0:00
0:00
Denní menu24. 3. 20166 minut

Znalec marxismu Gauck se před čínským prezidentem nesklonil

Gauck v Číně • Strýc a vládce Si ťin-pching • Aplikace pro uprchlíky • Merkelová měla víc mluvit s Francií

Autor: REUTERS

Když dva dělají totéž, není to totéž. To platí i pro setkání středoevropských prezidentů s čínským vladařem Si Ťin-pchingem. Ten v pondělí přiletí do Prahy a tento týden v Pekingu hostil německého kolegu Joachima Gaucka. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung návštěvu shrnuje tím, že “Gauck hostitele překvapil znalostmi marxismu a kritickými otázkami, které se ostatní bojí položit.”

Německý prezident nečekaně dlouhé dvě hodiny debatoval se členem nejužšího vedení státu odpovědným za propagandu a s profesory marxismu na centrální univerzitě Komunistické strany v Pekingu. Jak se dá vůdčí úloha Komunistické strany spojit s principy právního státu? Jaká je role odborů? Ochrana lidských práv? ptal se Gauck na nepříjemné otázky. “Čínské vedení je zvyklé, že se oficiální a další významní hosté kvůli hospodářským zájmům svých zemí hluboce ukloní a předhánějí v komplimentech. Pouhý den před Gauckovou cestou například šéf propagandy poslouchal pochvaly od Marka Zuckerberga z Facebooku, ačkoli Čína jeho vlivnou internetovou službu nadále cenzuruje,” píše FAZ.

↓ INZERCE
Německý prezident Joachim Gauck Autor: Milan Jaroš

Gauck, někdejší bojovník za občanská práva v komunistickém východním Německu, ale nechtěl budovat přátelské vztahy za každou cenu. “Nejen čínské vedení - ani já bych neměl ztratit tvář,” říkal prý německým novinářům před prvními pekingskými hovory. Do své delegace přibral například zástupce německé katolické a evangelické církve, vládní zmocněnkyni pro lidská práva anebo šéfa německého svazu odborů. Gauck se v hovorech zasazoval i za konkrétní, vloni uvězněné obhájce lidských práv.

Proti vůli čínských úřadů se setkal se zástupci občanské společnosti včetně známých právníků souzených disidentů a novinářů. Dále měl na programu setkání a debatu s předními čínskými spisovateli, se zástupci čínských křesťanů a návštěvu mešity. “V debatě o lidských právech a právu v socialistické společnosti je důležité neposlouchat jen oficiální hlasy, ale také hlasy ovládaných,” řekl Gauck k setkání s kritiky čínského režimu.

Gaucka do Číny pozval čínský prezident během jeho poslední návštěvě v Berlíně, kdy spolu prý vedli velmi otevřený rozhovor. Tento příklad ukazuje, že s Čínou je možné být partnerem a zároveň neztrácet vlastní tvář, jak to Gauck nazval. Jeho kritika totiž nevylučovala, že v Pekingu uznal německý zájem, sympatie, respekt vůči vzestupu Číny v minulých desetiletích a zasazoval se o spolupráci na poli inovací a technologií. Pochvaloval si poté otevřenost rozhovorů a pozornost, se kterou čínští hostitelé odpovídali na jeho kritické dotazy, což podle slov členů německé delegace platilo i pro rozhovory s čínským prezidentem. Hájil se prý s ohledem na obecný zájem celku, kterému jsou v Číně konkrétní lidské osudy podřízené. Společně pak Gauck a Si spustili intenzivní rok čínsko-německých studentských výměn.

“Zjevně čínský premiér Li a prezident Si oceňují otevřené rozhovory s německým hostem,” shrnuje svůj text deník FAZ. Nechme se překvapit, zda otevřené rozhovory uslyšíme i příští týden v Praze - dobré je předem vědět, že hospodářským vztahům a vzájemnému respektu otevřenost nepřekáží.

