Když novináři přijde tisková zpráva zakončená větou, že další spekulace na dané téma nejsou aktuální a dotyčný, kterého se téma týká, se o něm dál nehodlá s médii bavit, je jasné, že tady něco smrdí. Přeci kdyby bylo všechno v pohodě, mluvil by o tom bez problému.
Prohlášení s tímhle obsahem rozeslala Národní galerie, která tak reagovala na krok ministerstva kultury, jež vyhlásilo výběrové řízení na post generálního ředitele galerie. Uzávěrka přihlášek do konkurzu je už koncem března, takže je jasné, že Václav Riedlbauch chce akci rozjet co nejrychleji a taky ji co nejdříve dotáhnout do konce. Tudíž otázka, zda není dost divné, když Milan Knížák i přes vyhlášení konkurzu neustále tvrdí, že z galerie odejde až koncem příštího roku, není žádná spekulace, ale legitimní úvaha.
Výběrové řízení samozřejmě nebude jednoduché, může se protáhnout až do doby, kdy už Riedlbauch třeba nebude sedět na ministerské židli. A jeho nástupce – bude-li politická poptávka po volbách Riedlbaucha někým nahrazovat – se konkurzem nemusí řídit. Ovšem právě tohle jsou ty spekulace. Dnes bychom měli vycházet z toho, že se hledá nový ředitel a až se najde, ten starý logicky odejde. A když se najde letos (proč by, proboha, mělo řízení probíhat déle?), odejde Knížák letos.
Nebo má vítěz konkurzu na svůj nástup do úřadu čekat třeba šestnáct měsíců? To by pak měl akorát dost času spekulovat o tom, do čeho se to vlastně pouštěl.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
