Sdružení Gaudia nabízí vzácné služby pro pacienty s rakovinou
Z této mladé ženy přímo sálá energie a pohoda. Bílý plášť jí dodává autoritu, ale neubírá jí nic na bezprostřednosti. Ve své miniaturní kanceláři v pražské Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského právě s úsměvem pokládá telefon.
„Dobrá zpráva. To bylo ministerstvo zdravotnictví, zřejmě dostaneme dalších dvě stě tisíc korun. Poslední dobou se nám daří,“
říká.
A je to dobrá zpráva především pro pacienty s rakovinou. Protože Jana Chladová a několik jejích kolegyň a kolegů ze sdružení Gaudia proti rakovině jim nabízí v našich poměrech velmi vzácné služby.
Rohlík, čaj a terapie
Terapeuti z Gaudie přicházejí na scénu, když se člověku rozpadá svět. Diagnóza „rakovina“ už zazněla nebo se vznáší ve vzduchu, operace se blíží nebo už pacient zažívá pooperační trauma z neodvolatelných změn vlastního těla.
„Je hrozně důležité přijít k pacientovi včas. Být u něj od začátku a provázet ho vším, co se s ním v průběhu léčby děje a bude dít. Pomoci mu zmobilizovat vnitřní síly,“ vysvětluje Chladová. „A tady v nemocnici to tak funguje – nabídnou vám psychoterapii jako samozřejmou součást léčby, jako když vám k snídani přinesou třeba rohlík a čaj.“ A to je v našich poměrech výjimečné – v řadě nemocnic žádná psychologická péče pro onkologické pacienty nefunguje. Jinde se k lidem podle Chladové dostávají psychologové pozdě: „Až když mají pacienti vážné psychické problémy, když přestávají svoji situaci zvládat,“ říká.
Snaha takové krizi předejít vypadá v praxi takto: po ránu si terapeuti po konzultaci s lékaři a zdravotníky rozeberou pacienty a vydají se za nimi. „Důležitý je samozřejmě už první kontakt,“ popisuje Chladová. „Představíme se jako terapeuti, nabídneme možnost hovoru o nemoci, obavách, strachu. Nestavíme se přitom do role expertů, kteří vědí, co je třeba dělat. To se odráží i v pohybech, v celkové atmosféře – zatímco lékař stojí nad lůžkem a sděluje fakta, my se k pacientům posadíme, když je jim zle, klidně je vezmeme i za ruku. Jsme partneři, kteří s nimi sdílejí jejich trápení.“
Smysl terapie má podle paní Chladové dvě základní roviny: dá pacientovi prostor k vyjádření vlastních obav a přání a může být základem pro hledání alespoň dílčích řešení. „Rakovina je u nás ještě stále hodně stigmatizující nemoc – je automaticky spojovaná se smrtí a vylučuje pacienta z normálního života. I blízcí lidé se často neumí k pacientům chovat – jsou vyhýbaví, přehnaně soucitní, neupřímní,“ říká Chladová. „A přistupuje k tomu strach z bolesti, ze smrti, obavy z rozpadu manželství, konce kariéry… O tom všem s pacienty mluvíme. A snažíme se společně přijít na to, co konkrétního, třeba i nějakou zdánlivou drobnost, mohou udělat, aby se cítili lépe.“
A někdy stačí upřímnost. Obavy z přijetí ostatními ničily vysoce postaveného manažera, který měl po operaci nádoru vývod z tlustého střeva. Nedovedl si představit, že se vrátí do práce, povede porady za přítomnosti několika lidí, včetně mladých kolegyň, a bude přitom myslet na to, že vývod může být zdrojem zápachu nebo nepříjemných zvuků. „Dospěli jsme během hovorů k tomu, že nejlepší bude zkusit naprostou otevřenost. Prostě ostatním popsat průběh nemoci i léčby, problémy, které jsou s tím spojené. A fungovalo to – ostatní to přijali,“ vzpomíná terapeutka na jeden z případů.
A terapeuti plní ještě další důležitou roli – o pacientech mluví s lékaři a sestrami, diskutují o tom, jak sdělovat diagnózu, co který pacient unese, nakolik je vnímavý nebo labilní… A hovoří o tom i s rodinami pacientů. „Lékaři sdělili manželovi diagnózu jeho ženy: terminální stadium rakoviny, nejvýše tři měsíce života. Přišel se s námi poradit, zda a jak jí to říci,“ líčí Jana Chladová. „Radili jsme mu, jak opatrně zjišťovat, co si paní sama přeje. A výsledek? Ulevilo se všem – paní přesně odhadla svůj stav a přála si o tom se svými blízkými mluvit. Smířit se s tím, chovat se upřímně a prožít hezké poslední Vánoce.“
Sdružení Gaudia proti rakovině pracuje u Milosrdných sester třetím rokem. A svoje služby bude nabízet i v dalších nemocnicích. V létě totiž sdružení dostalo na tuzemské poměry převratnou finanční injekci: americká nadace Bristol-Myers Squibb zkoumala, jak podpořit péči o onkologické pacienty v Česku, a vybrala si Gaudii. „Dostali jsme přes milion a půl korun a můžeme přijmout nové terapeuty,“ shrnuje Jana Chladová. „Před podpisem je nyní smlouva o spolupráci s vinohradskou nemocnicí.“
Práce jí přináší ještě mnohem víc než jen radost ze současného úspěchu. „Rozhovory s pacienty pochopitelně působí i na mě. I já si nutně musím uvědomovat vlastní smrtelnost a učit se znovu a znovu se s ní vyrovnávat. Jinak bych tu práci nemohla dělat dobře.“
(On-line rozhovor s Janou Chladovou - 28.4. od 11:00.)
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
