Problematické průzkumy

Není snadnějšího terče než průzkumy veřejného mínění, zvlášť ty, které zkoumají voličské nálady – mýtus, který je obestírá, je ten, že jde o přesnou předpověď voleb, a když se nakonec ukáže jako nepřesná, musí být nutně chyba na straně agentur.
Celé je to trochu složitější a je na místě tuto komplikovanost znovu před volbami připomenout. Vzhledem k „embargu“ na zveřejňování průzkumů ve dnech před volbami a nutné délce zpracování výsledků, měří obvykle agentury v posledním předvolebním průzkumu nálady, které ve společnosti panují měsíc před hlasováním.
A čtyři týdny jsou celá věčnost. Navíc, když jsme se v květnových voleb leccos dozvěděli o proměnlivosti a nepředvídatelnosti nálad u lidí - celá pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu, že vůbec půjde volit. A celá čtvrtina voličů si konkrétní stranu vybrala rovněž až v posledních dnech před hlasováním. To jsou velké skupiny voličů, jejichž myšlenkové pochody jednoduše sociologové nejsou schopni přesně zachytit.


Nicméně najdou se i agentury, které pracují s problematickými metodami. Klasické a zavedené firmy nevykazují v posledních měsících přílišnou aktivitu, o to víc se dostává pozornosti a prostoru agentuře SANEP. Zkoumá všechno možné od popularity hejtmanů či ministrů po šance stran. Jenže SANEP se ptá výhradně lidí, kteří se sami dobrovolně přihlásili do jejího systému a navíc se to celé odehrává na internetu. Významná část společnosti, která není on-line, tedy v průzkumu zachycena není. A navíc někdo, kdo se dobrovolně přihlásí do takové databáze rovněž představuje specifický typ člověka, jenže k volbám chodí i jiné druhy…
Takže rada zní - průzkumy čtěte při vědomí těchto skutečností, a ty od SANEPu se zvláštní ostražitostí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










