Jak Krtek ke slávě přišel
Je všude. Na tričkách, holínkách, věšácích, deštnících, učebnicích i zubní pastě. Milují ho v Číně, Japonsku, Německu, Rusku, Finsku i Iráku. Z temnoty hluboké totality se triumfálně vyhrabal na světlo globálního kapitalismu. A jestli někdo v české kultuře dokázal naplnit americký sen se vším všudy, pak právě on. Krteček.
Úvodní otázka ještě nepadla, ale starý muž usazený u stolu v pokoji v pražském domově pro seniory na ni ani nečeká. „Asi chcete vyprávět, jak jsem na tu postavičku přišel,“ odtuší výtvarník Zdeněk Miler předem, „každý to chce slyšet.“ Na posteli vedle něj leží polštářek s Krtkem, pod stolem taška s dětskými termoskami, na nichž černému hrdinovi dělá společnost ještě myška, žabka a zajíček. Každý týden sem dorazí průměrně deset až patnáct předmětů s motivem jeho kreslených zvířátek, jimiž různí podnikatelé touží ozdobit své výrobky. Výtvarník je pečlivě prozkoumá a schvaluje, ve zbylém čase pak dál neúnavně maluje zvířátko, které mu přineslo celosvětovou slávu.
Otázka, která nás sem přivedla, je ovšem ve skutečnosti trochu jiná než touha vyslechnout historku o zrození Krtečka, kterou pan Miler vyprávěl už snad tisíckrát. Totiž: Jak se z jednoduchého českého kresleného hrdiny stane legenda, která děti na celém světě přivádí k nefalšovanému nadšení, prodává miliony knih, New York Times jí věnují obsáhlý profil a založí veleúspěšný byznys, o jakém se jiné české kulturní celebritě ani nesní? Proč zrovna Krteček, a ne třeba Ferda Mravenec, Rumcajs s Mankou, Maxipes Fík nebo Rákosníček?
Zdeněk Miler se však mezitím pustil do vzpomínek a nesluší se ho přerušovat. Nezbývá než toto pátrání začít spolu s ním úplně na začátku. V onen podvečer roku 1956, kdy při…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu