S indickou výtvarnicí, básnířkou a feministkou Papiou Ghoshal o slabosti západních žen, tabu menstruace a parních vlacích
Papia Ghoshal žije na rozhraní mezi východním a západním světem. Narodila se v Kalkatě, ale žije také v Londýně, své obrazy vystavuje v Německu, Španělsku i České republice, kde nedávno získala prestižní mezinárodní ocenění Art Prague. Pochází z nejvyšší bráhmanské kasty, ale svého postavení se vzdala a proti tradičnímu světu staví vlastní odvážné názory – třeba na hinduistickou mytologii nebo tabu menstruace vytvořené muži. O její odvaze svědčí to, že do Velké Británie odjela i proto, aby se naučila řídit parní vlak.
Proč jste se chtěla naučit řídit parní vlak?
Vždycky se mi zjevoval ve snech. Už jako malé holce se mi zdávalo, že plavu na bílých oblacích dýmu, který vypouští z komína. A protože jsem člověk, který si rád plní sny, tak jsem se rozhodla, že se parní mašinu naučím řídit, a přihlásila jsem se v Británii do jedné školy v Sussexu. Ostatní účastníci kurzu byli samí urostlí chlapi. Nechtěli věřit vlastním očím, že tak drobounká a malinká indická žena přijela z takové dálky jenom proto, aby se naučila řídit mohutný parní stroj.
A dostanete se vůbec někdy k řízení vlaku?
Každé léto řídím vlak společnosti West Sommerset Railways. Vozím sedm vagonů s pasažéry. Teď mě to čeká…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu