Pracuji jako koordinátor Evropské dobrovolné služby a již nějakou dobu zařizuji víza pro našeho arménského dobrovolníka. Otázky zní: Proč je nutné o víza nad 90 dní osobně žádat na české ambasádě mimo ČR, ačkoliv jsou žádosti zpracovávány cizineckou policií v Čechách a žadatel zpravidla již nějakou dobu pobývá v rámci víz pod 90 dnů v ČR? Může za to chyba v zákoně?
Petr Kačena, Praha
Ptali jsme se mluvčí ředitelství cizinecké policie Kateřiny Rendlové:
Vízum je jinými slovy souhlas konkrétního státu s tím, aby cizinec, který o něj žádá, mohl vstoupit na jeho území. Každý stát tímto způsobem rozhoduje o tom, koho na své území pustí a koho ne.
Každý cizinec, který tedy chce na našem území pobývat déle než tři měsíce, k tomu musí mít tzv. zákonný důvod. A tyto důvody je třeba ověřit ještě před tím, než sem cizinec přicestuje. Proto musí každý cizinec na zastupitelském úřadě doložit všechny náležitosti, které mu ukládá zákon. Zastupitelský úřad žádost posoudí a odešle na cizineckou policii, která o udělení či neudělení víza rozhoduje. Děje se tak proto, že na udělení víza není žádný právní nárok a kromě obligatorních náležitostí, které jsou vyjmenovány v zákoně, jsou ještě další okolnosti, které mají na udělení víza vliv. Především jde o vyloučení bezpečnostního rizika, a to může udělat jedině policie. Proto nemůže být o žádosti rozhodnuto rovnou na zastupitelském úřadě – prostě stát chce vědět, kdo cizinec přesně je, proč tu chce zůstat déle, proč tu chce pracovat. A pokud si chce stát uchovat právo rozhodovat, koho na své území pustí a koho nikoli, jinými slovy o své bezpečnosti, musí cizinec vycestovat a celou proceduru podstoupit mimo naše území. Protože pokud by stát zjistil, že je cizinec nežádoucí, tedy rizikovou osobou, lze si jinak jen těžko představit, jakým způsobem, s jakým úspěchem a samozřejmě na čí náklady bychom ho pak odsud vykazovali.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
