Podepište vlastní krví

Jak Fischerův tým vyjednával Klausovi lisabonskou výjimku

Zdejší kotlina i zbytek Evropy se připravovaly na drama, ale nakonec to byla skoro idyla. Češi si z předvíkendové schůzky Unie v Bruselu přivezli překvapivě rychle přiznanou výjimku z evropské Listiny základních práv. Právě tímto aktem Václav Klaus podmínil podpis Lisabonské smlouvy. Prezident poté prohlásil, že změnu přijímá a další podmínky „vznášet nehodlá“. Cesta k dokončení ratifikace smlouvy v Česku je otevřená. Tečka to ale ještě není – v tom nejširším smyslu slova.

Nebezpečné

Stará Ruzyně, Praha, čtvrtek 8.15 ráno. Kapitán vládní letky velí ke startu, na palubě je klid, ale nálada není dvakrát povzbudivá. Premiér Jan Fischer zapadá hluboko do sedadla a vynořuje se až v druhé půlce letu. Kyne na náměstka Marka Moru, hlavního vyjednavače české výjimky, ten bere tašku a oba muži mizí v zadní části letadla. Fischer si nasazuje brýle a po zbytek letu zpoza sedadel vykukují už jen stránky papíru – Klausova podmínka černá na bílém. K novinářům přichází jen ministr pro Evropu Štefan Füle, ale mluví nekonkrétně a odmítá být citován. V příběhu Klausovy podmínky je v té chvíli řada neznámých. Jak na vytažení Benešových dekretů na evropský piedestal zareagují Maďaři, Slováci, Rakušani, Němci?

Po poledni už na zemi v…