Soud poslal Krejčířovi do Afriky 15 let za tunelování a přípravu vraždy

Radovan Krejčíř zná po deseti letech od legendárního útěku z černošické vily rozsudek v kauze známé jako pokus o tunelování státního Čepra včetně pokusu o vraždu celníka. Má jít na 15 let do vězení. Za přípravu podvodů a další trestné činy stálo před soudem ještě dalších deset lidí; všichni byli uznáni jako vinní, u některých ale nebyl uložen žádný trest. Krejčíř s Martinem Pechanem pak mají státu zaplatit ještě škodu 18 milionů korun a úroky.

Rozsudek je zatím nepravomocný, cenné ale je, že v této kauze aspoň nějaký verdikt existuje. Organizace sofistikované krádeže, kdy ze státní firmy měly zmizet zhruba tři miliardy korun za údajně nevydané pohonné hmoty a kdy o další téměř tři miliardy korun přišel stát na daních, patří nejen k největším ekonomickým zločinům v zemi. První příčky jí patří i z pohledu času - jde o případ, který se táhne téměř neuvěřitelných dvacet let.

Ukradené litry

Základ kauzy vznikl už v 90. letech, kdy si v daňových skladech patřících Čepru (a provozovaných soukromou firmou Tukový průmysl) uchovávala pohonné hmoty dovážené ze Slovenska jistá firma Bena. Když po roce 2000 prasklo, že státu chybí z obrovských objemů obchodů této firmy zaplacené daně, přišla na svět teorie o „ukradených litrech“ a povinnosti platit daně Čeprem.

Právě v této chvíli se k podivnému kšeftu s fiktivní pohledávkou za Čeprem dostává „podnikatel“ Krejčíř. Spojil se s bývalým obchodním šéfem Čepra a zároveň vládcem Tukového průmyslu Martinem Pechanem, vznikly firmy s neznámými vlastníky a ty pak začaly údajnou pohledávku vymáhat. Přes další lidi zařídili, že se na Čepru ztratily obsílky k soudu, kde se rozhodovalo o platnosti pohledávky a exekuci, a státní firma málem skončila v likvidaci.

I tohle prasklo, Čepro podalo trestní oznámení a protižaloby, přežilo, ale spor se táhl. Další impulz pak přišel v roce 2005, kdy Krejčíř se svými kolegy vymysleli další plán, jak si k miliardám přijdou jinak, a ještě se Tukový průmysl zbaví vymáhaného daňového dluhu. Ve firmě se složí padělané peníze, které mají sloužit jakoby na úhradu dluhu, jeden vybraný celník si je vezme, zmizí s nimi a firma se pak bude domáhat odškodnění ve výši dvou miliard korun po státu. A aby celník nepromluvil, bude potřeba ho pak zlikvidovat.

V tomto bodě, ještě v roce 2005, vše prasklo po třetí. Člověk, jenž dostal celníka „na starosti“, šel na policii a udělal obsáhlou výpověď. Den na to přišla razie v Krejčířově vile, kde na vše dozíral všem už dobře známý krokodýl rozvalený v akváriu. Bohužel hlavně on. Krejčíř totiž odešel na záchod, vyskočil oknem a skončil na Seychelách a pak v Jihoafrické republice, kde pobývá dodnes.

Nezájem celníků

Důvodem, proč se vše tak táhlo, byla jednak jistá sofistikovanost podvodu. Martin Pechan je neobyčejně bystrý právník a zdatný obchodník. Vystudovaný inženýr ekonomie Krejčíř pak zase bystrý, ale bezskrupulózní podvodník. Další lidé v gangu pak buď patřili spíš k jakési severomoravské galerce či se dostali hlavně do vleku událostí.

Do not jim přitom zpočátku hrály podivné chyby či nezájem celníků o správné vyměření daní, poté neustálé změny v policejním týmu a nakonec osudová chyba v Krejčířově vile, která za rychlejším postupem vyšetřování udělala definitivní tečku. Tým detektivů se rozpadl a vyměnil se státní zástupce. Než se dal dohromady tým nový a než pak státní zástupkyně se zdravotními problémy napsala obžalobu, byl rok 2013.

Verdikt soudu se ještě pochopitelně může změnit, někteří z obžalovaných se již také odvolali; ve třech případech se odvolal proti trestu i státní zástupce. Rozhodnutí soudkyně nicméně působí spravedlivě - a je otázka, jak se odvolací soud s námitkami ještě vypořádá. Krejčíř už měl z jiné kauzy trest 10,5 roku vězení, který se mu nyní tak jen navýšil na 15 let, což také odpovídá hlavní roli této postavy v organizování zločinu.

Pět let dostal Pechan, který byl hlavním motorem výpočtů, že pohonné hmoty se v Čepru opravdu ztratily - bez něj by byl Krejčíř zřejmě dávno ztracen a jeho role v akci tak byla nesmírně důležitá. Pět let dostal i proto, že od spáchání činu uplynulo mnoho let. Stejný trest pěti let dostal i Aleš Zagora, který byl Krejčířovou pravou rukou. Další tři lidé dostali podmínky na 3 až 5 let za to, že podvod různě zúřadovávali či se podíleli na přípravě padělání peněz. Dalších šest lidí bylo uznáno vinnými, ale soud jim neuložil trest (někteří z nich si odpykávají tresty za jiné případy). Vzhledem k tomu, že šlo o pěšáky a vzhledem k době, která uplynula, je to pravděpodobně dobře.

Podrobné dokazování

Radovan Krejčíř u soudu nebyl, protože po útěku ze své vily ušel notný kus cesty. V Jihoafrické republice se stal zločincem první třídy podezřelým z příprav dalších vražd a obchodů s drogami a nyní tak pobývá ve vazbě. Je tedy otázka, zda v případě, že jeho trest bude pravomocný, bude vydán zpět do Česka.

Státní zástupce Jaroslav Dolejší, který případ loni převzal (a do útěku Krejčíře z vily ho měl také původně na starosti), nechtěl komentovat, zda je s rozsudkem spokojen. „Soud provedl velmi podrobné dokazování, a to se odrazilo v jeho rozhodnutí,“ řekl novinářům. Proti rozsudku se zčásti odvolal. Nelíbí se mu tresty u Pechana, Siudy a Skopcové, u ostatních si ponechal lhůtu pro odvolání, což udělala i většina advokátů. Na místě se proti trestu odvolali jen zástupci Pechana a Siudy.

Krejčíř s Pechanem mají podle soudu zaplatit Čepru 18,4 milionu korun a úroky jako odškodnění, s ostatními nároky soud odkázal na civilní řízení. Celá kauza nicméně nekončí ještě z dalšího důvodu než odvolání aktérů.

Spor o platnost původní třímiliardové pohledávky vůči Čepru, kterou vlastní Venturon Investments, se totiž doposud vede ještě u obchodního soudu. A tady zatím žádné rozhodnutí, zda je od počátku dluh skutečně fiktivní, nepadlo. Čepro ale nyní věří, že rozsudek nad Krejčířovým gangem potvrdil jeho letitý postoj, že jde o podvod a bude tak mít i „zásadní význam na další průběh souvisejícího civilního řízení“.

Aktéři případu a tresty

Radovan Krejčíř: hlava zločinecké skupiny; obžalován byl z pěti trestných činů, mj. přípravy vraždy celníka, podvodu na Čepro či padělání peněz; má jít do vězení na 15 let.

Martin Pechan: právník a bývalý obchodní ředitel Čepra; zpovídal se z pokusu o podvod ve prospěch zločinecké skupiny, která měla vytunelovat státní firmu; do vězení má jít na 5 let

Aleš Zagora, Ivo Hricik, Tomáš Pavlíček: členové zločinecké skupiny, zajišťovali komunikaci mezi jednotlivými články, předávali listiny aj.; spoluzajišťovali švýcarské a české bankovky zapojené do podvodu, obžalováni mj. za padělání peněz; Zagora jako pravá ruka RK dostal 5 let vězení, zbylí dva podmínku na 3 roky

Jaroslav Siuda: ekonom Krejčíře, který podle jeho pokynů pomáhal zakládat společnosti zapojené do podvodu na Čepro, připravoval obchodní smlouvy, věděl o přípravě podvodu se švýcarskými franky; dosud bezúhonný, dostal podmínku na 2 roky

Radko Nauš a Jaromír Raida: podnikatelé, kteří spoluorganizovali a řídili krádež soudních obsílek určených Čepru; odpykávají si 6letý trest vězení, další trest proto nedostali

Aleš a Jan Kohoutkovi: bratři, z nichž Aleš přebíral od pracovnice podatelny Čepra ukradené obsílky, Jan jí za to nosil peníze; Jan dostal podmínku na 3 roky, Aleš už má podmínku, další trest proto nedostal

Ivana Skopcová: zaměstnankyně Čepra, která odcizila celkem tři výše zmíněné písemnosti podniku. Jan K. jí za to přinesl domů milion korun; dnes je již v důchodu, bezúhonná, soud upustil od trestu.

zdroj: obžaloba, Městský soud v Praze