Soud s Janouškem a česká skepse

Politickému podnikateli hrozí až osmnáct let vězení; česká veřejnost je ale ke spravedlnosti stále skeptická a očekává, že Roman Janoušek odejde od právě zahájeného soudu s podmínkou.

Stalo se to před šestnácti měsíci, Janoušek podle názoru žalobců najel svým luxusním autem do ženy s plným vědomím toho, že se jeho stroj může stát vražednou zbraní a žena nemusí náraz přežít. Žalobci obvinili Janouška z pokusu o vraždu – a využili k tomu do té doby nepříliš používanou právní konstrukci. Pokud někdo použije proti někomu nástroj, který může zabíjet, musí si uvědomovat, s jakým následkem může akce skončit.

Pár týdnů poté, co začali detektivové a státní zástupci případ vyšetřovat, bylo české veřejnosti jasné, jak to dopadne. Muž, který disponuje stamiliony, možná miliardami korun, si prostě spravedlnost koupí a odejde od soudu maximálně se symbolickou podmínkou. V sázkových kancelářích byl kurz na tento výsledek neobyčejně vysoký. A na webech nebo sociálních sítích ten názor ještě zesílil, když se Janoušek dohodl a zraněnou ženu odškodnil. Veřejnosti bylo jasné, kam to povede, i když státní zástupkyně upozorňovala, že na vyšetřování vražedného útoku a na jeho kvalifikaci nebude mít Janouškova dohoda žádný vliv. A česká skepse k rozsudku nezmizela ani poté, co byl Janoušek obviněn z pokusu o vraždu.

Podobné hlasy můžeme slyšet či číst na webech i pár hodin po zahájení procesu. Někteří svědci, kteří viděli nehodu, se protentokrát z procesu omluvili a na Facebooku se rázem objevily názory, že si je Janoušek koupil a že nebudou svědčit. Vyloučit se nedá vůbec nic, ale proč se pro začátek nespokojit s jednoduchým vysvětlením, že je doba dovolených a svědci prostě přijdou v září?

Vyšetřování případu trvalo přes rok a v Česku jde spíš o rychlejší postup. Detektivové a policisté neponechali nic náhodě, nechali si vypracovat několik znaleckých posudků, podle nichž se dala „nehoda“ naprosto přesně rekonstruovat, vyslechli desítky svědků. Kromě počátečního selhání policistů – nechali Janouška telefonovat – bylo pátrání pečlivé a na jeho konci stojí hrozba trestu dvakrát vyššího, než kdyby byl Janoušek souzen za korupci.

Janoušek je pod tvrdým tlakem, kromě trestu za vraždu mu hrozí další vyšetřování – právě za korupci a zločinné spolčení. Odhadněme, že by za pokus vraždy dostal deset let, pak by byl souzený za zločinné spolčení a dostal třeba sedm let. Dohromady je to dost dlouhá část života a dost velký strašák na to, aby Janoušek začal s policií spolupracovat v rozkrývání korupčních praktik politiků a podnikatelů; praktik, které osobně velmi dobře zná.

Samozřejmě ani autor těchto řádků netuší, jak soud dopadne, ale karty jsou tentokrát dost jasně rozdány ve prospěch spravedlnosti. Skepse české veřejnosti je možná pochopitelná vzhledem k tomu, jak v minulosti přikrývali a zametali představitelé zákona případy, které se mohly dotknout těch, jež jsme nepřesně nazývali „mocnými“.

Nepochopitelné ale je, jak málo si veřejnost uvědomuje, že se časy změnily. Politici a podnikatelé se možná stále snaží používat korupční praktiky. Ale spravedlnost přestává zavírat oči a v případech pana Janouška je otevřela úplně. To tedy není důvod ke skepsi a stěžování, ale k mírnému optimismu.