Zatím to drží

Voda je tady už zase vidět úplně všude. Pole a zahrady se změnily v řeku, pod vodou stojí celé čtvrti, na vyvýšeninách se tlačí desítky odstavených automobilů, lidé v holínkách úzkostně sledují stoupající hladinu obrovských špinavých jezer. Je úterý odpoledne a v třiadvacetitisícovém Bohumíně nedaleko Ostravy právě prožívají nejdramatičtější okamžiky dalších záplav: zdivočelá voda se začíná pomalu, ale jistě blížit k centru města a ohrožuje životně důležitá místa pro bohumínské obyvatele - dvě místní rozvodny elektřiny. Na radnici zasedá krizový štáb, policisté usměrňují pohyb po městě, desítky hasičů se za vytrvalého deště snaží na okraji gigantických jezer narovnat stovky pytlů s pískem. "Zatím se nám to daří, ale musíme být obezřetní a stále přidávat další a další pytle. Nic jiného dělat nemůžeme. Jen čekat a doufat. Před třinácti lety to bylo daleko horší. Neměli jsme vůbec žádnou šanci, voda se sem najednou vřítila a my se jen pokoušeli zachránit, co se dalo - hlavně životy lidí,“ říká šéf hasičů, vysoký muž v kombinéze. A podobně mluví i lidé v nejhůře postižených částech města: i když voda zaplavila desítky zahrad a silnice, hladina se drží pod magickou hranicí a do příbytků zatím vnikla jen minimálně.

Od přelomového roku 1997, kdy ničivé povodně udeřily v drtivé síle poprvé, záplavy s pravidelností sužují stovky obcí a měst a škody už se počítají na miliardy. A miliardy stát vydává i na nejrůznější…