Jestli budete mít čas si před návštěvou čínského prezidenta v Praze přečíst jen jeden jeho anglicky psaný profil, doporučuji ten následující z týdeníku The New Yorker. Vyšel přesně před rokem a navazuje na řadu vynikajících čínských reportáží od Evana Osnose. Jeho pečlivá rešerše je vidět na citacích ze starých rozhovorů Si ťin-pchinga v lokálních čínských novinách nebo na tom, že se při přípravě textu setkal i s Eleonorou a Thomasem Dvorchakem, u nichž mladý Si Ťin-pching v roce 1985 přespal během návštěvy městečka Muscatine v Iowě. „Moji synové odešli na univerzitu, takže přespal v jejich volném pokoji,“ popisuje paní Dvorchak. Na zdi byly plakáty slavných amerických fotbalistů a hrdinů ze Star Treku.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Rusku; ilustrační foto Autor: ČTK, AP

Si se podle textu v minulých třech letech stal nejautoritářštějším čínským vladařem od dob Mao Ce-tunga. Měřeno počtem funkcí, do jejichž čela se dosadil, nebo očistou, kterou uvnitř strany vyvolal. Ve jménu čistoty nechal vyšetřovat desítky tisíc krajanů za korupci nebo vyzrazování státních tajemství. Místo předchozího kolektivního vedení stálého výboru politbyra, v němž byl prezident jen prvním mezi rovnými, sám sebe postavil do centra veškeré moci.

Vzniká kolem něj i kult osobnosti: je hrdinou komiksu, jenž vypráví dětem o tom, jak se stát lídrem, dostal přezdívku „Velký strýc Si“, kterou ho někdy nazývá státní tisková agentura, při přijímacích zkouškách na uměleckou univerzitu musí studenti malovat jeho portréty. „Ale říká, co si myslí. Podle mé zkušenosti je přímý, není na něm nic umělého,“ míní bývalý australský premiér Kevin Rudd, který mluví plynně čínsky a během let s čínským vladařem často hovořil.

Více už v tomto vynikajícím textu. Analýzu, jak Si mění Čínu, pak najdete v novém Respektu, který mimořádně vyjde v úterý (digitálně ale bude k dispozici tradičně od neděle).

Gerhard Schröder Autor: HN

V týdeníku Die Zeit minulý týden vyšel zajímavý rozhovor s bývalým kancléřem Gerhardem Schröderem, jehož reformám Německo do velké míry vděčí za současná úspěšná léta. Zdůrazňuje v něm jednu věc, kterou podle jeho soudu Angela Merkelová udělala v uprchlické krizi špatně: málo svůj postup koordinovala s Francií.

Bez ní podle Schrödera nejde ani přesvědčovat východoevropské státy a protlačit společné evropské řešení. Tuto chybu podle něj udělal již předtím Wolfgang Schäuble, když ve svém tlaku na škrtací reformy v Řecku přehlížel věcné námitky francouzského kolegy. Bez těsné německo-francouzské spolupráce nemůže EU účinně fungovat – ato se dle Schrödera nyní opět ukazuje.

Rozhovor není volně dostupný, koupit si ho můžete zde.

Německo se snaží spoustou cest působit na nově příchozí uprchlíky a začlenit je do společnosti. Jednou z nich je nová aplikace Ankommen (v překladu dojít, přijít či dorazit), jež má být průvodcem v prvních týdnech. Existuje v pěti jazycích a vysvětluje pravidla azylového řízení, základní fráze v němčině, kulturní normy i pravidla hromadné dopravy. Až někdy budou uprchlíci i v Česku (anebo při včasné přípravě), může být německé know-how užitečné.

https://www.youtube.com/watch?v=Q-Vg5UXe8_g

Video:  Jak farmařit bez vody.

Kulturní tip: Humr. Od čtvrtka v kinech. V blízké budoucnosti jsou dle zákonů Města nezadaní lidé zatýkání a odváženi do Hotelu. Tam si musejí do 45 dní najít partnera. Pokud se jim to nepodaří, jsou proměněni ve zvíře dle vlastního výběru a vypuštěni do Lesa.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].