Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Externí hlasy

Vysokoškoláci v montovnách opravdu jsou městská legenda

Ještě jednou a s čerstvými informacemi o absolventech vysokých škol

Studenti vysokých škol - Ilustrační foto. • Autor: HN, René Volfík
Studenti vysokých škol - Ilustrační foto. • Autor: HN, René Volfík

Když jsem se po neděli konečně dostal k diskuzi pod blogem Máme moc kulturních antropologů, zjistil jsem, že už je obsáhlá a členitá a vstupovat do ní s odpověďmi na jednotlivé výtky je poněkud nepřehledné. Omlouvám se tedy diskutujícím za zpoždění a reaguji souhrnně pokračováním blogu.

V pátek byla na odborné konferenci zveřejněna čísla z projektu REFLEX 2013, který zkoumá, jak na tom jsou se zaměstnáním, kvalifikací a platy absolventi vysokých škol. Takže už neplatí, že mnoho nevíme o tom, kolik vysokoškoláků končí u nekvalifikované práce.  Z nové prezentace, kterou nabízím ke stažení, se to vyčíst dá. Odpovídám postupně na hlavní výtky, které se v diskusi vyskytly, a přidávám jako bonus dvě šikovné tabulky s překvapením.

Kolik lidí studuje techniku? Jeden z diskutujících mi vytknul, že jsem se nenamáhal zjistit, jak to vlastně s počtem absolventů přesně je. A odkazuje na čísla z roku 2010. Nebyla to lenost, jak se můžete přesvědčit v jenom ze starších blogů na téma technického vzdělávání. Je z roku 2011 a pracuji tam právě s těmito údaji. Jen mi už dnes nepřišla aktuální.  

Také je důležité si ujasnit, jak o tom debatuje další diskutující, koho dnes započítáme do technických oborů.  Jen elektrotechniky, stavaře, strojaře, chemiky a dejme tomu architekty?  Asi by bylo korektní přidat i ty, kteří se věnují přírodním vědám, protože tam patří třeba i absolventi matfyzu - a ti velmi často končí v oborech, které považujeme za technické. Podle údajů, kterých jsem se dopátral v různých zdrojích, bych řekl, že neuděláme velkou chybu, když budeme tvrdit, že takové obory studuje zhruba čtvrtina vysokoškoláků.

Koucky obor studia • Autor: Respekt
Koucky obor studia • Autor: Respekt

Kolik vysokoškoláků pracuje v montovnách? Na to odpovídá následující tabulka. V ní vidíte absolventy rozdělené podle kvalifikačních stupňů. ISCO 1 jsou řídící pracovníci, dvojka specialisté, trojka techničtí a odborní pracovníci, čtyřka úředníci, pětka pracovníci ve službách.

A poslední sloupeček ISCO 6–9 to jsou právě ty profese, kam asi opravdu vysokoškolák nepatří – manuální profese, řidiči, řemeslníci a podobně. Montovny tu úplně nerozlišíme, ale je jasné, že i když se pozice vysokoškoláků mezi lety 2006 a 2013 zhoršila, pořád nejčastěji pracují jako specialisté nebo odborní pracovníci, tedy hned na druhém či třetím nejvyšším kvalifikačním stupni.

Paradox je, že nejvíce si pohoršily ony technické obory - tam nejvíce lidí dělá méně kvalifikovanou práci než před šesti lety. Hodně absolventů ekonomie a společenských věd dnes pracuje na úřednických pozicích, ale úplně nejhůř jsou na tom lidi ze zemědělských, lesnických a veterinárních škol. Těch pracuje v málo kvalifikovaných profesích čtvrtina.  Což asi souvisí s oborem jejich činnosti. U ostatních typů škol je takové pracovní zařazení zcela okrajové, obvykle okolo jednoho procenta. Proto si dovolím prohlásit za potvrzené, že vysokoškoláci v montovnách opravdu jsou městská legenda.

Najdou vysokoškoláci zaměstnání v oboru? Další otázka je, zda vysokoškoláci opravdu studují to, co potřebují. Jestli tedy zbytečně neinvestujeme do studia, které jim k ničemu není. Opět nabízím tabulku. Ta ukazuje, že naprostá většina absolventů (80 %) potvrzuje, že vystudovala obor, který potřebovala. Asi pětina říká, že měla studovat zcela jiný obor nebo žádný. To je rozhodně lepší výsledek, než bych čekal.

Když se podíváte, jak je to v jednotlivých oborech, najdete samozřejmě rozdíly. Třeba počet nespokojených absolventů zemědělských a ekonomických škol je poměrně vysoký. A úplně nejvyšší je mezi absolventy společenských a humanitních oborů (zhruba třetina). Ale tam je zase zjevné, že to je dlouhodobá záležitost, nejspíš spojená s častou profesní nevyhraněností. Po léta je to procento spokojených a nespokojených humanitních absolventů víceméně stejné.

Koucky zamestnani absolventu • Autor: Respekt
Koucky zamestnani absolventu • Autor: Respekt

Existují „genetické mantinely“ vzdělávání?  Na několika místech diskuse se vyskytla důležitá poznámka. Jednak o nepodařeném Boloňském procesu (ten dělí studium na bakalářské a magisterské) a o tom, že „pořádnou“ vysokou školu může vystudovat jen 12 či 18 % populace. 

Je třeba si uvědomit, že mezi „vysokoškoláky“ dnes počítáme prostě každého, kdo jde něco studovat po střední škole. Takže i rehabilitační sestry a zdravotní sestry obecně, zahradníky, účetní, obchodníky. Prostě ti všichni reálně potřebují ke své práci ještě další vzdělání po maturitě.

Ano, akademicky pojaté studium univerzitního typu asi opravdu může absolvovat maximálně pětina populace. Pak ale upravme profilaci jednotlivých škol tak, aby dávaly studentům, co opravdu potřebují, a  nevytýkejme maturantům, že chtějí studovat. Všechna data – od nezaměstnanosti po spokojenost v profesi – ukazují, že jim takové studium je ve výrazné většině případů užitečné.

Co k naší debatě z tohoto šetření vyplývá? Tady bude asi záležet na interpretaci; ta se může u každého lišit, ale mě ta data překvapila. Čekal bych horší výsledky. Tedy že se víc lidí splete při výběru oboru studia, že jich víc skončí v méně kvalifikované profesi. Navíc se ukazuje, že mnohé výsledky jsou paradoxní. Zhruba stejně spokojení jsou s tím, co studovali, technici i humanitně vzdělaní. Největší propad ve využití vysokoškolské  kvalifikace zaznamenali právě technici; s jedinou výjimkou zemědělských oborů.

Svět vzdělání a pracovního uplatnění je zjevně podstatně složitější, než si ho ve společenské konverzaci představujeme. Jedno číslo na závěr. Když se v rámci výzkumu ptali vysokoškoláků, kolik z nich by při opakované volbě chtělo vystudovat ten samý obor na té samé škole, dlouhodobě odpovídá ano 66 % oslovených (celkově projevuje spokojenost přes 80 %). Zhruba 15 % by studovalo jiný obor na jiné škole a jen 1,7 % by raději nestudovalo vůbec. Tož tak.

Celou prezentaci, kde najdete mnohem více informací o tom, jak jsou na tom čerství vysokoškoláci s hledáním práce a s platy, si můžete stáhnout a prohlédnout ZDE.

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].