Jak karibský zemědělec najal pro Úřad vlády špičkové odborníky

Korupční kauzu ProMoPro, která se stala v době českého předsednictví EU, začal tento týden řešit pražský Městský soud. Už první dny přinesly řadu překvapení - a kdyby nešlo o vážnou věc, pak i řadu úsměvných momentů.

Pro připomenutí: Úřad vlády dal v roce 2009 bez veřejného tendru zakázku právě firmě ProMoPro, aby technicky zajišťovala konference týkající se EU. Za audiovizuální služby celkově stát poslal této společnosti 525 milionů korun. Později se ale ukázalo, že zakázka byla o stovky milionů korun předražená a část z tohoto sousta skončila na účtech podivných firem.

U soudu je nyní obžalováno celkem dvanáct lidí včetně tří bývalých zaměstnanců Úřadu vlády, bývalého majitele firmy ProMoPro či subdodavatelské společnosti NWDC. Stát chce po všech uhradit téměř miliardovou škodu. Kromě předražení zakázky o více než 380 milionů, jež vzniklo na základě zfalšovaných faktur, má totiž Úřad vlády zaplatit ještě pokutu 550 milionů vyměřenou finančním úřadem.

Hlavní aktér, bývalý jednatel a vlastník ProMoPro Jaroslav Veselý, u soudu obžalobu odmítl. „Během předsednictví jsme udělali hodně práce. Poskytovali jsme slevy. Částce, kterou uvádějí znalci ve znaleckém posudku, vůbec nerozumím a troufám si tvrdit, že je z říše snů,“ řekl.

Jenže z říše snů spíše vypadají transakce, které Veselého ProMoPro tehdy během zakázky udělalo. K nejvtipnějším nepochybně patří objednání velké části služeb – celkem za 378 milionů z celkové půlmiliardové hodnoty zakázky - u firmy NWDC podnikatele Vlastimila Maxy. Jeho subdodavatelská společnost zajišťovala hrubou část prací, třeba přenášení kabelů či stavební úpravy, a částečně i telekomunikační služby.

Detektivové už dříve odhalili, že z přijaté sumy pak od NWDC odteklo celkově 135 milionů korun na účet londýnské schránky jménem Deeside Service Solution, který byl otevřený v Rakousku. Jednatelem této firmy byl jistý Erickson Raymond Christopher s bydlištěm v karibském státu Dominika.

Není zatím samozřejmě jasné, zda se soudu podaří účelové vyvádění státních peněz prokázat; a zatím také ani není jasné, u koho vlastně mělo skončit přes sto milionů korun - které policie v rakouské bance zmrazila, než stačily zmizet. Už teď si lze nicméně udělat obrázek z výpovědí, jak transakce vysvětlovali jejich aktéři již v době, kdy se kauza provalila, a co nyní stojí v obžalobě.

Nejlepší je pravděpodobně výklad Vlastimila Maxy z NWDC, co byla vlastně firma Deeside a její jednatel Christopher s bydlištěm v Karibiku vlastně zač. „Máme s firmou Deeside řádnou smlouvu, s panem Christopherem jsem byl normálně v kontaktu,“ vysvětloval před třemi lety v rozhovoru s autorkou tohoto textu Maxa. Firma měla podle něj na starosti telefonní systémy včetně záloh, ale zajišťovala i další datové služby internetové stránky s on-line připojením pro účastníky konferencí.

Maxa považoval Deeside za běžnou „zprostředkovatelská společnost, která si najala špičkové techniky a odvedla kvalitní práci“. Podle Maxy to byl ideální podnikatelský záměr, kdy londýnská firma dělá zakázky z celého světa, protože si dokáže levně sehnat špičkové odborníky. Jenže to, co podle obžaloby řekl o celé věci sám Christopher, asi podnikatele Maxu nepotěší. Ukázalo se totiž, že šedesátiletý obyvatel z karibské Dominiky je zemědělec a zaměstnanec místního fotbalového svazu.

„Není mu nic známo o tom, že by se společnost podílela na zajišťování audiovizuální dodávky pro konference v Praze a v krajích České republiky,“ stojí v obžalobě, o níž informovaly HN. Muž také řekl, že mu občas přišly kurýrem z Evropy nějaké dokumenty a on je bez prostudování podepisoval v těch místech, které mu označili křížkem. Kolem Vánoc za to prý dostal dvě lahve vína a párkrát i šek na 200 nebo 300 dolarů.

Jak tohle Vlastimil Maxa vysvětlí u soudu, bude nepochybně zajímavé sledovat. Také by se mělo prokázat, kdo byli ti lidé, kteří Christopherovi dělali ony křížky do papírů, a jakou roli měli v předražení zakázky čeští státní úředníci či politici. Zakázka tehdy spadala pod úřad, který vedl Jan Novák, a z pozice místopředsedy vlády pro evropské záležitosti za ni politicky odpovídal ministr obrany Alexandr Vondra. Ani jeden z nich však před soudem nestojí.