Bernstein: Lidé dnes nechtějí pravdu, ale munici pro své názory

„Jakmile jednou vložíte lidem do rukou moc, nemůžete jim ji (v demokratické společnosti) odebrat,“ píše v komentáři agentura Reuters. Text se týká dalšího dnešního kola amerických primárek, které bude de facto kolem posledním. Hillary Clinton je již neporazitelná. A pokud vyhraje v Indianě také Donald Trump - podle průzkumůvede až o 15% - stane se neporazitelným i on. Všechny snahy Teda Cruze, včetně kvapné nominace Carly Fioriny na post viceprezidentky, vycházejí na prázdno. A podstatou zmiňovaného komentáře je, že naprázdno vyjdou i snahy republikánského establishmentu převálcovat Trumpa na červencovém stranickém sjezdu.

Primárky více méně v dnešní podobě se ve Spojených státech konají od 70. let minulého století. Do té doby měly spíše symbolický charakter a o nominacích se skutečně rozhodovalo v zákulisí stranických sjezdů. “Chcete vidět, jak takové sjezdy vypadaly? Podívejte se na film The Best Man z roku 1964 natočený podle předlohy Gora Vidala. Zákulisní dohody a machinace vypadají tak předpotopně, že by herci mohli mít na hlavách napudrované paruky,” popisuje agentura Reuters, jak se doba změnila.

Obě hlavní americké strany zavedly nový nominační systém právě pod tlakem veřejnosti - a je nanejvýš nepravděpodobné, že by se veřejnost opět nechala ochotně vodit za ručičku. Umí si skutečně někdo představit, že by po více než rok trvajícím cirkusu spojeném s primárkami najednou v červenci republikáni sešli a oznámili, že v podzimních volbách bude kandidovat někdo, kdo buď drtivě prohrál, nebo třeba vůbec nekandidoval? “Trump minulý měsíc prohlásil, že pokud to republikáni zkusí, propuknou nepokoje,” konstatuje Reuters.

Trumpa není potřeba brát doslova, signál k příznivcům to ale bezpochyby je: je opravdu velmi nepravděpodobné, že se Trump tiše odporoučí, aniž se třeba nepokusí o nezávislou prezidentskou kandidaturu, která republikány rozštěpí. “Republikáni mají před sebou těžké rozhodování,” píší Reuters. “Buď nominují Trumpa a prohrají (s ním) v prezidentských volbách. Nebo nominují někoho jiného a Trump se postará, aby prohráli.”

Pokud se ptáte, proč jsou si Reuters Trumpovou prohrou tak jistí, pak odpověď nabízí třeba tento text serveru The Politico. Podle posledního průzkumu prováděného na Floridě by v klíčovém státě Hillary Clinton porazila Donalda Trumpa o drtivých 13 procent. Důvod? Trump (ale i Ted Cruz, v tomhle si republikáni nevyberou) budí pohoršení u celých rozsáhlých segmentů voličů - neberou je ženy, mladí lidé a místní hispánská komunita. Ta vnímá Trumpa negativně z 87%! (To není překlep, připsal prý autor průzkumu k výsledkům).

The Washington Post k tomu dodává, že když vezmete Floridu a připočítáte k tomu 19 amerických států a Washington D.C., které ve všech šesti posledních volbách hlasovaly pro demokraty, vyjde vám Hillary Clinton jako příští americká prezidentka.  “Je to takhle jednoduché,” píše slovutný deník.

Situace je vlastně pro americkou pravici natolik tristní, že Ted Cruz obvinil americká (tradičně středolevá) média, že schválně poskytují nebývalý prostor Donaldu Trumpovi, aby své oblíbené Hillary zajistila nerušené vítězství. “Nanejvýš zábavné,” řekl by asi Hercule Poirot.

Německá vláda zjevně tuší, že se pod tradičními pohony automobilů třese půda. Minulý týden oznámila, že poskytne dotace ve výši 1,2 miliardy eur na nákup elektrických a hybridních vozidel. O dotace se stát šábne půl na půl s výrobci. O novém opatření referuje deník Financial Times.

Nejdřív na co se mohou Němci těšit. Na každé elektrické auto v hodnotě nižší než 60 000 eur dostanou příspěvek 4 000 eur, na každý hybrid 3000 eur. Kromě toho vláda zafinancuje výstavbu 15 000 dobíjecích stanic po celém Německu; a přijde ji to na dalších 300 miliónů eur.

