Stále se nelze ubránit dojmu, že sociální demokraté dnes oslavují svůj zítřejší neúspěch. Za vzestupem komunistů totiž rozhodně nestojí jen nepopulární vláda Petra Nečase.
Jen málokdo by se mohl divit, že volič chce nějakou změnu. Vláda má potíže, skandály, nepopulární politiky a ještě nepopulárnější nápady. Sen každého opozičního politika. Sociálním demokratům stačilo čekat u stolu s příborem v ruce a chystat se na hostinu.
Úspěch se během víkendových voleb dostavil, ale mnohem menší, než se čekal. Komunisté naopak výrazně uspěli, ačkoli měli poměrně malou kampaň. Tedy jen zdánlivě. Sociální demokraté a jim blízcí lidé totiž agitují za ně. Už několik měsíců stále dokola opakují, že komunisté jsou demokratickou stranou se vším všudy, že na rozdíl od ostatních nemají skandály a mají podobný program.
Pak se tedy nabízí otázka, proč vlastně volit ČSSD, když je tu ta skvělá KSČM. Nepochybně u řady levicových voličů fungoval pocit, že hlasovat pro stranu, která tu čtyřicet let likvidovala zemi, není správné. Tento dojem ale mizí a komunisté pro to nemuseli a nemusí dělat nic, protože to za ně dělá strana Bohuslava Sobotky. Není jasné, jestli tohle stratégové Lidového domu promysleli.
A situace se zřejmě bude opakovat před parlamentními volbami. Zejména na sociálních sítích je už dnes vidět taková až dětinská radost, jak ti pravičáci, intelektuálové a Pražáci dostali za vyučenou. A dokonce i ti, kteří KSČM nevolili, je oslavují jako zbraň proti „těm druhým“. To nepochybně komunistům přinese další hlasy.
Strach z těch druhých
K tomu ještě jeden postřeh. S každými volbami bude nesporně stoupat význam sociálních sítí. Ty se totiž stávají nejen cestou pro politiky, jak aktivizovat své stoupence, stále častěji budou také probouzet i své odpůrce.
Stačí sledovat diskuse kolem posledních voleb. Na sociálních sítích se děje zajímavá věc, debatující se čím dál častěji neobracejí proti politikům, ale proti lidem, kteří volí jejich odpůrce. A nebo o kterých si aspoň myslí, že je volí. Což vidí v každém, kdo neoslavuje spolupráci ČSSD a KSČM.
Jde o čistě subjektivní zážitek pozorovatele, ale je vidět, kolik lidí je zaskočeno emotivními ataky ze strany některých stoupenců spolupráce sociálních demokratů a komunistů. V žádném případě nejde generalizovat, ale možná se tady někde rodí světélko na konci tunelu pro pravici. Což není zdravé, protože podpora by měla vycházet ze souhlasu s programem stran a ne ze strachu z těch druhých.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].