Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Filmové vývary, Kultura

Kdo přežije býti Bohem

Na začátek mě čeká rusko ukrajinská kláda aneb Jak je těžké býti filmovým kritikem

Jak je těžké býti Bohem • Autor: kviff.cz
Jak je těžké býti Bohem • Autor: kviff.cz

Tak, co mě dnes čeká? Strašná kláda. Sotva přijedu a vyřídím si akreditaci (přičemž budu doufat, že nebudou moc velké fronty), mám před sebou 130minutový ukrajinský film Kmen neboli Plemja od režiséra Myroslava Slabošpyckého. Prý jde o událost filmové sezóny, kdo neviděl, ať se jde zahrabat metr pod zem. Noticka říká, že je to snímek o „hluchoněmém mladíkovi, novicovi ve specializované internátní škole, který je nucen přijmout drsná kmenová pravidla místních chovanců.“ Lovely.

Jen, co skončí Kmen, mám asi po dvacetiminutové pauze ruský film, tentokrát 140minutový. Brnkačka. Jmenuje se Leviatan a natočil ho můj oblíbenec Andrej Zvjacingev. Říká se mu „nový Tarkovský“, ale je to jen částečně padnoucí nálepka.

„Děj filmu se odehrává na Kolském poloostrově ve zdevastovaném přístavu, kde na odlehlém místě stojí dům obývaný rodinou mechanika Kolji. Domu i pozemku by se rád zmocnil starosta blízkého města. Koljovo odhodlání ubránit se za pomoci právníka z Moskvy, přítele z mládí, má tragické důsledky. Mocní dnešního Ruska jsou stejně cyničtí a bezohlední jako bývali dřív a příběh ústí v beznaděj i v osobním životě postav.“

Anotace prozrazuje zdánlivě vše. U Zvjaginceva jde ale o to „jak to bude vypadat“. Prostě hodně hutná, v něčem hyperrealistická a v něčem snová atmoška, předpokládám-li, že neuhne ze svého dosavadního stylu. Film dostal cenu za scénář v Cannes, což je celkem překvapivé vzhledem k tomu, že u Zvjaginceva bývá děj zdánlivě prostý a nestojí na dialozích, ale obrazech.

No, a když už jsme se rozcvičili Kmenem a Leviatanem, tak do třetice všeho dobrého si dáme poslední, tentokrát 170minutový ruský film, a to adaptaci bratrů Strugackých Je těžké být Bohem od režiséra Alexeje Germana. To je člověk, který zdánlivě třináct let nic neudělal, ale přitom točil tohle veledílo, o němž si už asi nikdo nemyslel, že kdy bude dokončeno.

Tedy on ho vlastně nedokončil, protože umřel. Nicméně jeho žena Světlana Karmalitová a syn Alexej to po něm převzali, a dokonce se ani moc nemusely měnit titulky – Alexej jako Alexej, že. Každopádně, kdo přežije Býti Bohem, tak si může říkat skutečný milovník filmu. Neberte to jako útrpnou oběť, ale výraz lásky.

Z pochopitelných důvodů o filmech budu referovat až zítra, neboť padnu zmožen do peřin. Je těžké býti filmovým kritikem.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].