odpovědnost věnovat svůj čas a energii společným věcem. Kvalita politiky je závislá na schopnosti občanů průběžně kontrolovat ty zvolené a mocné – a v tom tady 20 let po revoluci zoufale selháváme.:33charmerDobry den. Vzhledem k tomu, co jste se za ten rok naucili a s jakou jste u politiku pochodili, si myslim, ze inventura nasi demokracie neni dokoncena. Proto bych podporoval, aby vase iniciativa nekoncila uplne ani jako znacka… Nicmene ma otazka je tato. Jaky je vas pohled specificky na velke politicke strany, pokud jde o jejich formovani, fungovani, motivace a vnimani verejnosti? Diky.13:44Jiří BoudalDíky za povzbuzení – k otázce pokračování jsem se vyjádřil už výše, rozhodně uděláme vše proto, aby alepoň některé aktivity ID neskončily, ale nezáleží to zdaleka jen na nás. Pokud jde o velké strany, nevím jestli mohu mluvit za všechny z ID, za sebe: jsou vnitřně málo demokratické a ve vysokých pozicích se v nich dlouhodobě drží lidé, kteří nemají v politice co dělat; nenabízejí koncepční řešení zásadních problémů země; a co je nejhorší, stále tíhnou (přes všechny vzájemné spory) ke kartelové dohodě, k oboustranně výhodnému rozdělení postů namísto vzájemné kontroly. Například ve způsobu obsazování mediálních rad, do kterého jsme za ten rok hodně nahlédli, přetrvává v podstatě model spolupráce z dob opoziční smlouvy. A to je pro demokracii jedno z největších nebezpečí. Ve zkratce: nevolte je.:43Milan JoklVnímáte své působení ve zmníněné studentské iniviativě jako dobrou průpravu pro případné působení v politice, nebo v nějaké jiné občanské iniciativě?13:53Jiří BoudalRozhodně ano. Nedopočítal bych oblasti, ve kterých jsme všichni udělali pokrok: schopnost vyjednávání, vedení týmu, účinného jednání s úřady a úředníky, zkušenosti s oblastí reklamy a propagace atd. To jsou zkušenosti k nezaplacení. Ostatně, přijde nám, že podobnou zkušeností by si v demokracii mělo projít co nejvíce lidí - není to jen průprava pro politiku, ale pro odpovědný život v demokracii vůbec. Jak jsme pochopili, aktivní občanství vůbec není jednoduchá věc. Kolega Jakub Bachtík dokonce přišel s nápadem, že by podobně měla vypadat občanská výchova na středních školách. Studenti by si v týmech měli vybrat konkrétní problém ve svém okolí (třeba drobnost typu špatně řešený přechod pro chodce) a ten se během jednoho půlroku snažit zlepšit. Výuka by po tu dobu byla spíše konzultací jejich činnosti. Je to trochu vzdálený cíl, ale myslím, že bychom k němu měli zamířit.:38Karlicka M.Nemate pocit,ze odchazite od rozdelane prace?Ma „nova krev“ na UK zajem v podobnem projektu pokracovat?Co povazujete za nejvetsi uspech vasi iniciativy?Nechystate manual pro komunikaci s nasimi politiky?14:03Jiří BoudalZatím se zdá, že „nová krev“ zájem pokračovat má – přišly desítky emailů od těch, kteří by se rádi zapojili. Ale podle našich zkušeností z předchozích náborů velká část lidí rychle odpadne, takže zatím je předčasné to hodnotit. Největší úspěch vybrat asi bohužel neumím. Manuál pro komunikaci s našimi politiky zatím nechystáme, ale máme v plánu uspořádat takový víkendový kurz pro ty, kteří by případně chtěli pokračovat v obcházení politiků: komentované projekce videí, nácviky rozhovorů, seznamy nejčastějších výmluv atp. Tedy zpátky k první otázce: není to tak, že jednoduše odcházíme, protože by nám třeba došel elán. I v aktivismu je ale úplně základní nutnost umět dobře odhadnout své možnosti a schopnosti.:01Štefan Z.Zmínil jste, že jste se inspiroval ve Velké Británii, ale pak přiznáváte, že se vám nepodařilo oslovit dostatečný počet lidí a projekt nenaplnil původní očekávání. Bylo to i tím, že ta anglická předloha nezafungovala tak dobře při aplikaci na české prostředí? Monitorovali jste i podobné projekty v jiných zemích?14:10Jiří BoudalZmínka o inspiraci z V.B. platila pro vznik Studentské unie: ta Inventuru demokracie právně zaštítila, ale jinak je to organizace, která právě po vzoru těch anglosaských má mnohem širší rozpětí – sdružuje spolky z různých fakult, stará se třeba o ekologii na kolejích atp. Pokud mohu soudit, Studentská unie UK se zatím rozvíjí nad očekávání dobře. Britský model jsme nepřejali zcela, inspirovali jsme se také staršími uniemi na jiných českých školách a něco jsme udělali úplně jinak. Projekty z jiných zemí jsme nemonitorovali. Pokud jde o samotnou Inventuru demokracie - ani tam nebyla nouze o dobrovolníky a pomocníky, náš tým čítal cca 40 lidí a měli jsme spíš problém takový kolos uřídit. Ale jak jsem už zmínil výše, nepodařilo se nám získat pozornost a podporu „studenstva“, naše výzvy nebo shromáždění podporovalo jen několik stovek studentů. Zda je problém v českých studentech, nebo zda jsme to dělali špatně my, to zatím neumím posoudit.:45Chromajzl K.Jak se vyrovnáváte s tím, že vaše snahy vyšly naprázdno? Chtěli jste po politických logické věci, odstranění čtyř absurdit, které škodí této zemi, a kromě vyčerpání vás všech a velké ztráty času je všechno stejné jako před vaší invetůůůrou. Sepsali jste dlouhé studentské prohlášení, ale už dnes si z něj nikdo nic nepamatuje… Řekněte, fakt to k něčemu bylo? Vám, mně, téhle zemi?14:19Jiří BoudalStejné jako před Inventurou to není. Například v otázce regulace lobbingu se za ten rok pokročilo (např. se nyní diskutuje o konkrétních návrzích) a věřím, že v příštích letech ke změně dojde. A pak je tu celá řada vedlejších výsledků: ať už to, co jsme se my sami naučili, to že na univerzitě se trochu prolomila atmosféra „politika je fuj“, to že mnoho studentů na našem příkladu pochopilo, že veřejné věci se mohou měnit a mnoho dalšího. Jsme unavení, ale rozhodně ne frustrovaní. Naše zjištění je nečekaně pozitivní: jsme po roce obcházení politiků přesvědčeni, že pokud by veřejnost cíleně na tyto body tlačila, ke změně dojde.:12Jakub StránskýČlánek naznačuje, že se chcete věnovat občanskému vzdělávání na středních školách. Jak si takový plán představujete?14:38Jiří BoudalVezmu to trochu oklikou. Dospěli jsme za ten rok k přesvědčení, že nedostatečné (většinou nulové) občanské vzdělávání je klíčový problém naší země. To ale samozřejmě nás několik desítek studentů nezachrání, v Neměcku na to mají v každé spolkové zemi speciální vládní organizaci a mnoho nevládních, štědře finančně podporovaných. U nás je to několik projektů bez větší podpory politiků i veřejnosti. Čili, my k tomu můžeme přispět jen drobně. Jednak tím, že budeme na všechny strany vytrubovat, že občanské vzdělávání se musí stát politickou prioritou. A jednak - tím se asi dostávám k tomu, na co jste se ptal - chceme objíždět gymnázia s pořadem o našem obcházení politiků. Zatím jsme měli možnost vyzkoušet to v Děčíně a v Českých Budějovicích a překvapilo nás, jak moc to „funguje“. Desítky studentů zůstavaly na diskuzi ještě dlouho po oficiálním konci a ptali se, jak mohou zakládat občanská sdružení, zasahovat do lokální politiky atp. Byli zkrátka udivení, že se dá pro demokracii dělat ještě něco víc, než chodit k volbám. Dnešní středoškolák se to totiž ve škole nedozví.:50P. KolátorCo vy jako student a mladý člověk považujete za největší plus naší „nedávno“ znovuzískané svobody a demokracie? Co osobně cítíte jako to úplně nejlepší co vám tenhle stát a jeho řežim nabízí a poskytuje?14:46Jiří BoudalNejvětší plus je právě ta svoboda - nic z toho, co nyní v ID děláme, bychom v minulém režimu dělat nemohli. Mnoho věcí se tady oproti očekáváním nezlepšilo tolik, jak se čekalo, jenže teď už je to na nás. Máme osobní práva, máme mnohé nástroje k jejich vymáhání, které v minulém režimu nebyly. Teď se je musíme naučit používat.:27Karl Seeley, Oneonta, New York, USADobrý den.Se zájmem sleduji české záležitosti jako cizinec—události před 20 lety mi zaujali natolik, že, jako mnozí jiní američané svého věku jsem se vydal do Československa. Plat jsem vydělal jako učitel angličtiny zatímco jsem se učil česky a pozoroval české podmínky.Právě jsem se dozvěděl o Vaší Inventuře demokracii včera, při čtení Respektu. Z toho, co jsem četl se mi zdá, že vysvětlujete nedokonalosti české demokracie reakcí na komunistickou minulost a z toho vyplívající neochotou k účastí ve veřejném životě, že lidé jsou po komunismu unavení veřejnými záležitostmi a dají přednost svému blahobytu a pohodlí.Však z mého hlediska je to nešťastný ale nevyhnutelný jev demokracie při poměrném blahobytu a nepřítomnosti blízkého ohrožení. Na příklad v naší současné „debatě“ o zdravotnictví značná menšina neustále tvrdí, že máme to nejlepší systém zdravotnictví a zdravotního pojištění ve světě, a to navzdory tomu, že očekávaná průměrná délka života je kratší než v jiných bohatých zemích, kojenecká a dětská úmrtnost je vyšší než v těch zemích, a to vše se znamenitě vyššími výdaji než v jakékoliv jiné zemi. Většina obyvatelstva je nespokojená současným stavem, ale zas je lhostejná, poněvadž má pocit, že nemůže ovlivnit výsledek. A možná má pravdu, protože mnozí poslanci volí jak chtějí lobbistové z pojišťoven a skutečné veřejné mínění prostě neberou v úvahu.Moje otázka je, když myslíte o cíl Vaší činnosti v ID, je to, aby ČR přiblížil zakotvenějším západním demokraciím, nebo míříte spíš na platonické ztělesnění demokracie?Děkuji, a chválím Vaše úsilí a konání.14:54Jiří BoudalDobrý den. Je pravda, že se často odvoláme na západní země jako vzory - ale pochopitelně si je nijak neidealizujeme. Nezájem občanů je problém každé demokracie. Přesto mám pocit, že u nás jsme na tom kvůli komunismu ještě o dost hůře. K nezájmu se tu přidává jakési lokajství, delegování odpovědnosti na ty nahoře a mnoho dalších projevů. Pokud jsem zatím mohl vycestovat na Západ, myslím, že v řadě věcí jej ještě můžeme považovat za insipiraci - i co do sebevědomého a odpovědného občanství.:20M. DemčákováTaké jsem toho názoru, že děláte dobrou a prospěšnou věc. Nenechte si ten elán vzít.
