Ledová lázeň jako dobrý skutek
Jak se dělá charita v Moskvě (při minus dvaceti stupních)
Tuhost moskevské zimy si člověk nedokáže reálně představit (i když si o ní čte sebevíc), dokud ji sám neucítí na vlastní kůži. Ve chvíli, kdy teploměr spadne k dvaceti stupňům pod nulu, nepomůžou (Středoevropanovi) už žádné vrstvy oblečení navíc. Jediné, co jakžtakž pomůže trochu zahřát, je pohyb. Čím rychlejší, tím lepší.
Lidé, kteří postávají na ulici, ať už s lahví piva nebo začtení do novin, pak v očích Středoevropana přirozeně působí nemístně. Jak jen to můžou vydržet? O to víc se člověk pozastaví, když vidí člověka sedět na zemi. Třeba celé hodiny. Řeč je samozřejmě o bezdomovcích. Jak jen tyhle kruté mrazy můžou přežít?
Někteří samozřejmě nepřežijí. Jen od listopadu v Moskvě umrzlo 24 lidí a 33 bylo hospitalizováno kvůli podchlazení, mezi nimi i děti. A bude hůř. Příští týden mají teploty klesnout k minus 25 stupňům, v neděli až k třicítce. Podle statistik moskevské radnice ale tahle čísla znamenají velké zlepšení. Loni během zimy zemřelo 32 lidí, kdežto v roce 2002 to bylo neuvěřitelných 1 223.
Navzdory prudkému zlepšení za několik posledních let je pro bezdomovce zima největším nepřítelem. Ve čtrnáctimilionovém metropoli působí podle oficiálních údajů pouze osm tzv. adaptačních center, které mohou dočasně ubytovat 1477 lidí. Několik azylových domů zřídily neziskovky. Přesto celkový počet bezdomovců (6 432 podle posledního sčítání lidu z loňského roku) kapacita středisek je značně nedostačující.
Neutěšená situace moskevských bezdomovců pohnula Australankou Jessie Cumming, která se spolu s klubem australských a novozélandských expatů rozhodla lidem bez střechy nad hlavou pomáhat. A šla na to dost originálně. Jednoho mrazivého sobotního odpoledne uspořádala již druhý ročník ponoru do ledového jezera. Během loňského prvního ročníku se do ledárny ponořila čtyřicítka lidí a vybralo se 160 tisíc rublů (asi 90 tisíc korun). Letos bylo o dobrých 30 odvážlivců víc. Vybraná částka zatím není známa.
Tady za chvíli začne ta charita - jezírko prosekávali členové moskevského klubu ruských mrožů.
Kam s tím přebytkovým ledem, pánové?
Někdo v oteplovačkách, někdo jen v plavkách…
První ponor - jeden z „mrožů“
Klid a užívání si. Další z „mrožů“.
A teď expati…
Soustředění, tak do toho!
Šok
Ta píše
Horor
Pocit vítězství
Nakonec do vody vlezla i spoluorganizátorka akce Jessie Cumming.
Konečně všichni odešli a mroži si v klidu a bez vřískání zaplavali.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