Jedná se o další ekologický experiment s nejistým výsledkem? Němci již dříve vyhlásili cíl vyslat na tamní silnice do roku 2020 milion aut poháněných elektřinou, ale nic podstatného se nestalo a vláda cíl tiše opustila. Teď se mluví o tom, že by se počet elektrických aut mohl z dnešních 50 000 vozů vyšplhat na půl milionu. Kdy k tomu však dojde, to už si tentokrát příslušná ministerstva raději nechávají pro sebe.

Zároveň se zdá, že nyní úřednické rozhodnutí pohání odlišná motivace - bojí se, že německé automobilky prošvihnou zásadní technologickou změnu podobně, jako se to kdysi stalo třeba výrobci telefonů Nokia. Na jedné straně stojí nezpochybnitelný (a z hlediska německých výrobců nebezpečný) úspěch firmy Tesla, která nedávno představila svůj Model 3 a má na něj v tuto chvíli již více než 400 000 objednávek.

Na straně druhé je skandál Volkswagenu s falšováním emisí, který nasvědčuje tomu, že dosavadní technologická řešení nestačí k dodržování stále se zpřísňujících norem. Tradiční velké automobilky přitom nemohou snadno přejít na výrobu elektrických nebo jinak alternativně poháněných aut, protože ta jsou ještě stále příliš drahá, neexistuje k nim dostatečná infrastruktura a ani běžní řidiči k nim v tuto chvíli příliš neoplývají důvěrou.

Německý ministr pro ekonomiku Sigmar Gabriel tak podle Financial Times prohlásil, že cílem dotace je zajistit německému automobilovému průmyslu budoucnost a zaručit, aby se příští generace automobilových baterií vyráběla v Německu. Vládní krok přirovnal k vytvoření panevropského výrobce letadel Airbus v době, kdy leteckému průmyslu dominovali Američané. Německý automobilový průmysl se podle něj teď nachází v podobné situaci, kdy se budoucí digitální a bateriové technologie vyvíjejí především mimo Evropu.

Dodejme, že “česká” Škodovka nemá v tuto chvíli ve své nabídce jediný elektromobil a první hybrid hodlá na trh uvést v roce 2019. Jako hlavní důvod uvádí nezájem zákazníků o drahé technologie.

Stoupence australského whistleblowera Juliana Assange minulý týden nepotěšil Carl Bernstein, jeden z dvojice reportérů deníku The Washington Post, která stála za odhalením aféry Watergate. Podle britského deníku The Guardian (jinak velkého zastánce Assange) se novinářská legenda nechala slyšet, že WikiLeaks se zachovali nezodpovědně, když umožnili zveřejnění utajovaných informací, aniž se pokusili ochránit agenty tajných služeb.

Zdá se, že Bernstein vůbec není příliš nadšení z toho, jak se dnes komunikuje - zvláště, když se komunikace odehrává ve virtuálním světě sociálních médií. “Myslím, že dnes příliš mnoho lidí nezajímá co nejpřesnější pravda. Spíše je lákají informace, které potvrdí to, čemu už věří. Hledají munici pro politické postoje, které stejně zastávají,” cituje the Guardian legendárního novináře.

Ale k WikiLeaks. Podle Bernsteina odvedl Assange částečně užitečnou práci, plošné zveřejněné obrovského množství dokumentů bez toho, že by se je server pokusil “vyčistit” a poskytl tak ochranu agentům, bylo však čirou lehkovážností.

Bernstein se rozhovořil na slavnostním promítání legendárního hollywoodského trháku Všichni prezidentovi muži (který je samozřejmě o něm a jeho kolegovi Bobu Woodwardovi). S nostalgií zavzpomínal na “skutečnou reportérskou práci”, jejíž snahou je nalézt co nejpřesnější dosažitelnou verzi pravdy. "Je to o bušení na dveře, o tom, že mluvíte s mnoha lidmi, že se pídíte po zdrojích. Není to vůbec jednoduché ani to není přitažlivá práce,” dodal.

Video:  Mexičtí občané hasí americké požáry.

Kulturní tip: Kachní polévka. ČT art 3.5.2016  21:10

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikneE-mail:Denní menu Respektu (zajímavé články z médií každý všední den)Výběr z obsahu nového vydání týdeníku RespektTOP články týdne na Respekt.czZobrazit předchozí newslettery