Manželství v osmdesátkách: Svatba kvůli dítěti a bydlení s rodiči jako recept na krizi

„Manželské etudy ukázaly bydlení jako jeden z velkých problémů té doby. Mladí lidé neměli byty - a když bydleli s rodiči, tak to nefungovalo. To byla jedna odpověď na otázku, proč se mladá manželství tak brzy rozváděla," popisuje situaci řady párů v Československu 80. let Helena Třeštíková a vzpomíná na první z nich, který se v jejím časosběrném snímku rozešel: „Marcela a Jiří se rozvedli asi po dvou letech. Ale na konci se pak zase nějak dali dohromady. Dalším častým jevem bylo, že se lidé brali, protože spolu čekali dítě. „Dítě se často narodilo do půl roku po svatbě. Tenhle příběh se často opakoval. To je také do jisté míry obraz doby. Dnes už asi děti nejsou důvodem k tomu, aby se lidé brali a obecně přicházejí na svět později,“ dodává Třeštíková. Jak zvládala pokračovat v natáčení dokumentů a vychovávat s manželem dvě malé děti? Jaké životní a rodinné zvraty prožila ona v osmdesátých letech? Co chtěli cenzorovat v Manželských etudách? Jak a proč pokračovala v časosběrné metodě? A co pro ní znamenaly události z listopadu 1989? Nejen o tom mluví dokumentaristka Helena Třeštíková v rozhovoru s dcerou Hanou Třeštíkovou.