Babiš vypadl z role

Ministryně spravedlnosti Helena Válková si bude muset doplnit znalosti z dějepisu, hlavně z toho protektorátního, a popřemýšlet o staré dobré zásadě, že politik někdy nesmí propásnout příležitost mlčet. Záporným hrdinou dne se ale nestala Válková, nýbrž až její stranický nadřízený Andrej Babiš.

Už to bylo na mnoha platformách řečeno: Babiš se v pondělí na vládní tiskové konferenci pustil do nového internetového serveru Echo24, kde rozhovor s Válkovou vyšel. A s neomylným babišovským citem předvedl to, co si žádný ministr financí (ani sportu, ani čehokoliv jiného) nesmí dovolit. Začal vyhrožovat investorovi projektu a vlastně svému konkurentovi daňovou kontrolou.

Babiš navíc neodolal a začal se jako nový majitel deníků MF Dnes a Lidové noviny navážet také do jednotlivých novinářů Echo24, kteří se právě z Lidových novin ve velké většině rekrutují. Prý noviny tunelovali, nadržovali ODS a Kalouskovi - bez něhož se zřejmě žádný babišovský útok nemůže obejít.

Žádný člen vlády samozřejmě není arbitrem kvality novin, naopak podobné ministerské „rupnutí nervů“ v přímém přenosu svědčí o tom, že noviny svým způsobem dělají svoji práci dobře. I když si ale odmyslíme Babiše-ministra, ani Babiš jako vlastník novin nemá ostatní co mistrovat. Zatím nic nepředvedl. Nasekat dluhy v masně může být známka neschopnosti, mediální byznys je ale jiná sorta. Jak víme ze zahraničí - i ty nejkvalitnější světové noviny jsou ve finančních problémech a jejich hospodářský výsledek rozhodně není jediným kritériem, podle něhož je společnost posuzuje.

Jinak řečeno, provozovat politikům a reklamě služebné médium nemusí být tak těžké. Umění je dělat kvalitní, nezávislé a kritické médium, které si na sebe vydělá, a to ani Babiš zatím nepředvedl. O tom ostatně svědčí i to, že iDnes a MF Dnes jeho útok ignorují (po vydání tohoto textu vyšla na iDnes.cz k tématu glosa Karla Škrabala, pozn. red.).

Jedna polehčující okolnost směrem k Andreji Babišovi se ale přece jen najde. Česká scéna zpravodajských médií se propadla do těžko snesitelné hysterie. Pavel Šafr, který ještě nedávno dělal bulvár, z něhož mimo jiné kapal neskrývaný protiromský rasismus, vytáhnul ve jménu „kvality“ do přetažené protibabišovské války.

Šéf Echa24 Dalibor Balšínek zase nekolegiálně ve svých tweetech najednou trochu moc snadno odepisuje papírové deníky s tím, že budoucnost má prý jedině internet. Ještě nedávno, kdy papírové noviny sám řídil, nic takového neříkal.

Česká zpravodajská média se zkrátka ocitla v bouři, na jejíž konec nedohlédnou, a propadají nervozitě. Ne všechno je špatně, například kvalita Lidových novin šla evidentně nahoru navzdory tomu, že spolu s MfD pracně hledají cestu, jak vyjít s politicky angažovaným majitelem, členem vlády. Internetová média na tom ovšem nejsou lépe; pořád na rozdíl od řady jiných zemí neví, jak zpoplatnit svůj obsah, což je zřejmě klíčový nástroj k přežití.

Ne že by se novináři a média neměli vzájemně kritizovat. Dosud však platilo, že v oboru fungovala elementární solidarita kalkulující s předpokladem, že na zájmů čtenářů o noviny vydělají všichni -  a to nejen novináři a mediální byznysmeni, ale celá společnost. Zatím nemáme zprávy, že by to mělo být naopak.