Ani skrze Google nelze informaci zcela odstranit

Nenápadně (a za nezájmu tuzemských médií) se v Evropě rozběhla revoluce na internetu. Soudní dvůr EU rozhodl, že občané mají právo požadovat po internetových vyhledávačích vymazání odkazu na informace, které považují za nepodstatné, neúplné či zastaralé. Největší globální vyhledávač Google od té doby zavalily desetitisíce žádostí o „výmaz“ (viz nový Respekt). Globální gigant proto sestavuje tým složených z šéfů firmy i externích expertů, aby připravil jakousi kuchařku, jak se s těmito žádostmi vypořádat. Povolal i španělského právníka a experta na ochranu dat Jose-Luise Piňara. 

Kdo vám nabídl účast v poradní komisi Googlu?
Kontaktovali mě zástupci španělské pobočky Googlu a pak jsem začal komunikovat s lidmi z kalifornské centrály. Znám se s nimi, protože jsem několik let vedl ve Španělsku úřad pro ochranu dat a dlouhodobě se tím tématem zabývám. A nabídli mi to zřejmě také proto, že rozsudek Soudního dvora EU se primárně týká Španělska.

Už komise začala pracovat? A kdy můžeme čekat výsledek?
Ještě nezačala a nevím, kdy začneme. A zatím není ani jasné, jak přesně budeme fungovat a pracovat. Nicméně první výsledek bychom měli přinést ještě letos. Vzhledem k tomu, kolik žádostí o vymazání odkazů se na Google valí, je jasné, že máme před sebou hodně práce.

Přesto jste do toho šel. Proč?
Jak už jsem říkal, dlouho se věnuji tématu ochrany dat, mezi lety 2002 až 2007 jsem působil jako španělský komisař na ochranu osobních dat. Ale hlavně je to ohromná příležitost spoluvytvářet strategii pro klíčové otázky týkající se ochrany dat. Bavíme se tu o právu na soukromí jako základním právu - jehož naplňování ovšem musí být v rovnováze s dalšími právy, jako je právo na informace a svoboda projevu.

A tuto otázku navíc budeme řešit ve firmě, která v celém procesu hraje nejdůležitější roli. Navíc posledních pár let se Evropě mluví o právu být zapomenut a je potřeba dále upřesnit, co konkrétně toto právo znamená. Což není důležité jen pro běžné občany, ale taky pro vás, novináře. Musíme si dát velký pozor, aby se z ochrany soukromí nestal nástroj cenzury.

Co si myslíte o rozsudku soudního dvora, který stál na začátku?
Já s tím rozhodnutím z mnoha důvodů nesouhlasím. Myslím si například, že Google nelze považovat za správce dat, o informaci rozhoduje webová stránka, nikoliv vyhledávač, pomocí kterého onu stránku najdete. Ale zase rozumím tomu, že pokud nějakou informaci skutečně chcete odstranit, je jednodušší se obrátit na Google než na jednotlivé weby, které ji publikovaly.

Nicméně ani skrze Google nelze informaci zcela odstranit, sice ji nenajdete v národních verzích vyhledávače, ale na google.com už ano - a můžete to zároveň udělat z Evropy. Ve skutečnosti je téměř nemožné z internetu data úplně smazat. Další riziko spočívá v tom, že co jedna osoba považuje za irelevantní informaci, může být důležité pro ostatní občany a může být v jejich zájmu tuto znalost mít.

Což bude zřejmě řešit jak Španělsko, tak Česko, protože obě země mají totalitní minulost a žijí v nich i lidé, kteří by rádi, aby se o jejich angažmá v oněch režimem nevědělo. A mohou argumentovat právě tím, že už není relevantní, že před čtyřiceti lety pracovali pro tajnou policii.
Přesně tak - kdo rozhodne o tom, co je a co není relevantní? A relevantní pro koho? Je to velmi komplikované.

Jak reagovali na rozsudek vaši kolegové v Evropě? Přece jen jde o ochranu soukromí, čili by se jim teoreticky měl pozdávat.
První reakce byla pozitivní, ale když si pak přečetli pozorně rozsudek a zamysleli se nad všemi dopady, mám pocit, že ten názor se dost změnil.

Soudní dvůr EU „poradil“ španělskému soudu, jak postupovat v kauze Maria Gonzálese (na snímku), kterou dal celou věc po pohybu, když chtěl po Googlu vymazání zprávy o šestnáct let staré exekuci jeho majetku. Už je jasné, kdy padne finální rozsudek?
Jasné to není, ale očekáváme, že brzy. Je samozřejmě paradox, že se snažil o to, aby nikdo nevěděl o jeho starých finančních problémech, a teď o nich ví celý svět. A bude o nich vědět navždy, protože se o nich píše v rozsudku Soudního dvora EU a ve všech článcích o tom rozsudku pojednávajících. Ve Španělsku teď soudy řeší asi dvě stovky podobných kauz.

To množství je způsobeno tím, že španělský úřad na ochranu osobních dat dal mnoha lidem – a panu Gonzálesovi rovněž - za pravdu v tom, že mohou požadovat odstranění odkazu po internetovém vyhledávači. Nevím, jaká je situace v ostatních zemích, ale například v Itálii tolik případů nemají, protože tamní úřad naopak podobné žádosti zamítal a konstatoval, že se mají obracet nikoliv na vyhledávače, ale právě na provozovatele internetových stránek. Na tom je mimochodem znovu vidět, o jak složité téma jde.

O žádostech na vymazání, jež vyhledávač dostává, čtěte v novém vydání Respektu 24/2014 pod titulkem Google v roli soudce.