Mráz do polí vane z Agrofertu

Urputnost, s jakou odmítají ČSSD a ANO pustit lidovce do vedení ministerstva zemědělství, je čím dál podezřelejší. Proč najednou taková bitva o resort, nad nímž při rozdělování křesel nikdy neprobíhaly žádné velké rozbroje? Ještě nikdy ale také nebyl pod koaliční dohodou podepsán průmyslník, který zbohatl především na zemědělských dotacích. Ano, mráz do polí a lidoveckých plánů přichází z Babišova Agrofertu. 

Andrej Babiš od počátku věděl, že kvůli střetu zájmů je pro něj ministerstvo zemědělství nedostupné. Proto se již dříve, zřejmě za zády lidovců, dohodl se sociálními demokraty. A ti se opravdu snaží. Jan Mládek už přišel s podezřením, že lidovci usilují o zemědělství, aby mohli přes Pozemkový fond přihrávat církvím neoprávněně majetek.

Jestli ale někdo byl v minulosti expertem na spekulace s pozemky a zašantročování agrárního majetku, pak právě někteří sociální demokraté. Jejich ministr zemědělství Petr Zgarba musel v roce 2005 rezignovat, když se ukázalo, že Pozemkový fond přidělil spekulantům pozemky v okolí Prahy za směšnou cenu. A Zgarbův předchůdce a stranický kolega Jaroslav Palas? Ten sehrál velmi podezřelou roli při nevýhodném prodeji státního podílu v potravinářském podniku Setuza lidem napojeným na Františka Mrázka a Tomáše Pitra.

A co se týče možného zneužití Pozemkového fondu v církevních restitucích? I kdyby hrozilo, koaliční partneři si to mohou lehce pohlídat přes své lidi, které jistě vyšlou do dozorčí rady fondu. Tady zdaleka nejde o zájmy církví, ale o podnikatelské zájmy šéfa hnutí ANO. Firmy Andreje Babiše loni vydělaly šest miliard korun. Z toho tři miliardy získaly na zemědělských dotacích. Zhruba stejnou sumu Agrofert vydělal na povinném přimíchávání řepkového oleje do benzínu. Jeho zvýšení proloboval v parlamentu jeden z největších výrobců řepkového oleje u nás – Andrej Babiš. 

Většina Babišových zisků tedy plyne z našich daní a z peněz, které utratíme za dražší benzín. Což by měl být i konec předvolební pohádky o mladíkovi, který do podnikání přišel se sto padesáti tisíci korunami a zbohatl, aniž se zapletl s politiky a se státem. 

Pro Babiše a na něj napojené podniky je teď každopádně životně důležité, aby měl vliv na dění v zemědělském rezortu. Ten ale může daleko spolehlivěji uplatnit přes sociální demokraty než přes lidovce. Jestli totiž někoho Babiš drží v šachu, pak Bohuslava Sobotku.

Kariéra předsedy ČSSD stojí a padá se vznikem a délkou trvání této koalice. Tudíž bude vstřícnější k Babišovým podnikatelským záměrům. Už nyní se to projevilo tím, že si šéf ANO nadiktoval do koaliční smlouvy plán na postupné dosažení potravinové soběstačnosti v základních potravinách. Což se neobejde bez dalšího masívního dotování zemědělců z veřejných rozpočtů.

Naproti tomu kariéra Pavla Bělobrádka a budoucnost lidovců nejsou osudově svázány s touto vládou. Naopak rizika pro ně představuje spíš jejich vstup do koalice. Pro Babišovu vyděračskou strategii jsou tedy nepoužitelní. Teď jde ale o to, zda právě Babišovy zájmy, které se při sporu o ministra zemědělství vynořily zase o něco jasněji, nejsou tím zásadním rizikem, před nímž by měli lidovci couvnout do opozice.