0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovor18. 7. 200911 minut

O Gruzii s Emilem Sulejmanovem

Na téma současných vztahů Ruska s Gruzií i ostatními sousedními státy, etnopolitických konfliktů na Kavkaze i energetické bezpečnosti, jste mohli diskutovat s Emilem Sulejmanovem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Emil Sulejmanov
Astronaut
Emil Sulejmanov • Autor: Archiv autora
Emil Sulejmanov
Emil Sulejmanov • Autor: Archiv autora
Emil Sulejmanov • Autor: Archiv autora
Emil Sulejmanov
Emil Sulejmanov • Autor: Archiv autora
↓ INZERCE

Emil Sulejmanov

(Souleimanov) se narodil roku 1978 v Jerevanu, Arménie.

Studoval germanistiku, anglistiku a rusistiku na univerzitách v Moskvě a v Praze. Je absolventem oboru mezinárodní vztahy na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (Mgr. a PhDr. 2001; PhD. 2005) a oboru právo Petrohradské státní polytechnické univerzity (Mgr. 2004). Roku 2006 získal roční vědecké stipendium na Harvardské univerzitě.
Přednáší na Katedře mezinárodních vztahů FSV UK v Praze. Jeho specializací je problematika bezpečnostních studií, zejména terorismu, mezinárodního organizovaného zločinu, energetické bezpečnosti; regionálně se zaměřuje na Rusko, Kavkaz a Turecko.
Publikoval na dvě stě odborných a publicistických článků, vydaných v řadě českých a zahraničních sborníků, monografií a periodik, nejnověji v OSCE Yearbook, Jahrbuch für internationale Sicherheitspolitik, The Middle East Review of International Affairs (MERIA), Journal of Europe-Asia Studies, Problems of Post-Communism, Middle East Policy aj. Je autorem knihy „An Endless War. The Russian-Chechen Conflict in Perspective (with preface by Anatol Lieven)“, vydané nakladatelstvím Peter Lang Publishing Group (Bern/Berlin/Bruxelles/Frankfurt/New York/Oxford/Wien) roku 2007. Je autorem řady sborníků, vydaných v českém jazyce. Vypracoval na dvě desítky odborných analýz pro MZV, MO a MV České republice (zdroj: emilsouleimanov.eu).

Během loňské války ruské tanky poprvé od skončení studené války vjely do jiného, nezávislého státu. Jižní Osetie se stala pro zbytek světa důkazem toho, že se Rusko nevzdalo svých carských a sovětských tužeb a stále považuje Kavkaz za svůj zadní dvorek.
Rusové v této gruzínské provincii od počátku devadesátých let podporovali separatisty a místním obyvatelům nabízeli ruské pasy, má jich dnes asi osmdesát procent z necelých sedmdesáti tisíc Osetinců. Vloni v srpnu se gruzínský prezident Michail Saakašvili pokusil odštěpeneckou provincii opět ovládnout. Rusové však zareagovali nemilosrdně. Jejich tanky se zastavily jen několik desítek kilometrů od hlavního města Tbilisi a ruský parlament po válce uznal nezávislost Jižní Osetie, která se zdá být pro Gruzii navždy ztracena.
Ruští vojáci, kteří během války bojovali po boku jihoosetinských milicí, teď v rozporu s mírovou smlouvou zůstali vesničanům v Nikozi na dohled. Přebývají v kasárnách v Cchinvali jen kilometr odsud. Příklon necelých sedmdesáti tisíc Osetinců k Rusku má však také své příčiny – ve vypjatém gruzínském nacionalismu počátku 90. let, který tehdy vyvrcholil občanskou válkou, kdy se z Gruzíny obléhaného Cchinvali stalo jakési kavkazské Sarajevo.
Obyvatelé Nikozi jsou figurkami na dnes nejvýbušnějším místě geopolitických šachů mezi Ruskem a Západem. Evropa a Amerika chce zajistit, aby se Gruzíni mohli osvobodit ze zajetí studenoválečnické ruské sféry vlivu a sami si určovat svoji budoucnost. Ale nedělají to čistě z idealismu – jen Gruzií se totiž mohou vyhnout ruskému území při čerpání ropy a plynu z bohatých nalezišť Kaspického moře (z článku Tomáše Lindnera v Respektu 30/09).

(On-linerozhovorhodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)

:55M. KopčákJak hodnotíte nedávný otevřený dopis Havla, Kwasniewskiho, Adamkuse a dalších osobností, adresovaný Obamově administrativě? Může mít nějaký skutečný reálný dopad na politiky a mezinárodní vztahy?11:34ESObavam se, ze otevrene dopisy vladam velmoci vliv na jejich politiku, ktera se ridi - nebo by se mela ridit - jasne definovanymi mocenskymi zajmy, mit nemuze.:58Miro HánaMá vůbec ještě Saakašvili nějakou šanci (kromě vojenské akce) získat Jižní Osetii zpět? Jak moc o to stojí samotní Gruzínci? Jak moc to znamená pro jejich ekonomiku?11:05ESPo srpnove (2008) valce v jizni Osetii se zda, ze Tbilisi sanci ziskat jak jizni Osetii, tak Abchazii nevojenskym zpusobem nema. I pred lonskym konfliktem Cchinvali a Suchumi s tichym souhlasem Moskvy veskere snahy gruzinske vlady o mirove urovnani konfliktu de facto blokovaly, nebot si vyzadovaly faktickou, ne-li de jure nezavislost na Tbilisi. Po uvedenem konfliktu jsou snahy separatistickych oblasti dosahnout jakekoli mirove shody s Tbilisi, ktera by akceptovala zasadu uzemni celistvosti Gruzie, nulove. A zadna vlada v Tbilisi nikdy neakceptuje de jure nezavislost jizni Osetie a Abchazie. Jakekoliv obnoveni ozbrojeneho konfliktu v jizni Osetii a Abchazii neprichazi pro soucasnou vladu v Tbilisi v uvahu, nebot by se to rovnalo politicke sebevrazde a pri rezolutni snaze Moskvy branit svoje zbyle bastiony v Gruzii by bylo z vojensko-politickeho hlediska naprosto nesmyslne. Samotni Gruzini si uvedomuji tragicnosti situace, ktera po srpnove petidenni valce nastala. V Gruzii existuje jiste procento lidi, kteri by radi vratili uzemi jizni Osetia Abchazie zpet, ale jejich politicky vliv je v soucasne dobe vzhledem k cele rade duvodu zanedbatelny. Jistou roli v tom hraje i skutecnost, ze by relativne slaba gruzinska ekonomika dalsi - a tentokrat zrejme masivnejsi - ozbrojeny konflikt zcela jiste neustala.:10LevanV čem vy pane Sulejmanove vidíte šanci pro nastolení dostatečné stability Gruzie, aby se stala partnerem Evropy?
Mohl by případný pád Saakašviliho v budoucnu znamenat návrah do područí Ruska či dokonce připojení (většího, né-li celého území)?
Může změna (zlepšení) světové hospodářské a finanční situace změnit současný pčístup západních zemí ke Gruzii i k osobě jejího prezidenta?
Děkuji za odpovědi.11:16ESVnitrni stabilita Gruzie v soucasne dobe zavisi na dvou faktorech - schopnosti a ochote vsech politickych sil v Gruzii sjednotit se po dramatickych udalostech z lonskeho sprna i vyvoji vztahu s Ruskem, ve kterem stale jeste existuje znacne napeti. Pokud se Tbilisi podari vyhnout se obnoveni ozbrojeneho stretnuti s Ruskem v nasledujicich mesicich a letech a aspon si uchovat soucasny stav „ani valka, ani mir“, bude to mozne povazovat za velky uspech gruzinskeho statu. Mozny pad Saakasviliho vlady evidentne nevyusti ve zmenu zahranicne-politickeho kurzu Gruzie, nebot temer vsechny politicke strany v zemi (vyjma malo vlivnych komunistu) usiluji o zapadni orientaci republiky; shoduji se v nutnosti vstupu do NATO a EU. - V teto veci existuje v zemi - na rozdil od Ukrajiny - zavidenihodna shoda napric celou spolecnosti. Takze lze stezi ocekavat, ze by se z Gruzie v nasledujicich letech - pri hypotetickem viteztsvi jistych opozicnich sil - stala proruskou zemi, ktera by umoznila navrat ztracenych oblasti na severu. V soucasne dobe si mnozi Gruzini mysli, ze je treba dostat se do NATO, resp. EU i za cenu ztracene jizni Osetie a Abchazie. Ocekavane zlepseni svetove hospodarske situace by mohlo mit jisty dopad na rustu zajmu zapadnich mocnosti o deni v Gruzii a kolem ni, ale je nutno si uvedomovat, ze vztah Zapadu ke Gruzii bude spoluvytvaren vyvojem vztahu klicovych zapadnich zemi (USA, Velka Britanie, Francie, Nemecko) s Ruskem. A ten ma svoje vlastni specifika, na ktera osoba gruzinskeho prezidenta a stav svetoveho hospodarstvi zas az tak velky vliv nema.:04Jan DudekJak velký vliv na vývoj dění v Gruzii má, nebo může mít nedávné ukončení ruské protiteroristické operace v Čečensku?11:23ESObecne se melo za to, ze tzv. protiteroristicka operace na severnim Kavkaze, v Cecensku, vazala ruce Moskvy na jiznim Kavkaze - vc. Gruzie. Skutecnost, ze byl v poslednich letech, jak se zda, odpor separatistu/militantnich islamistu v Cecensku zredukovan, umoznila ruske 58. armade aktivnejsi angazma v jizni Osetii a Abchazii a kolem nich. Nelze vsak zapominat na skutecnost, ze pomerne intenzivni ozbrojene srazky v soucasne dobe probihaji v republikach, ktere s Cecenskem na severnim Kavkaze sousedi - v Ingussku a Dagestanu; ty vsak probihaji prevazne mezi mistnimi separatisty/militantnimi islamisty a jednotkami lokalni milice (policie).Lze predpokladat, ze pokud by byl odboj v Cecensku silny, jako pred cca 7–8 lety, Moskva by velmi vahala uznat nezavislost jizni Osetie a Abchazie.:10Jiří KlimešDobrý den, proč se podle Vás přidal Václav Klaus na stranu rusů při gruzínském konfliktu?11:43ESNa tuto otazku lze stezi odpovedet odborne.:54Marcel DerianJakou vidíte naději, že Abcházie a Jižní Osetie budou opět integrální součástí Gruzie? Domníváte se že politika Ruska vlivem jejich ekonomických a demografických problémů bude méně agresivní?11:41ESTento dotaz jsem castecne zodpovedel vyse; domnivam se, ze Gruzie za soucasne mezinarodne-politicke i vnitro-politicke situace nema realne sance, aby si navratila uzemi Abchazie a jizni Osetie. Lze stezi ocekavat vyraznejsi pokles zajmu Moskvy o jizni Kavkaz - strategicky polozenou oblast, spojujici Kaspicke more/stredni Asii, Turecko, Iran s Cernym morem/Evropou - i v pripade, kdyby v nasledujicich letech celila vaznym ekonomickym problemum.:58Hasmik ValeckáDobrý den pane Sulejmanove, jaký předpokládáte vývoj v Čečensku a vůbec ve vztazích Čečenska s Ruskem i s ostatními (západními) zeměmi po vraždě Natálie Estěmirovové? Má vůbec smysl „pokračovat“ v „práci“ Estěmirovové v takto napjaté atmosféře? Děkuji za Váš názor.11:47ESDomnivam se, ze vrazda Natalie Estemirovove zadny dopad na vyvoj vztahu mezi Ruskem a zapadnimi zememi mit nebude.:56Jan GavdunJe pak ale nutné, aby opozice Saaakašviliho odstoupení požadovala? I v článku Tomáše Lindnera v podstatě i opozici připouští, že pod vedení jeho vlády k mnohým zlepšením došlo. Také je zmíněno, že opozice komplexní alternativní řešení situace nemá…?11:31ESMnozi v Gruzii Saakasviliho vlade vycitaji zkorumpovanost, nerespektovani svobodnych medii, spatnou ekonomickou situaci - tedy presne to, jehoz kritizovani stalo u zrodu „revoluce ruzi“ na podzim 2003. Vloni se k vytkam opozice pridal i ozbrojeny konflikt v jizni Osetii, ve kterem Gruzie utrpela vojensko-politickou porazku. Nicmene pomerne velka cast gruzinske spolecnosti Saakasviliho vladu stale jeste podporuje; prispiva k tomu i skutecnost, ze na dnesek neexistuje zadna sjednocena opozice, ktera by mela jednotneho dudce, vyhraneny a jasny program jak ve vnitropolitickych, tak zahranicnepolitickych otazkach; mnohe lidry opozice i jejich stoupence spojuje osobni zast vuci Saakasvilimu ci neprijeti jeho vlady. Pod Saakasviliho vedenim k jistym zlepsenim samozrejme doslo, o tom vsak v samotne Gruzii probihaji nekonecne diskuze a jednotny nazor na to neexistuje.:38St. HejmaJak reálná a myšlena vážně je ruská hrozba sankcí vůči ČR za to, že dodává Gruzii zbraně?11:38ESDomnivam se, ze by mohla byt realna v pripade eventualniho zhorseni vztahu mezi Moskvou a Tbilisi, ktere by hrozily znovu prerust v ozbrojeny konflikt. Celkove vzato se da rici, ze Moskva nema zajem o zhorseni vztahu s Prahou, ale i s dalsimi stredoevropskymi zememi - jak v politicke, tak v neposledni rade ekonomicke rovine. Hrozbu zavest sancke proti Ceske republice by bylo mozne vnimat vskutku vazne v pripade rozhodnuti vlad v Praze a Washingtonu o umisteni prvku protiraketove obrany USA na ceskem uzemi.:41K.K.Co znamená pro Gruzii výměna Bushe za Obamu?11:54ESV Gruzii se obavaji, ze vymena Bushe za Obamu bude mit za nasledek vetsi snahu Washingtonu domluvit se s Moskvou v otazkach, ktere maji pro USA klicovy vyznam i za cenu ustupku v otazkach ci regionech, ktere nejsou pro Spojene staty zivotne dulezite, ale maji podstatny vyznam pro Rusko (napr. region jizniho Kavkazu/Kaspicky region atd.). Jinymi slovy, ze Obamova vlada uzna vysadni postaveni Moskvy v Gruzii a soucasny stav veci v jizni Osetii a Abchazii a bude vykazovat mensi ochotu, nez Bushova administrativa, pomoci Gruzii v jeji snaze integrovat se do NATO, resp. EU, ale i pomahat teto jihokavkazske zemi ekonomicky a na mezinarodni scene.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].