Problematické průzkumy

Není snadnějšího terče než průzkumy veřejného mínění, zvlášť ty, které zkoumají voličské nálady – mýtus, který je obestírá, je ten, že jde o přesnou předpověď voleb, a když se nakonec ukáže jako nepřesná, musí být nutně chyba na straně agentur.

Celé je to trochu složitější a je na místě tuto komplikovanost znovu před volbami připomenout. Vzhledem k „embargu“ na zveřejňování průzkumů ve dnech před volbami a nutné délce zpracování výsledků, měří obvykle agentury v posledním předvolebním průzkumu nálady, které ve společnosti panují měsíc před hlasováním.

A čtyři týdny jsou celá věčnost. Navíc, když jsme se v květnových voleb leccos dozvěděli o proměnlivosti a nepředvídatelnosti nálad u lidí - celá pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu, že vůbec půjde volit. A celá čtvrtina voličů si konkrétní stranu vybrala rovněž až v posledních dnech před hlasováním. To jsou velké skupiny voličů, jejichž myšlenkové pochody jednoduše sociologové nejsou schopni přesně zachytit.

Nicméně najdou se i agentury, které pracují s problematickými metodami. Klasické a zavedené firmy nevykazují v posledních měsících přílišnou aktivitu, o to víc se dostává pozornosti a prostoru agentuře SANEP. Zkoumá všechno možné od popularity hejtmanů či ministrů po šance stran. Jenže SANEP se ptá výhradně lidí, kteří se sami dobrovolně přihlásili do jejího systému a navíc se to celé odehrává na internetu. Významná část společnosti, která není on-line, tedy v průzkumu zachycena není. A navíc někdo, kdo se dobrovolně přihlásí do takové databáze rovněž představuje specifický typ člověka, jenže k volbám chodí i jiné druhy…

Takže rada zní - průzkumy čtěte při vědomí těchto skutečností, a ty od SANEPu se zvláštní ostražitostí.