Pavel Beňo o vztazích na pracovišti

Pavel Beňo

(*1948) absolvoval jednooborové studium psychologie na Univerzitě Karlově v Praze a obor režie dokumentární filmové a televizní tvorby na pražské FAMU. Pracoval v pedagogicko-psychologických poradnách a ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze-Bohnicích. Od roku 1977 se věnuje oblasti vzdělávání dospělých a vzdělávání v organizacích. V roce 1999 inicioval založení občanské sdružení Práce a vztahy, které se snaží pomáhat zaměstnancům při výskytu tzv. vztahové patologie (mobbing, bossing, bullying), nerovném zacházení, snižování lidské důstojnosti a diskriminaci na pracovišti (více informací -

zde

).

„Už nemůžu dál, atmosféra v zaměstnání je nesnesitelná.“ Tato slova napsal své ženě na rozloučenou zaměstnanec společnosti France Télécom. Francouzská policie našla dopis minulé pondělí v opuštěném automobilu kousek od dálničního mostu u Alby-sur-Chéran v Horním Savojsku a po krátkém pátrání objevila v hlubokém údolí nehybné tělo jednapadesátiletého otce dvou dětí. (Ze souvisejícího článku v Respektu 42/09.)

(On-linerozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)

Pozvánka na konferenci - zde.

:00R. MýkaJak na výskyt vztahové patologie na pracovišti „myslí“ náš právní systém? Reaguje dostatečně pružně? Byl již u nás někdo odsouzen za mobbing?10:42benoNevím o nikom, kdo by byl za mobbing odsouzen … byť jenom k omluvě.
A pokud jde o náš právní systém v této oblasti? - Můj názor: středověk!:51J. D.Lze za šikanu nebo bossing považovat i vyhrožování propuštěním ze zaměstnání kvůli krizi?10:44benoMyslím, že ano … nejenom kvůli krizi.
Mělo by však jít o opakované a systematické „útoky“ tohoto druhu. Prof. Leymann dokonce stanovil kvóty - minimálně 1 x za týden a minimálně po dobu 6-ti měsíců, není to po mém soudu ovšem žádné dogma.:09Denisa AnderlováJsou některá pracoviště či druhy firem, ve kterých se šikana, ať již ze strany nadřízených nebo spolupracovníků, vyskytuje častěji?10:51benoMobbing je záležitostí konkrétních lidí! - Je ovšem pravdou, že se někde mohou opravdu sejít všeliké týpky! Z toho lze vysuzovat, že existují některá pracoviště a některé konkrétní firmy, kde se mobbuje a bosuje o sto šest a taková je i moje zkušenost. Snad se dopracujeme toho, že jim budeme moci více „věnovat“ také na na našem webu www.civilcourage-tv.eu.
Kolegové v zahraničí někdy uvádějí, že se více mobbuje v některých rezortech - kupř. zdravotnictví, školství či ve státní správě …:00Marta G.Dobry den.Pane Beno,co vas vedlo k rozhodnuti venovat se prave teto problematice?Byl jste vy osobne nekdy svedkem vypjatych vztahu v zamestnani?10:55benoBylo to osobní zkušenost s mobbingem ve Škodě - tenkrát to byla automobilová a.s.
A když jsme se v roce 1999 rozhodovali o tom, že se budeme věnovat poradenství v této oblasti (Práce & vztahy), sešlo se nás na jedné schůzce cca 5 lidí, kteří do toho chtěli jít a když jsme se potom rozcházeli … jeden jako druhý jsme se „přiznali“, že jsme zažili mobbing či bossing na vlastní kůži.:08H. StarostováJak častou realitou jsou v Česku nenávistné vztahy zaměstnanců ke svým nadřízeným? Setkáváte se s případy, kdy se vedoucí pracovník ocitne pod palbou nenávisti svých podřízených? Jak se odborně tomuto patologickému jevu říká? Jsou v tomto Češi nějak specifičtí?11:00benoNenávist bychom asi měli v tomto případě blíže specifikovat, ale předpokládám, že by ji bylo možné „napasovat“ do některých ze 45 forem tzv. nactiutrhačného chování - jak ostatně vymezil mobbing již zmíněný profesor Leymann.
V literatuře se uvádí, že až v cca 9% mobbují podřízení své šéfy a takovému počínání se říká staffing (staff, angl. mužstvo, osazenstvo, zaměstnanci). Taková je i moje zkušenost a za cca 10 let praxe jsem se setkal s celou řadou mobbovaných resp. staffovaných vedoucích.:00Miloš H.Jak vypadá ve zkratce standartni postup v případě, že se na vás někdo obratí s prosbou o pomoc kvůli diskriminaci v práci?11:14benoHranice mezi diskriminací a mobbingem/bossingem -či dokonce tzv. whistleblowwingem- bývá někdy velmi těsná…
Pokud se na nás někdo obrátí se žádostí o podporu a pomoc, snažíme se v takové těžké osobní situaci - za všech okolností - „stát po jeho boku“. Bez ohledu na to, zda se v takové situaci ocitl vlastním přičiněním či nikoli.
Nepodporuje nás stát, nečerpáme žádné granty a nemáme sponzora, a tutíž jej či ji nejdříve informujeme o podmínkách naší „placené služby“.
V takovém smyslu obvykle požadujeme podepsání příslušné dohody a někdy i vystavení tzv. plné moci, což je z pohledu obč. zákoníku možné.
Pak samozřejmě analyzujeme spolu s klientem/klientkou situaci, ve které se nachází a někdy nabízíme možnost zadokumentování výpovědi prostřednictvím tzv. video-interview. Teprve potom se rozhodujeme, jak dál a z principu nečiníme kroky, se kterými klienti nesouhlasí. Nejčastější bývá tzv. intervence (písemná) u zaměstnavatele, kde konstatujeme, že existuje problém a nabídneme zaměstnavateli možnost společného řešení. Teprve pak začíná období konfrontace, která může mít podobu soudní žaloby, ale preferujeme mimosoudní řešení, tzv. mediace.
Sem patří i „tlak“ či dokonce „útok“ na pověst zaměstnavatele, kupř. tím, že zveřejníme video-výpověď zaměstnance na našem webu…:36D. StředaJe pravdou, že čím mají lidé vyšší vzdělání, tím je jejich šikana rafinovanější, lépe skrytá a vlastně o to více nebezpečnější?11:15benoAno, obvykle to tak je a v tom se někdy vymezují i rozdíly mezi šikanou a mobbingem. Ale pozor, mobbing či bossing není záležitostí vzdělání ale spíše charakteru!:02Jiřina HaunováNebude nyní v době nouze o zaměstnání mnohem horší takové nadřazování se nadřízených hůře odhalitelné už jen proto, že lidé budou rádi, že práci vůbec mají?11:20benoAno, bude, a vzhledem k tomu, že nezaměstnanost bude stále vyšší, budeme muset - v demokracii se tak děje prostřednictvím volených zástupců - tento problém vyřešit a nikoli jenom řešit. Již nyní se objevují některé zajímavé pokusy o takové řešení - kupř. zbavit finanční sektor neúměrné moci a vlivu na život společnosti (teorie tzv. tekoucích peněz) nebo zjednat větší míru svobody a rozhodování občanů ve společností formou tzv. všeobecného základního příjmu.:00František BuzekJak moc v tomto směru spolupracujete s odbory a pomáháte nějak tam, kde odbory chybí?11:20benoSem tam … nic moc!:16Ondřej BačíkJe pro vás rakouský model obrany proti diskriminaci v zaměstnání vzorem?