Myslíte, že právě vaše generace již bude tou, ze které vzejdou společensky i politicky dostatečně angažovaní lidé, nezatížení minulostí a chybnými vazbami, ochotní udělat maximum pro rozvoj občanské společnosti a státu?15:04Jiří BoudalDobrý den, díky za podporu. Nejlépe vám asi odpovím textem Reflexe komunistické minulosti z našeho prohlášení (http://www.inventurademokracie.cz/studentske-prohlaseni/) Ve zkratce: sama výměna generací nezmění skoro nic - spoustu návyků a postojů naše generace jednoduše zdědila od rodičů a rozhodně není komunistickou minulostí nezatížená. Cestu ven jsem popsal již výše: je potřeba soustředit se kvalitní občanské vzdělávání. Ale abych nebyl tak chmurný: v našem věku se ještě učíme docela rychle a spoustu věcí se teď pokoušíme doučit sami. Takže trochu čerstvého vzduchu s naší generací, doufám, přijde.:46Martin MikeškaNemůže být důvodem malé občanské angažovanosti také to, že různých neziskovek a občanských sdružení je náhle jako hub po dešti, takže se v jejich množství člověk ztrácí a ani vlastně pořádně neví, co která iniciativa řeší a čím se zabývá, mnohdy také fungují (bylo zmíněno i v článku) podle starých struktur a nedostatečně průhledně (vzájemně špatně komunikujíc), což nakonec lidi vede k přesvědčení, že se daným problémem jistě již nějaká neziskovka zabývá a ponechají řešení jim?15:14Jiří BoudalTo jste narazil na věc, o které poslední dobou hodně přemýšlím. Ne snad, že by problém byl v příliš velkém počtu neziskovek. Ale rozhodně je obrovský problém v tom, že spolu neumějí komunikovat a že pro ta „svá“ témata přestávají vnímat ostatní problémy. Občanská společnost není o moc méně atomizovaná a soukromnická než zbytek společnosti a její síla je díky tomu mnohem menší. Problémem může být i to, že aktivní občanskou společnost tvoří převážně neziskové organizace, nejsou v ní téměř žádné neformální autority, vůdci, kteří by byli schopni hierarchizovat problémy a spojovat lidi a organizace pro ty nejpalčivější z nich.:30Ing.Doležal MiloslavZdravím Vás!
Chtěl jsem Vám jen pogratulovat k Vašemu skvělému nápadu s touto iniciativou. To, že současný stav naší společnosti není jen dílem politiků, ale všech lidí, a dokud se nezačnou lidé o politiku aktivně zajímat, tak se pravděpodobně nic nezmění, s tím naprosto souhlasím. A to mluvím o všech lidech, nejen o „mladých“. V další Vaší činnosti Vám fandím, a držím palce. S pozdravem Ing. Doležal Miloslav15:15Jiří BoudalI já zdravím a děkuji za podporu.:14Jaromír R.Pokulhává tedy podle vás angažovanost občanů naší země výrazně oproti občanům západních států, nebo ten rozdíl již není tak markantní?15:31Jiří BoudalNemám zase tolik zkušeností, abych to mohl odpovědně posoudit. Ale při výjezdu na Západ a kontaktu s místními lidmi jsem se často vracel s pocitem inspirovanosti: myslím, že i obyčejní lidé jsou schopni vybrat a pojmenovat základní problémy jejich země (to u nás bývá výjimka), jsou sebevědomější, umějí lépe jednat s úřady, znají více svá práva a znají cesty, jak se jich domáhat, zájem o veřejné věci tam není stigma, mají pocit spoluzodpovědnosti atp. Ale inspirovat se můžeme i v tom, jak si tyto schopnosti předávají - v televizích tam třeba běží spoty, které někdy i vtipnou formou vysvětlují, jak se do veřejných věcí efektivně zasahovat.:01Petr NěmčekMůže kvalita vysokoškolského vzdělání a úroveň výuky na univerzitách v ČR zásadně ovlivnit společenskou a politickou angažovanost jejich studentů? Bude-li úroveň škol klesat, zvýší se zájem studentů o politiku, nebo sníží? :-)15:06Jiří BoudalMůže. Zásadně. Odpověď na druhou otázku znáte sám :-)