Do neznáma

Jsme svědky historického průlomu. Poprvé od pádu totality se tu aktivně budou na vysoké politické úrovni podílet na vládě komunisté. ČSSD si krajskou spolupráci s nimi vážně domlouvá v Moravskoslezském kraji a na Plzeňsku. A i když zatím nikdo neví, jak se oranžovo-rudé koalice promítnou do života regionů, už teď je jasné, že drtivé vítězství sociální demokracie v krajských volbách promění politickou mapu Česka (viz rámeček Paroubkův finiš). A nejde zdaleka jen o komunisty, vlny zasáhnou také – nebo především – samotného vítěze. V ČSSD se v osobách hejtmanů rodí nová politická síla, která může už brzy rozkymácet poněkud strnulý život nejsilnější opoziční strany.

Nevěřila jsem

Kdo by chtěl z nudlovité kanceláře na konci strohé chodby plzeňské fakultní nemocnice rozpoznat osobnost jejího obyvatele, celkem by se zapotil. Je tu totiž k vidění zvláštní směsice. Plyšový zajíc sedí pod podepsanou fotografií „Slávka“ Jandáka, vedle reprodukce melancholicky zamlženého Jana Zrzavého visí na zdi portrét Hieronyma Bosche od Oldřicha Kulhánka. Spolu se „Slávkem“ je však na nástěnce fotografie všech třinácti budoucích hejtmanů za ČSSD a vázy okolo jsou plné oranžových růží – to už o obyvateli může leccos napovědět. Ano, právě tady dosud coby náměstkyně ředitelky nemocnice úřadovala kandidátka na plzeňskou hejtmanku Milada Emmerová (ČSSD).

Teď si však balí kufry. Za necelé tři týdny se totiž přesune do trochu jiné kanceláře v impozantní budově krajského úřadu. U bývalé ministryně zdravotnictví, kterou z úřadu před třemi lety odvolal pro „špatné vedení rezortu“ Jiří Paroubek, je to celkem nečekaný kariérní vývoj. Tak nečekaný, že překvapil dokonce i samotnou paní náměstkyni. „Při pohledu na výsledky jsem nevěřila vlastním očím,“ říká Milada Emmerová. „Tak vysoké číslo jsem nepředpokládala a překvapily mě i zprávy, že je oranžová celá republika.“

A další překvapení teď může způsobit sama Emmerová. Stane-li se hejtmankou, bude v kraji vládnout – jak sama říká – s tím, kdo má „stejné sociální cítění“ jako ona. Přeloženo do češtiny, to není v krajské povolební nabídce nikdo jiný než komunisté. Právě Plzeňský kraj je tedy ideálním místem, chce-li člověk zjišťovat, jak se taková – v Česku zatím nevyzkoušená možnost – promítne do života.

To podepíšu

Dojem, že sociální demokraty drtivá výhra opravdu trochu zaskočila, ještě posiluje zjištění, že vítězům na Plzeňsku zatím není moc jasné, čeho se od jejich oranžovo-rudé koalice voliči vlastně dočkají. Přehledná v tuto chvíli není ani budoucnost toho největšího předvolebního taháku ČSSD a komunistů: slibu, že kraj za svoje občany zaplatí třicetikorunový poplatek při návštěvě lékaře. Na kolik to krajskou pokladnu přijde, kde zastupitelé ty peníze vezmou a kolika lidí se to bude týkat, na nic z toho nenabízejí sociální demokraté a komunisté odpověď. A nevědí ani to, jak se vlastně bude operace „smrt poplatkům“ provádět tváří v tvář pochybám, zda je toto placení za návštěvníky krajských nemocnic vůbec legální a zda neporušuje zásady hospodářské soutěže.

„Nevím přesně, kolik to bude stát,“ krčí rameny Milada Emmerová. „A obecně je třeba se nad tím zamyslet, aby lidé neutíkali z fakultních nemocnic do krajských, protože tam nebudou platit. A že by to skutečně byla svým způsobem diskriminace.“ Její straničtí kolegové odhadují náklady na „zhruba“ čtyřicet až padesát milionů (ODS na trojnásobek a komunisté dokonce na půl miliardy), ale ani oni nejsou jinak příliš konkrétní. „Máme právní analýzy, které říkají, jak to udělat,“ vysvětluje krajský šéf ČSSD a trojka na kandidátce Václav Votava. A analýzy říkají co? „To už po mně chcete hrozně moc,“ kroutí hlavou Votava. „Metodika se ještě dolaďuje,“ dodává další vyjednávač ČSSD a číslo čtyři z kandidátky Milan Chovanec. Nakonec i komunisté se zatím k plánu stavějí překvapivě vlažně. „O tom, jak to provést, se povede diskuse,“ říká Ladislav Urban z místní buňky KSČM.

Podobné to je u dalšího velkého tématu Plzeňského kraje – amerického radaru v Brdech, k jehož stavbě ČSSD před volbami slibovala krajské referendum. Ani tady ovšem není jasné, jestli k tomu nakonec dojde. ČSSD neví, jak by šlo hlasování zorganizovat – referendum totiž mohou vyhlásit jen obce či ve speciálním zákoně stát – ani kolik by stálo. „Obce v kraji by mohly udělat místní referenda a my jim s tím můžeme finančně pomoci,“ říká už citovaný vyjednávač Chovanec. Ale taková obecní hlasování o radaru nebudou a nemohou mít žádnou váhu – o základně totiž rozhoduje parlament. „Nevadí, chceme, aby se občané mohli vyjádřit,“ říká Chovanec. „Chceme, aby vláda věděla, co si občané myslí.“

Kdo netrvá na plnění slibů, může slavit příchod nové koalice bez obav.I budoucí koaliční partner krajské vlády, komunisté, slibovali v předvolebním zápalu věci, které nemohou provést, nebo alespoň nevědí jak. Tak například lídr komunistické kandidátky Karel Šidlo sliboval v Klatovském deníku, že jejich vláda prosadí ve školách pod svou pravomocí „výuku založenou důsledně na světonázorové neutralitě a vědeckých poznatcích“. „Každý vítěz přepisuje dějiny, to je normální,“ říká k tomu krajský šéf KSČM Ladislav Urban.„Ale je špatně, když se všechny excesy, co se kdy staly ve světě, připisují komunistům a slovo soudruh má negativní konotace.“ Takže komunisté by rádi, aby se o nich na školách učilo „pozitivněji“? „Určitě,“ říká Urban. Ale jak vlastně chtějí ovlivnit výuku? „Musela by to být direktiva ministerstva školství, z hlediska kraje to není proveditelné,“ přiznává komunista Urban.

I na Plzeňsku je tedy dnes ve vzduchu spousta zklamání z nesplnitelných lákadel, kterými opozice před volbami nešetřila a dnes od nich dává ruce pryč. „Vyšší důchody a školky pro všechny děti? My jsme tady nic takového neslibovali, to říkalo celostátní vedení ČSSD, tak se musíte ptát jich,“ shrnul to v novinách ukázkově nový hradecký kandidát na hejtmana Lubomír Franc.

V řadě oblastí se každopádně život v kraji nezmění: oranžovo-rudá koalice chce dokončit stavbu nové nemocnice v Klatovech, kterou rozjela ODS, a neplánuje rušit rozjeté projekty a plány na rozsáhlé opravy silnic. A prokouše-li se člověk haldou obecných prohlášení, že kraj pod vládou sociální demokracie čeká „život bez obav“, objeví i několik konkrétních plánů.

Plzeňská ČSSD chce po vzoru předchůdců z ODS zvýšit platy zdravotníků v krajských nemocnicích, které zároveň převede z obchodních společností na neziskové organizace. Dál má v plánu dotovat učňovské školství a zajistit dopravu dětí do škol (třeba formou školních autobusů).

ODS a lidovci nad tím sice při vědomí našponovaného rozpočtu kroutí hlavou, ale komunisté to všechno podepisují. A podporují i to, že na všechny sliby si sociální demokraté plánují vzít úvěr a zadlužit tak poslední kraj v zemi, který hospodařil s vyrovnaným rozpočtem.

Začali žít

O 130 kilometrů dál od Plzně vládne jiná nálada. „Mám řadu plánů, jak zlepšit život v tomhle kraji,“ srší energií mladý muž. „Je to velká příležitost.“ Před Jiřím Zimolou (37) se otevřely dveře ke hvězdné politické kariéře. Dosud zcela neznámý starosta malého příhraničního městečka Nová Bystřice porazil nejoblíbenějšího krajského politika v zemi a díky tomu je teď žhavým kandidátem ČSSD na jihočeského hejtmana. Místo šedesátimilionového rozpočtu bude mít ruce na deseti miliardách, místo řízení několikačlenného obecního úřadu bude určovat agendu několika stovkám krajských úředníků. On rozhodne, zda se bude na jihu Čech stavět nové letiště a na co kraj použije miliardy z evropských fondů.

Příklad z jihu Čech ukazuje, že vedle krajských politiků obtěžkaných korupčními skandály, jako je Jaroslav Palas v Moravskoslezském kraji, nebo lidí bez vize, jak kraj vést, jako je Milada Emmerová na Plzeňsku, má vítězství ČSSD i mnohem zajímavější podobu. Její nejviditelnější tváří je dnes Jiří Zimola.

„Hodně toho pro tuhle obec udělal. Opravil školu, zavedl do ní rychlý internet, postavil kilometry cyklostezek, nové hřiště,“ hodnotí osm let Zimolova starostování prodavačka z novobystřického květinářství. „Vedle toho oživil obecní život. Začal pořádat různé oslavy a kulturní akce. Často sem zve Rakušáky. Město zkrátka pod jeho vedením zase začalo žít.“

Ten život je v Bystřici poznat na každém kroku: řada domů svítí novou fasádou, náměstí je poseté obchody a restauracemi, všude jsou opravené chodníky. Proto nepřekvapilo, že v Nové Bystřici vyhrál Zimola s jasným náskokem. Že zaboduje i v celém kraji a porazí dlouholetého populárního a úspěšného hejtmana Jana Zahradníka, však čekal málokdo.

Především proto, že jižní Čechy už dlouho mezi zdejšími kraji patří mezi premianty. Pod vládou ODS tu byla jedna z nejnižších nezaměstnaností v zemi. Zatímco při nástupu občanských demokratů k moci přiteklo spolu s novými zahraničními firmami do jižních Čech necelých třicet tisíc korun na obyvatele, o šest let později už to bylo více než šedesát a počet firem v kraji se za tu dobu výrazně rozrostl. HDP na jednoho člověka je tu oproti roku 2000 zhruba dvakrát větší. Vznikla tu řadu průmyslových zón, kraj oddlužil nemocnice a tak by šlo pokračovat dlouho. Proč to voličům nakonec nestačilo, je třeba hledat především v osobě Jiřího Zimoly.

V dnešní ČSSD je tento dlouholetý komunální politik tak trochu netradičním úkazem. Na rozdíl od řady svých kolegů se bez problémů domluví dvěma cizími jazyky, dokázal jako jeden z prvních v kraji získat z evropských fondů štědré dotace, nikdy nebyl v KSČ a nezapletl se do žádného korupčního skandálu. Z billboardů voliče oslovoval na kole, oblečený do sportovního trička, a sliboval, že si zaslouží „ještě víc“, než jim dokázal dát hejtman Zahradník. „Není jako ti předcházející kandidáti ČSSD v minulých letech, kteří neměli jiskru, nedokázali ničím zaujmout, byli namočení v různých neprůhledných kauzách,“ říká starší žena uprostřed českobudějovického náměstí, která po letech dala místo ODS hlas ČSSD. „Zaujal mě svým úsměvem a energií. Navíc představil vizi, jak rozvíjet zaostalé oblasti našeho kraje, což je potřeba. V jedné takové bydlím, tak jsem si řekla, proč mu nedat šanci ukázat se.“

Při přesvědčování voličů Zimola vsadil na podobnou kartu jako všichni jeho straničtí kolegové po celém Česku. Na každém mítinku tepal neoblíbenou vládu, zapáleně sliboval, že zruší poplatky v nemocnicích a zabrání jejich privatizaci. Vysvětlovat jeho úspěch pouhým ziskem protestních hlasů by však nebylo přesné. Na rozdíl od Davida Ratha ve středních Čechách nebo Jaroslava Foldyny na severu dokázal nabídnout více než jen kritiku neoblíbeného kabinetu. Už o tom tady byla ostatně řeč. Například představil zajímavé projekty, jak oživit a ekonomicky pozvednout chudá místa na jihu Čech. Od vybudování agrofarem přes rekultivaci poškozené krajiny a otevření jí turistickému ruchu až po zvýšení dotací na veřejnou dopravu, která by je spojila s rozvinutějšími oblastmi. Zabralo to: právě odtud dostal hodně hlasů.

Krajinou posedlí

Podobně jako Milada Emmerová může Zimola jednoduše sestavit krajskou většinu s komunisty. Zatím to však vypadá, že to neudělá, i když říká, že vyjednává se všemi. „Mám s nimi svoji osobní negativní zkušenost. Dobře si pamatuji, jak to tady vypadalo před rokem 1989, jak tu vedl ostnatý drát, jak mě lustrovali tajní,“ odpovídá nepřímo, zda s komunisty půjde do koalice. Asi nejpravděpodobnější varianta tak dnes je, že bude v kraji vládnout společně s ODS, případně v trojkoalici s lidovci.

Pod vládou takové radnice se v řadě věcí podle všeho nic zásadního nezmění. Stejně jako ODS chce Zimola investovat peníze do stavby nových silnic a objezdů měst, vybudovat jihočeské letiště, stavět domovy důchodců. Nově se pak chce více zaměřit na ekologii, podporovat recyklaci odpadů, snižovat energetickou spotřebu domů, podporovat projekty zvyšující odolnost krajiny proti erozi. „Kulturní krajina a její rozvoj je jedna z mých priorit,“ říká.

Nejostřeji sledovaným tématem každopádně bude místní zdravotnictví. Především to, jak chce ČSSD dál spravovat sedm krajských nemocnic. Jisté je, že Zimola se bude snažit splnit svůj předvolební slib, a sice aby kraj začal platit zdravotnické poplatky za jihočeské pacienty. V praxi jde o devadesát milionů ročně, tedy o peníze, z nichž jdou například opravit dva nemocniční areály. Z jaké kapitoly Zimola miliony ubere? „Nalézt v rozpočtu kraje peníze je možné a je to věc dalšího jednání,“ říká budoucí hejtman jen velmi obecně. Jasné nicméně je, že kvůli zdravotnickým poplatkům se koaliční jednání s ODS nezaseknou. Odstupující hejtman Zahradník totiž v této věci opatrně připouští možný ústupek s tím, že teď je na Zimolovi, aby „navrhl nějaké řešení“.

Co je však naopak pro jihočeskou ODS zásadní, je zachování krajských nemocnic ve formě akciových společností, na které je před časem převedla. I když jde o na první pohled nesrozumitelný právní detail, v praxi měl velké dopady. Vytvoření jiné nemocniční právní struktury umožnilo kraji více odměňovat manažery a lékaře nemocnic a ti pak byli motivováni k lepším výkonům. Brzy se to odrazilo v praxi: přestalo zbytečné plýtvání, za tři roky se lékařská zařízení vyhoupla z více než třísetmilionové ztráty na několikamilionový přebytek (viz rozhovor K věci, str. 10).

