Komu vadil současný rektor Jihočeské univerzity

Na jihu Čech se znovu schyluje k zajímavé bitvě o rektora Jihočeské univerzity. Na začátku prosince chyběl jeden hlas dosavadnímu rektorovi Liboru Grubhofferovi k tomu, aby univerzitu vedl i v dalším čtyřletém období (viz text Šlapat zelí, nebo nešlapat? z nového Respektu 52–53/2015).

Grubhoffer dostal v první volbě 20 hlasů; jeho jediný protivník, děkan zemědělské fakulty Miloslav Šoch, jich měl 14. Šest akademických senátorů nedalo hlas nikomu. Dosavadní rektor je známý svou občanskou aktivitou: protestoval proti krajské koalici ČSSD s komunisty, kritizoval hejtmana Jiřího Zimolu za účast na tajné schůzce v Lánech s cílem svrhnout předsedu strany Bohuslava Sobotku a zastal se Martina C. Putny, když ho prezident Miloš Zeman nechtěl jmenovat profesorem.

V univerzitních kuloárech se proto mluvilo o tom, že svou roli v neobvyklém hlasování a „bílých lístcích“ může hrát právě hejtman Zimola (kraj mimochodem přestal kupovat obědy pro svou nemocnici z univerzitní menzy).  Zimola se každopádně netajil tím, že by v čele univerzity raději viděl někoho jiného než stávajícího rektora, se kterým nevychází. „Liboru Grubhofferovi se nepodařilo senátory přesvědčit, že byl dobrým rektorem,“ komentoval volbu. „To jeho předchůdce Václav Bůžek byl zvolen do druhého funkčního období bez problémů. Velmi bych si přál, aby se navázalo na úspěšná Bůžkova léta.“

Na to, zda by tedy v čele univerzity rád viděl právě tohoto muže, ale odmítl odpovědět. „Napadá mě několik lidí, o kterých si myslím, že by byli vhodným rektorem,“ řekl jen. „A to především proto, že by na rozdíl od současného rektora nepolitizovali. Jaký má pan Grubhoffer názor na komunisty, je jeho věc. Ale nemá právo do toho zatahovat celou univerzitu. Chce-li pan Grubhoffer vyjadřovat politické názory, nechť jde do politiky, ve funkci rektora nemá co dělat.“

V pondělí před Vánoci zveřejnila univerzita jména kandidátů, kteří se utkají ve druhé volbě. Kromě Grubhoffera je mezi nimi právě zmíněný Bůžek. Tentokrát budou akademičtí senátoři vybírat ze tří kandidátů - třetím je Dalibor Štys z fakulty rybářství a ochrany vod, v letech 2013 a 2014 ministr školství ve vládě Jiřího Rusnoka. Naopak děkan Šoch do druhé volby jít nechtěl. Všichni tři kandidáti se představí veřejnosti v pondělí 4. ledna; volba pak proběhne o osm dní později.

Hejtman Zimola na článek v Respektu reagoval v SMS:

„Paní redaktorko, varoval jsem vás před zveřejněním nepravd, nedbala jste a zplodila dílo, na které můžete být opravdu pyšná a které odráží stav české žurnalistiky. Já se podle toho zařídím, líbit si to nemohu nechat. Na neshledanou!“

Coby nepravdivou má Zimola na mysli především tuto pasáž článku: „Koncem letošního srpna se předseda Správní rady Jihočeské univerzity Jan Kubeš potkal s hejtmanem Jiřím Zimolou (ČSSD) na jakési společenské akci. Zimola tam kroužku posluchačů vykládal, že už se těší, až bude do čela univerzity zvolen jiný rektor. Vztahy kraje s univerzitou pak prý budou mnohem jednodušší. Kubeš hejtmanovi namítl, že mu přece nic nebrání spolupracovat už s rektorem stávajícím.“ Při osobním rozhovoru tvrdil, že nic takového nikdy neřekl, a ať tuto informaci rozhodně nezveřejňujeme, pokud pro ni nemáme důkazy - nejlépe písemné, například místopřísežné prohlášení podepsané některým z posluchačů.

K textu z tištěného Respektu přišel následující ohlas: 

Potěšil mě váš článek o volbě rektora Jihočeské univerzity. Jen bych si dovolil doplnit, že dosavadní rektor je zřejmě trnem v oku i opačnému konci jihočeské mafie, jistým pánům z Hluboké. Před volbou rektora před čtyřmi roky oni pánové pozvali část senátorů volících rektora na „přátelské posezení“ právě na Hlubokou. Nevím sice, jestli i letos se nějak proti znovuzvolení Libora Grubhoffera angažovali, lze ale předpokládat, že svůj postoj k němu asi nezměnili. Hejtmanova kritika občanských postojů současného rektora není samozřejmě na místě. Ve vysokoškolském zákoně i statutu univerzity se píše, že vysoké školy mají nejen předávat vědomosti, ale i vychovávat podle morálních a etických zásad, konkrétně „hrát aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách“, resp. „sloužit pravdě“. To současný rektor dělá a to některým mocným vadí. Na závěr jen jednu kritickou poznámku: jako zaměstnanec Přírodovědecké fakulty JU jsem se na této fakultě nesetkal se souhlasem se současným počínáním pana Konvičky.                                                                           Karel Prach