Budou příspěvky zahraničních hostů na prosincové konferenci překládány? Děkuji za odpověď.11:28benoNejsem si jist, zda tento model znám dost podrobně, ale některé osobní zkušenosti a kontakty s kolegy z Rakouska (výpověď pí Brigitty, příp. rozhovory s W. Plutschem, autorem tzv. Anti-Mobbing-Gesetz Initiative na našem webu www.civilcourage-tv.eu) mne vedou k doměnce, že až tak moc zas na tom nejsou lépe než my!
A pokud jde o konferenci, kterou právě domlouváme se Senátem ČR na 8.12. 2009 (Diskriminace - dimenze lidská a nelidská) - výjde-li vše jak má, budou zahraniční příspěvky simultánně tlumočeny do češtiny.:14I.P.Stalo se vám již, že by člověk požádal o vaši pomoc a pak pod tlakem vedení firmy a jejich právníků od řešení ustoupil, nechal se zastrašit?11:35benoMyslím, že ano, ale nejsem si jist, jakou roli zde hrálo ono „zastrašování“. Někdy totiž mohlo přitom jít o jistý druh dohody (ty si přestaneš stěžovat a my ti vyhovíme).
Na druhou stranu máme několi příběhů, kdy naše „zastání se“ klienta udrželo - i několik let - na pracovišti … byť situace s mobbingem či bossingem v podstatě vyřešena nebyla.:03Standa PivecObracejí se na vás i cizinci pracující v ČR?
Jak je to pak s vymáháním jejich práv? Je pak třeba řešit takové případy i ve spolupráci se zastoupením jejich země?11:40benoS několika „cizinci“ jsem se jako poradce pro práci & vztahy setkal, ale myslím, že pouze 1–2 z nich (kupř. p. Bogdan z www.workrelations.eu či www.civilcourage-tv.eu) neměli statut občana ČR. Spolupráce se zastoupením jejich země je jistě zajímavá myšlenka, díky! Zatím však nebylo mnoho možností tuto cestu vyzkoušet.:42Šárka DunajčákováMá být prosincová konference i tlakem na zákonodárce, aby byly přijaty potřebné legislativní změny?11:46benoNejsem si jist … Osobně si sice myslím, že jednou z cest, jak zbavit tzv. anti-diskriminační zákon jeho bezzubosti by mohlo být i přijetí tzv. anti-mobbingového zákona (v již zmíněném Rakousku se dokonce zvažuje doplnit jejich tzv. Anti-stalkingový zákon o pasáže týkající se mobbingu, ale současná situace ve Francii (sebevraždy ve spol. France Telecom), kdy již tzv. anti-mobbingový zákon mají, mne v mém přesvědčení hodně znejisťuje …
V každém případě by mělo naše prosincové setkání v Praze být „setkáním a místem výměny myšlenek“ jakých zas tak moc v EU není!:00Vl. KličkaJaké druhy vztahové patologie jsou u nás nejčastější? Obracejí se na vás spíše ženy nebo muži?
Zmínil jste nedostatečnou spolupráci s odbory, není to tím, že mají pocit, že jim vlastně „fušujete“ do práce? Osobně iniciativu tohoto druhu vítám.11:57benoNemáme prostředky na podrobnější výzkum a statistiky, z těch několika stovek (ba snad i tisíců) lidí, se kterými jsem se v takové situaci mohl setkat si dovolím vyslovit názor (či spíše dojem) ryze subjektivní: Za nejčastější problémem tzv. vztahové patologie považuji nevzdělanost a nekompetentnost našich manažerů (a politiků, soudců, atp.) v této oblasti. Na to se nabalují i způsoby a strategie, které používají při řešení interpersonálních konfliktů na pracovišti. („S tím za mnou nechoďte, to si vyřešte sami mezi sebou“.)
Jsou to především ženy, které se na nás obracejí a takové jsou i statistiky ze zahraničí.
V mnoha ohledech máte - pokud jde o odbory - pravdu, ale osobně se mi také zdá, že odboroví manažeři jsou těm ostatním manažerům v mnohém podobní a není asi náhodou, že odborové špičky mají politické ambice. Ale taková situace nejspíše není jenom v ČR.:26Jaroslav PateraVětšina zahraničních investorů si sebou do našich končin a svých poboček přináší i vlastní firemní kulturu, u kterých národů jste ji zaznamenal jako nejlepší a kde je naopak velmi špatná? Kolik postižených lidí se na vás v průměru ročně obrátí?12:03benoNejsem si jist, zda se zde dá zobecňovat a moje osobní zkušenost by mne také mohla „svést“ k názoru, že německé firmy jsou v tomto směru „tvrdší“ než kupř. „ty americké“…
Prostě bych se takového omylu nechtěl dopustit, takže nevím.
A pokud jde o čísla - kdysi to bylo až 500 lidí za rok, kteří nás žádali o radu - osobně, telefonicky či v dopisech), nyní se toto číslo ustálilo - asi také díky skromným možnostem, které máme k dispozici - na cca 250 klientech.:52Karel M.Víte již více, než bylo v článku o francouzském Telecomu sděleno? Jednalo se skutečně o závažná pochybení ze strany Telecomu, nebo sehrála svou roli pohodlnost zaměstnanců a neschopnost alespoň částečně se přizpůsobit nutným změnám?12:10benoVíce než bylo v médiích toho (zatím) nevím …
Upoutalo mne však označení „lidské manévry“ (Respekt?), což by mohlo naznačovat, že neúcta k člověku a k jeho lidské důstojnosti byla možná ve France Tel. povýšena na strategii v personální politice. A to by mohl být ten zásadní problém, protože i moje zkušenost je taková, že mnoho zaměstnanců sice vydrží dost, ale pokud někdo zneváží jejich lidskou důstojnost a čest, jakoby již neměli co ztratit …