Například David Rath už ve středních Čechách prohlásil, že on rozhodně krajské nemocniční akciovky zruší a co nejdřív propustí i většinu z jejich ředitelů. Údajně proto, že tak zabrání jejich privatizaci. Že tuto hrozbu ODS před volbami „rozhodně popřela“, teď nechme stranou. Předvolební tahák ČSSD – „zastavení privatizace“ formou změny jejich právní struktury – má i svoji temnější tvář. Podle odborníků by to totiž nemocnice mohlo opět uvrhnout do dluhů. V „neziskovém“ systému manažery nic nemotivuje k lepším výkonům, kraj automaticky ručí za vysoké ztráty, nic tedy nebrání, aby vznikaly.

Podobně jako Rath před volbami mluvil i Zimola, proto teď v jižních Čechách řada ředitelů nemocnic sleduje jeho další kroky s napětím. Zimola teď každopádně své plány ve zdravotnictví nechce blíže komentovat.

Patent na pravdu

Právě Zimola je dnes ukázkovým příkladem nově se rodící krajské elity ČSSD. Elity, kterou až dosud z centra řízená sociální demokracie neměla. Podobně jako před osmi lety ODS, tak i dnes ČSSD stojí podle všeho před velkou změnou. Lidé jako Zimola mohou v příštích letech hodně ovlivňovat její tvář a politiku. Už tu totiž nebude jen jeden centrální lídr, několik místopředsedů a poslanci často s jedním oficiálním názorem, ale zřejmě se bude hlásit o slovo i třináct oranžových hejtmanů, disponujících na rozdíl od pražských partajních špiček jasně definovanou a nezpochybnitelnou mocí, o kterou budou moci opřít své politické požadavky.

Jasně jsme to mohli vidět u ODS. Čím déle byli její hejtmani u moci, tím více se začali emancipovat a naopak vůči centrálnímu vedení prosazovali své názory. Mirek Topolánek například před časem kvůli jejich odporu neprotlačil svůj plán vládnout s ČSSD. A to nebylo zdaleka všechno. Hejtmani například zmírnili euroskepticismus vedení partaje, protože jinak by to ohrozilo čerpání pro ně potřebných dotací, nebo prosadili plán na oddlužení nemocnic. Zjednodušeně řečeno, hejtmani začali v dlouho názorově monolitní straně představovat novou myšlenkovou strukturu. Tvrdý centralismus tak padl a vedení ODS ztratilo jediný patent na pravdu.

Jestli se ČSSD s příchodem třinácti hejtmanů promění v barevnější a otevřenější stranu, jako se stalo u ODS, lze nicméně teď jen těžko odhadovat. To samozřejmě ukážou až další měsíce. První náznaky rodící se nové síly však můžeme vidět už teď. Ačkoliv Jiří Paroubek požaduje, aby noví hejtmani rozhodně nevládli s ODS, ale sestavovali spíš menšinové koalice například s podporou KSČM, několik hejtmanů se už proti tomu postavilo. I to nasvědčuje, že v ČSSD se po letech začíná formovat nová a sebevědomá politická síla.

