Proměna
Volby na Slovensku překvapily jak samotnou společnost, tak politiky
Ještě před několika měsíci by si jen stěží někdo (včetně autora těchto řádků) vsadil na to, že slovenský premiér Robert Fico bude v půlce června na odchodu do opozice. Takové zázraky, že David (přesněji řečeno několik Davidů) porazí Goliáše, se přece stávají jen jednou za život – a slovenské novodobé dějiny tuto možnost vyčerpaly porážkou Vladimíra Mečiara ve slavných volbách v roce 1998.
Překvapení bylo tedy letos 12. června dokonalé: čtyři středopravé strany (SDKÚ, SaS, KDH, Most-Híd) dostaly od voličů dost hlasů, aby utvořily většinu 79 křesel proti 71 křeslům Smeru Roberta Fica a SNS Jána Sloty. Výsledek voleb je nicméně potvrzením toho, co už dlouho naznačují sociologické průzkumy, co se ale v politice projevuje až se zpožděním: mentální mapa Slovenska se postupně mění a s příchodem mladší generace sílí občanská společnost. Důkazem budiž už jen to, že v čele rýsující se vlády bude stát žena – Iveta Radičová.
Seznam dalších důkazů o probíhající proměně společnosti by byl dlouhý, proto jen ty nejdůležitější: odchod Vladimíra Mečiara, této noční můry slovenské demokracie, do politického důchodu, faktická porážka nacionalisty Jána Sloty a jeho SNS (pouhých 5,07 %), šokující úspěch projektu maďarsko-slovenského smíření, tedy strany Most-Híd Bély Bugára (8,2 %), a naopak neúspěch etnicky vyhraněné maďarské strany SMK Pála Csákyho (4,3 %) a nakonec relativně vysoká volební účast (58 %).
Tyto skvělé…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu