Skotsko už nyní oplývá velkou mocí

„Osobně si myslím, že hlavním problémem je jen schopnost zareagovat na tlaky malé a mírně odlišné části obyvatelstva, která se nachází na periferii centralizovaného státu,“ říká o nadcházejícím skotském referendu o nezávislosti Ben Seyd, profesor britské politiky na University of Kent.

V reakci na nejnovější předvolební výzkumy jeli předsedové stran David Cameron, Ed Miliband a Nick Clegg v půli týdne Do Skotska. Mají opravdu strach z výsledku? A mohla jejich návštěva něco změnit?
Strach mají. Cameron proto, že je unionista a ANO v referendu by pro něj mělo špatné následky; nevypadal by dobře v očích ostatních Britů. Miliband proto, že mnoho labouristických členů parlamentu pochází ze Skotska. Skotsko má mnoho levicových voličů a strana by rozdělením ztratila. A jestli návštěva něco změnila? Nejsem si jistý. Hodně lidí je rozhodnutých, ale z těch patnácti procent, kteří ještě nevěděli, jak budou hlasovat, mohli někoho přesvědčit.

Myslíte, že v referendu skutečně může vyhrát ANO pro odtržení? A může oněch 15 procent mít zásadní výzva?
Ano na obě otázky. Pokud to bude hodně natěsno, stačí samozřejmě i míň než těch 15 procent k otočení výsledku.

Jaký je váš postoj k odtržení Skotska coby Angličana?
Nechci, aby se Skotsko stalo nezávislé. Cítím se stejně britsky jako anglicky.

Co je podle Vás hlavní motivem referenda? Chtějí Skotové skutečně levicovější, solidární společnost?
Skotové nemají rádi mnohé věci, o kterých je rozhodováno v Londýně – hlavně nařízení a zákony. Ale neexistuje žádný důkaz, že by Skotové byli levicověji zaměření než Angličané.

Vyústila by skotská nezávislost v další decentralizaci a přenášení pravomocí na regionální úroveň? Například že by Wales rovněž požadoval nezávislost, že by nastaly nepokoje v Severním Irsku, nebo že by se dokonce i sami Angličané dožadovali vlastního anglického parlamentu?
Skotská nezávislost by neznamenala větší decentralizaci, ale naopak další pravomoci Skotsku by mohly. Skotsko už teď má svůj parlament a rozhoduje o velkých otázkách jako školství a zdravotnictví. Anglická identita v posledních letech posílala. Ale nemyslím, že by se lidé v Anglii nějak výrazně klonili k regionálnímu rozhodování - a Walesu byly dány větší pravomoci zrovna nedávno.

Jsou výroky Alexe Salmonda, představitele Skotské národní strany a celého referenda, realistické? Například jeho vize Skotska jen se zelenou energií a bez nukleárních zbraní?
Příklady, jež uvádíte, jsou realistické. Méně přesvědčivé jsou výroky o veřejných financích.

Kterým nejméně pravdivým výrokem se strana podle vás ohání?
Že pravomoci, kterými nyní sever disponuje, nestačí k tomu, aby se Skotsko mohlo „bránit“ londýnské politice. Edinburgh má víc pravomocí než jiná mnohem větší města jako Birmingham, Leeds či Liverpool. Dalším úkazem je asymetrie nazývaná West Lothian Question, která se táže, proč mohou skotští členové parlamentu rozhodovat ve Westminsteru o ryze anglických otázkách, když angličtí politici nemohou dělat totéž. Zkrátka Skotsko už nyní oplývá velkou mocí.

Na internetových stránkách Skotské národní strany se mluví o tom, že země bude po odtržení bohatší. Avšak mnozí bankovní ekonomové varovali, že by naopak mohla upadnout do hluboké krize. Například soudní spor o ropu v Severním moři by jen urychlil možný pokles. Navíc by to zpomalilo produkci v Severním moři a hospodářství by pak potřebovalo až dvacetiprocentní devalvaci, aby mohlo obnovit konkurenceschopnost. To by znamenalo desetiprocentní pokles na mzdách a strmý nárůst nezaměstnanosti. Je to věrohodné?
Jestli dojde k devalvaci, záleží na tom, jakou by mělo Skotsko měnu. Skotská národní strana si myslí, že udrží v nějaké měnové unii libru. Jestli Skotsko bude bohatší, či ne, podle mě nikdo nemůže vědět.

Podle takzvané Barnettovy formule, jež rozpočítává, kolik na hlavu z britského rozpočtu Skotsko dostane, už nyní země má víc peněz v poměru k počtu obyvatel než zbytek Spojeného království. Myslíte si, že by Skotsko utrpělo bez subvencí od Anglie a Walesu?
Myslím si, že ano. Veřejné výdaje by se v nezávislém Skotsku musely smrsknout. Pokud Skotsko bude mít kompletní kontrolu nad příjmy z ropy, mohlo by to částečně vyrovnat tento negativní dopad. Každopádně by však muselo obětovat vysoké veřejné výdaje za možnost vlastní vlády. To je základní věc, nad kterou se Skotové musí zamyslet.

Co by se stalo s britskou armádou?
Otázka je, kde by měly základnu flotily nukleárních ponorek a zbraní, které se nyní nacházejí na severu. Ve Skotsku by to zjevně nebylo, jak se ohrazuje SNP.

Co by se stalo s Radou bezpečnosti, kdyby se Skotsko osamostatnilo? Nerozdmýchalo by to vlnu nevole v OSN. Rozvojové země by si třeba o „zbytku“ Británie mohly říkat: Proč má tahle oslabená země pořád takové slovo a vliv ve světě?
Tady je těžké něco předpovídat.

Jaký by byl nejkatastrofičnější scénář, pokud by v referendu vyhrálo ANO?
Přesun kapitálu ze Skotska a nutnost Skotska držet si obrovské finanční rezervy, pokud by mělo přijmout unijní měnu.

Je tahle touha po samostatnosti špatným signálem pro EU a zbytek Evropy?
Jistě; máme tu Katalánsko, proto je přístup Španělska ke skotské otázce tak chladný. Španělsko se nijak nehrne k tomu, aby se Skotsko automaticky stalo členem EU.

Takže by bylo pro Skotsko složité vyjednávání o vstupu do EU?
Podle Skotské národní strany by se stalo členem automaticky. Nicméně o tom, zda by to tak bylo, se vedou spory.

Text a komentář o skotském referendu najdete v novém Respektu 38/2014, který vychází v pondělí 15. září (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).