PAROUBKŮV FINIŠ

Jak vyplývá z tabulky a grafu na vedlejší straně, sociální demokracii se ani po letošní drtivé výhře nepovedlo získat více mandátů v krajích, než kolik měla ODS v minulém volebním období. Na druhou stranu však ČSSD letos získala suverénně nejvíce hlasů – více než milion. Dříve totiž voliči sociální demokracie vykazovali podstatně menší chuť přijít k volbám než voliči ODS a komunistů. Letos však přišli. Důvod této změny vidí experti hlavně v úspěšné volební kampani Jiřího Paroubka. Tomu se povedlo přesvědčit lidi, že hlasem pro jeho stranu mohou vyjádřit nesouhlas s Topolánkovou vládou (především s plány na stavbu radaru a zdravotnickou reformou), a voliči to tak udělali. Přitom nejde o žádnou novinku: proti vládě, tehdy ČSSD, se volilo už při minulých volbách v roce 2004. „Při každých krajských volbách u nás dominovala celostátní témata, nejde o nic nového,“ říká ředitel agentury STEM Jan Hartl.„Lidé prostě chtěli změnu a nic na tom nezměnilo ani velmi kladné hodnocení práce dosavadních hejtmanů.“

Podle Hartla spočívá úspěch sociální demokracie také ve velké efektivitě posledních dnů její kampaně. „Viděli jsme to už při předchozích volbách,“ říká Hartl. „ČSSD umí sdělit jednoduché téma, letos to byly poplatky, a emocionálně zapůsobit na voliče, takže se na poslední chvíli před hlasováním rozhodnou pro ni hlasovat. ODS je na tom opačně: ze solidního základu těsně před volbami ztrácí.“

Ředitel STEM také míní, že občanští demokraté nezvládli celou kampaň. „ODS nebyla schopna vymyslet nic, co by u jejích voličů vzbudilo pocit zápasu a motivovalo by je to přijít k volbám.“

Z grafu také vyplývá, že podporu v posledních letech výrazně ztrácejí lidovci, a to i v jejich tradičně silných regionech, jako je jižní Morava a východní Čechy. Komunisté zůstávají víceméně na svém, ve všech třech volbách je volilo něco pod půl milionu lidí. Letošní pocit jejich úspěchu vzniká především z toho, že s nimi Jiří Paroubek počítá do svých krajských koalic.

Zelení dosud ve všech krajských volbách propadli. Mimo jiné také proto, že mladí lidé, kteří je podpořili při minulých parlamentních volbách, k těm krajským podle Hartla příliš nechodí. „V průzkumech sice zelení dostávají podporu, motivace jejich voličů skutečně přijít a odevzdat volební lístek je však zhruba poloviční než u ODS nebo ČSSD,“ říká ředitel STEM.

CO BUDE S REFORMOU

Výsledek krajských a senátních voleb, v nichž ODS drtivě prohrála, bude mít dopad i na celostátní politiku, i když s ní logicky nesouvisí. Hlavně v ODS, kterou na začátku prosince čeká předvolební kongres, lze očekávat diskusi o dalším osudu Mirka Topolánka a jeho vlády. Topolánek se chce na kongresu znovu ucházet o předsednické křeslo, tento záměr nevyloučil ani poražený středočeský hejtman Petr Bendl a v kuloárech se spekuluje i o pražském primátorovi Pavlu Bémovi.

Jestli nakonec opět vyhraje Topolánek, nelze dopředu jednoznačně odhadovat. Podle znalců zákulisí v nejsilnější vládní straně je však pravděpodobnější, že měsíc před začátkem českého předsednictví Evropské unii má premiér šanci uspět. Klíčová otázka samozřejmě je, jakou bude mít jeho oslabená politická pozice vliv na další politiku vlády. Premiér i zelený vicepremiér Martin Bursík už řekli, že vláda rozhodně bude pokračovat v reformách. Otazník zatím zůstává nad tím, jaké konkrétně mají na mysli. „O tom se teď povede debata,“ říkají shodně vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) a ministr školství Ondřej Liška (Strana zelených). Koalice se zatím podle kuloárových informací shodla na tom, že největší „škrty“ zasáhnou zdravotní reformu, na jejíž negaci ČSSD získala svůj úspěch. Například už dál nebude prosazovat privatizaci zdravotních pojišťoven. Dokončena by naopak měla být důchodová reforma. Od čeho prý kabinet rozhodně nehodlá upustit, je schválení obranného radaru a prosazení Lisabonské smlouvy.