Dobrá zpráva ve špatných časech. Konečně máme registr smluv

Mezi zprávami o sestřeleném ruském bombardéru, střelbě v Roubaix, honu na teroristy a strachu z vánočních trhů je to posel normálních časů. Poslanci schválili v úterý zákon o registru smluv. Nejenže se dozvíme, jakým způsobem stát ročně „utrácí“ šest set miliard korun za veřejné zakázky a obchody. My dokonce možná překvapivě zjistíme, co všechno stát vlastní a který bývalý politik to z pověření státu nebo komunálu spravuje. Že to trvalo, poznamenává pan Patizon.

Na Slovensku trvalo schválení zákona se vším všudy tři měsíce, v Česku se tvořil jednoduchý zákon s několika paragrafy tři roky a poslanci přiznávají, že se při práci na žádné jiné normě tak nezapotili. Na záda jim dýchaly občanské iniciativy sdružené v Rekonstrukci státu, která umně zásobovala média informacemi o procesu schvalování. Bez občanského dohledu a zpráv v médiích by zákon z rodu protikorupčních neprošel.

Jedním z důvodů, proč se poslanci neměli ke schválení zákona, byl fakt, že podobný zákon neexistuje ve většině evropsko-unijních zemí. To je pravda - a je ostuda této země, že na dohled s hospodařením se státním majetkem musíme zřizovat speciální zákon. V normálních zemích to funguje tak, že stát zveřejňuje své smlouvy bez zákonného tlaku; prostě to patří ke kultuře vztahu s občany.

Pan Patizon mi právě říká, abych si nestěžoval, když píšu ve špatných časech o dobré zprávě. Ale nedá mi to. Rekonstrukce státu přišla před těmi třemi lety s návrhem devíti zákonů, které můžou docela omezit defraudace a korupci. Jejich schvalování jde pomalu a je otázka, zda tato koalice (nebo opozice) zvládne za čtyři roky volebního období aspoň pět z nich. Politické strany si stále hlídají výsadu obsazovat dozorčí rady velkých podniků svými lidmi (v Česku tomu říkáme trafiky) - a stát i komunál se brání rozšíření potřebných pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Třeba zákon o financování politických stran je stále neschváleným kompromisem, který toku černých peněz do stranických pokladen nijak nezabrání.

Registr smluv by se mohl stát jakýmsi manuálem, na němž půjdou dělat zasvěcené, přesné a informované analýzy, jak stát a komunál nakládají s veřejnými financemi. Jestli opravdu nesmyslně vyhazuje ročně desítky miliard korun, ať už na korupci, defraudaci nebo prostě jen z diletantství a neumětelství - a za co je vyhazuje. Nebo jestli tyto letité odhady občanských iniciativ a médií byly postaveny na přemrštěných číslech.

Zákon je každopádně tu; poslanci to zvládli, i když úterní debata zpočátku naznačovala katastrofu. Ale nakonec v podvečer, poté co se setmělo, se poslanci sešli v klubech a proti nakonec byli jen komunisté. Což panu Patizonovi nevadí, protože se s nimi pořád staromódně nebaví.